Silent Night, Deadly Night 5: Smrtící hračky

Scenár k filmu "Tichá noc, vražedná noc: Smrtiace hračky" napísal režisér Martin Kitrosser spolu s Brianom Yuznom, ktorý sa ujal aj produkcie. Našťastie. Yuzna je totiž väčšinou zárukou dobrej kvality... Sú Vianoce, rozdávajú sa darčeky, deti sa tešia na nové hračky. Pettov obchod je plný rôznych roztomilých hračiek a nie sú to obyčajné hračky. Pre tieto sa umiera a to doslova... V celku slušne natočený (oproti druhému a tretiemu dielu až veľmi slušne), miestami dosť atmosferický horor v štýle Dolls (1987) a Puppet Master (1989). (08.05.2007)

Rozhodně bych doporučil mé oblíbenkyni Jezince.jezince, aby viděla, že nejen panenky jsou děsivým poddruhem hraček. Inspirace béčkovou klasikou Puppet Master je více než znatelná a já mám vraždící hračky rád ( nevím co by na to Freud, vzhledem k tomu, že jsem otec). Příběh vcelku odsýpá, Yuznova produkce je znát zejména v postelové scéně s neposednou rukou a mechanické efekty opět dokazují, že když se to umí, je to podívaná. Pětka patří kvalitativně minimálně k širšímu průměru na poli svého žánru, záleží však na tom, jak máte nastavenou laťku. (05.01.2014)

Posledná časť tejto séria to v konečnom dôsledku zachránila. Taktiež nemá nič spoločné s prvými tromi dielmi a chvalabohu ani z jebnutou štvorkou, ale je to pomerne zaujímavé dielko. Od filmu som už fakt nič nečakal, po skúsenostiach s predošlými dielmi, ale milo ma prekvapil. Príbeh bol dosť zaujímavý, nápad tiež a aspoň tu bola tá tematika Vianoc a Santa Klausov, čo v trápnej štvorke chýbalo. Proste aj keď už bez akejkoľvek návaznosti na začiatok série ale aspoň čo sa názvu týka, tak ide o to. Už som šťastný, že som dopozeral túto sériu a keď si to tak zhrniem, tak keby že ju nevidím, asi neprídem o nič a každopádne najlepšími dielmi boli prvý a tento, u mňa teda 70% (17.10.2010)

Yuzna v úlohe producenta, takže je to mierne úchylné, zo začiatku dejovo neodhadnuteľné béčko, v dobrom slova zmysle, ktoré sa občas trošku tiahne, ale vynahradí to bábkový sf záver a béčková krvavosť, ktorá síce naznačuje, že by jej tam mohlo byť aj viac, ale nevadí. Opäť, hviezdička za VHSkovú nostalgiu, ale aj samo o sebe fajnové béčko. (23.01.2023)

Mým nejzelenějším oblíbencem mi byl doporučen horor, prý abych viděla, že nejen panenky jsou děsivým poddruhem hraček. Ujasněme si to. Jak poddruhem? Po té, co jsem viděla to, co jsem viděla, vyhazuju svou XXXL kachničku ze sprchového kouta, roky schovávaný řetízek céček, pytlík hliněných kuliček i svoje tři vzácné skleněnky, bednu s plyšovými velbloudy zamykám do sklepa, mažu hry z mobilu, ve vafkách pálím kuchařku s názvem Hravá kuchyně a v dosahu nechávám pouze model gilotiny u šperkovnice. Lituji jen toho, že nemám žádné panenky, preventivně bych jim přibouchla hlavu mezi dveře. Takhle ten grif pro případ útoku od Mattela nezískám. Normální člověk se po zhlédnutí hororu bojí jít v noci na záchod. Já se po téhle hrůze bojím tu nebezpečnou pouť vykonat i ve dne a pro jistotu si tam s sebou beru zapálenou svíčku. Snad to ve zdech našeho ústavu nebude nápadné. (26.05.2015)