Zvíře

Priznám sa, že ten film som naposledy videl pred, možno, 15 rokmi v TV. Hodnotenie teda nemusí byť úplne presné, no pamätám si, že v dobe kedy to začala vysielať Markíza, to bola podarená komédia, ktorá vedela dobre pobaviť. Určite jedna z najslávnejších rolí Roba Schneidera. Musím si dať niekedy reprízu. (13.08.2022)

Jasne, ze je to naprosta volovina, co taky cekat od Schneidera, jenze tady nejde o nejakou intelektualni uroven, ale jestli je film zabavnej a to tenhle urcite je. Ne, ze by se clovek valel smichy po zemi, ale xichtici se Schneider je docela sympatickej, McGinley je naprosto brutalni drtic a i kdyz tu je kolikrat nejaka nechutarna, najde se tu i par solidnich foru a cela ta myslenka na organy ze zvirat je docela fajn, takze u me dobry, coz je 3*. (02.09.2009)

Roba Schneidera si nejprve pamatujeme, když byl Kevin podruhé Sám doma, pak začal těžit ze štěků v Sandlerových komediích a nakonec několikrát „bodoval“ ve vlastní sólovce. Jeho hrdina touží stát se policistou, po nehodě ovšem začne zjišťovat, že se s ním dějí zvláštní věci. Rostou mu chlupy, zlepší se mu čich. Asi je patrné, kam se vtipy ubírají. Za kamerou rutinér, před ní pak herci pronášejí dialogy, které jako by psala banda puberťáků. Ač několikrát se mi trefili do noty, to bych zase kecal. Colleen Haskell z televizní reality show roztomilá. (05.05.2017)

Za mé hodnocení se sice možná budu nesnášet, neboť při mé lásce k Příběhu je to hodnocení opravdu vysoké. Příběh, který stojí absolutně za prd zachraňuje jednoduchý fakt, a to ten, že jsem se musela opravdově smát - ať už té stupidní taškařici s kozou nebo s tou rukou v pr... v zadku :-) Tohle je jednoduše komedie, která sice nemá na tu inteligentnější zábavu vůbec žádné eso v rukávu, ale faktem tady zůstává, že pobaví. Ne sice celou hodinu a půl, občas si samozřejmě řeknete: kdo takovou blbost mohl chtít vůbec natočit? ale jistým způsobem to zábavné bylo, na tom trvám... (17.11.2010)

Jestliže Scorsese ve svých filmech často dával menší roličky vlastním rodičům a především jeho matka se např. v takovém Casinu musela zapsat do obecného povědomí, působilo to jako chvályhodný příklad úcty k rodičům. To, co ale provádí jeden z největších absolutních tupců Schneider se svou matku, kterou používá jako další exponent trapnosti, musí být přinejmenším hříchem proti čtvrtému přikázání. I když na druhou stranu i to, že se v komentáři na tokovýhle film vůbec zmiňuji o onom božském režisérovi, není právě nejslušnější. (17.04.2005)