Reklama

Reklama

„Svoboda je vždy svobodou jinak smýšlejícího.“ Rosa Luxemburgová (*5. 3. 1871 – †15. 1. 1919) byla významná představitelka evropského socialistického hnutí a politička, která radikálně vystupovala proti válečnému konfliktu v Evropě. Životopisný snímek nepřehlédnutelné osobnosti Nového německého filmu Margarethe von Trotta sleduje klíčové a formující události v životě Rosy Luxemburgové, kterou strhujícím způsobem ztvárnila Barbara Sukowa. Von Trotta nahlíží na Rosu Luxemburgovou skrze její neobyčejně odhodlaný boj za myšlenkové ideály, ale zároveň ji zobrazuje v intimním prostoru přátelských a milostných vztahů či vnitřních dialogů, které odrážejí pochybnosti a strach. Mnohovrstevnatý životopisný portrét byl uveden v hlavní soutěži Mezinárodního filmového festivalu v Cannes v roce 1986 a Barbara Sukowa zde byla oceněna za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Snímek vznikl ve spolupráci s Filmovým studiem Barrandov a natáčel se v řadě českých lokací a za účasti českých herců. Ve snímku proto můžeme rozpoznat interiér Obecního domu v Praze, ve vedlejších rolích účinkují Raoul Schránil, Míla Myslíková či Oldřich Vlach. (Česká televize)

(více)

Recenze (21)

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Tento film o Rose Luxemburgové natočený v polovině 80. let v západoněmecko-československé koprodukci funguje tam, kde o 14 let starší východoněmecký film "Navzdory všemu" o Karlu Liebknechtovi selhává. Zatímco liebknechtovský projekt se soustředí na (poněkud šablonovitě podanou) ideologickou stránku věci a libuje si v davových scénách ponechávajících minimum prostoru pro vnitřní svět hlavních postav, luxemburgovský projekt se naopak až úzkostlivě zaměřuje na hrstku hlavních hrdinů (zejména ústřední partnerskou dvojici Luxemburgová - Jogiches) a jejich vnitřní a intimní život, jejichž prostřednictvím jsou teprve nazírány jejich politické postoje a jejich společenská angažovanost. Film o Rose Luxemburgové - který se dokonce nebojí poukázat ani na některé (jakkoliv třeba nečetné) názorové rozpory mezi Luxemburgovou a Liebknechtem (v jedné scéně ke konci filmu Luxemburgová vyčítá Liebknechtovi, že hovoří v novinových frázích - jako by tušila film, který o něm jednou bude natočen :) - tak působí výrazně věrohodněji. Při porovnání obou filmů - bereme-li s jistou dávkou zjednodušení jeden jako reprezentanta "socialistického" východního bloku a druhý jako reprezentanta "buržoazního" západního bloku - se rovněž ukazuje (přinejmenším v tomto případě) neplatnost úvahy sovětského filmového teoretika J. S. Gromova, který ve své knize, jež vyšla v 70. letech v překladu i u nás, apeloval: „Proti reakčně mytologickému hrdinovi nutno postavit Hrdinu, opravdovou významnou lidskou osobnost, která koná velké a ušlechtilé činy. Ideologický spor s buržoazní kinematografií to je, v rozhodující míře, spor o hrdinu a spor hrdinů. (…) Soudobý kapitalismus objektivně nemá osobní zájem na opravdově heroických osobnostech, jsou mu cizí a nepřátelské." ()

Lucretius 

všechny recenze uživatele

Problém vidím hlavně v absenci jakéhokoliv kontextu. Ve filmu je těžké se vůbec časově orientovat, což se děje většinou podle šedosti hlavy hlavní hrdinky. Postavy odříkavají zanícené projevy jejichž obsahy ale není možné k ničemu ve filmu vztáhnout. Úplně chybí nějaké prokreslení doby a z toho plynoucí zaujetí postoje k legitimitě toho, co tam Rosa (v přestávkách mezi vylučováním mramoru) vášnivě prezentuje. To by nemuselo nutně vadit kdyby film dělal ještě něco jiného. Nevím moc pro koho snímek je, lidem, co jsou v tématu dobře orientovaní nic nového nepřidá, i jen pro nějaké zhmotněné už existující představy je to příliš strohé. Těm, co pak o Rose nic neví to důvod proč by se o ni měli zajímat taky nedá. Ale celkově se to zkouknout dá, krom zmíněného to špatně natočeno není. ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Žena, ktorá nemá môj obdiv, ale rešpekt áno. Jediné, čo mi na Rose imponuje bol jej boj proti militarizmu a že napriek komunistickému presvedčeniu odsudzovala násilie a boj Leninovho typu. Film môže väčšinu bežných divákov nudiť a niet sa čo čudovať. Z tých dvoch hodín je výrazná väčšina orientovaná na politické prejavy, citáty z traktátov, diskusie v salónoch, proste prezentáciu svetonázoru Rosy Luxemburgovej. Ale na pochopenie doby a situácie v Nemecku je film dobrý a myslím si, že Barbara Sukowa to zahrala nadmieru dobre. Sledovanie filmu v origináli si vyžaduje znalosť nemčiny aj poľštiny. ()

Aniki 

všechny recenze uživatele

O této dámě jsme se na ZŠ dozajista učili, ale v hlavince mi z řad německých prosociálních učenců stejně nakonec zůstala jen ta ústřední dvojice Marx - Engels. Rád jsem si tedy nechal paměť stran Luxemburgové zase osvěžit a jsem velmi spokojen. Všechny důležité světové události jsou v příběhu zohledněny a závěr snímku o popravách hlavních aktérů provedených jakoby ve stylu sovětské NKVD je dokonce až šokující. Před pár lety jsem zhlédl podobný "kus" o samotném Marxovi a mohu říci, že obě látky byly evidentně zpracovány velmi podobně, což mi nakonec nevadilo ani trošičku, ba právě naopak. Film proto hodnotím mírně nadprůměrně. ()

topi 

všechny recenze uživatele

První polovina mě moc nebavila, přibližovala Rosu Luxemburgovou hlavně jako zdatnou řečnici za socialistické a komunistické hnutí SDKP, později za SPD. Druhá půle byla mnohem dramatičtější a líčila osudy, kdy byla Rosa několikrát vězněna, naposledy v Polsku a jak po skončení války se Spartakovci započala Listopadovou revoluci, během níž byla bestiálně zavražděna Freikorpsem. Filmové zpracování takového význačného období německých dějin by si více zasloužilo seriálovou podobu, žádnou telenovelu, ale fakta! Ale i tak jde z historického hlediska o velmi slušný počin, přibližující osobnost a životní postoje této význačné revolucionářky. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (3)

  • Asistentem režie za českou stranu byl také Milan Šteindler, v závěrečných titulkách uveden s chybou jako Šteinadler. (Ganglion)
  • Točilo se i v zahradní restauraci pivovaru U Fleků, konkrétně politický mítink v čase 0:53:00. (Ganglion)
  • V čase 15:47 při příjezdu vlaku, točeném na pražském hlavní nádraží, lze v odrazu na okně zahlédnout zvukařův mikrofon na tyči. (Ganglion)

Reklama

Reklama