Rosa Luxemburgová

První polovina se odehrála ve stylu nezáživné akademické nudy historických filmů Otakara Vávry ze 70. a 80. let. Druhá hodina přinesla výrazné zlepšení, ale na víc než slabší tři hvězdičky to není. -------- Film se promítal v českých a slovenských kinech pod oficiálním distribučním názvem Rosa Luxemburgová. V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1985. (11.05.2019)

Problém vidím hlavně v absenci jakéhokoliv kontextu. Ve filmu je těžké se vůbec časově orientovat, což se děje většinou podle šedosti hlavy hlavní hrdinky. Postavy odříkavají zanícené projevy jejichž obsahy ale není možné k ničemu ve filmu vztáhnout. Úplně chybí nějaké prokreslení doby a z toho plynoucí zaujetí postoje k legitimitě toho, co tam Rosa (v přestávkách mezi vylučováním mramoru) vášnivě prezentuje. To by nemuselo nutně vadit kdyby film dělal ještě něco jiného. Nevím moc pro koho snímek je, lidem, co jsou v tématu dobře orientovaní nic nového nepřidá, i jen pro nějaké zhmotněné už existující představy je to příliš strohé. Těm, co pak o Rose nic neví to důvod proč by se o ni měli zajímat taky nedá. Ale celkově se to zkouknout dá, krom zmíněného to špatně natočeno není. (29.11.2021)

Podobné filmy: Mladý Karl Marx https://www.csfd.cz/film/433606-mlady-karl-marx/komentare/ Che https://www.csfd.cz/film/234144-che-guevara/komentare/ Stalo se v Turíně https://www.csfd.cz/film/25552-stalo-se-v-turine/komentare/ Atentát v Paříži https://www.csfd.cz/film/15872-atentat-v-parizi/komentare/ (29.04.2019)

Vzestup a pád evropského socialistického hnutí na přelomu devatenáctého a dvacátého století symbolizuje – alespoň v tom nejrširším obecném povědomí – kontroverzní osobnost Rosy Luxemburgové. I ona – podobně jako např. Friedrich Engels – pocházela z dobře situované rodiny, navíc židovské. Byla vzdělaná (získala doktorát na Curyšské univerzitě), emancipovaná, odhodlaná. Znalost marxistické literatury ji přivedla k socialistům – a později i na tribuny, odkud promlouvala k masám. Někde tady se zrodil mýtus jménem Rudá Rosa nebo také Krvavá Rosa (což je ovšem paradoxní). Výpravný koprodukční film Margarethe von Trotta sleduje životní oblouk této "první dámy evropského socialistického hnutí" v důmyslně propojených flashbacích, během nichž je Rosa Luxemburgová zachycena nejen jako neúnavná bojovnice za lepší zítřky, ale také jako milovaná a milující bytost, žena, která za své nekompromisní postoje zaplatila vším – neuskutečněným mateřstvím (které si tolik přála), zdravím (během svého života byla několikrát vězněna) a nakonec i životem. Filmu nepochybně prospěla skutečnost, že se na jeho vzniku podíleli tvůrci ze západního Německa, jejich pohled na tragický osud Rosy Luxemburgové není poznamenán tendenčním (nekritickým) obdivem, v lecčems je ale příliš akademický a málo výrazný. Barbara Sukowa, oceněná tehdy za svůj herecký výkon v Cannes, vytvořila ovšem strhující portrét ženy, jejíž přesvědčení ji vynáší nahoru a zároveň vtahuje do světa plného nejistoty a nebezpečí. Škoda, že výsledný dojem poněkud kazí nepříliš zdařilý dabing České televize, která film loni vůbec poprvé uvedla. (27.07.2020)

První polovina mě moc nebavila, přibližovala Rosu Luxemburgovou hlavně jako zdatnou řečnici za socialistické a komunistické hnutí SDKP, později za SPD. Druhá půle byla mnohem dramatičtější a líčila osudy, kdy byla Rosa několikrát vězněna, naposledy v Polsku a jak po skončení války se Spartakovci započala Listopadovou revoluci, během níž byla bestiálně zavražděna Freikorpsem. Filmové zpracování takového význačného období německých dějin by si více zasloužilo seriálovou podobu, žádnou telenovelu, ale fakta! Ale i tak jde z historického hlediska o velmi slušný počin, přibližující osobnost a životní postoje této význačné revolucionářky. (20.04.2021)