Režie:
Eva DahrKamera:
Harald Gunnar PaalgardHrají:
Mikkel Bratt Silset, Harald Rosenstrøm, Annie Dahr Nygaard, Emilie K. Beck, Thorbjørn Harr, Rebekka Karijord, Glenn Erland Tosterud (více)Obsahy(1)
Georg žije se svojí matkou Veronikou v Oslu. Ke svým šestnáctým narozeninám dostane dlouhý dopis od svého otce, Jana Olava, který napsal před svou smrtí, když Georgovi bylo pouze šest let. Tentýž den jede Georg do hor, aby vyfotografoval vzácný nebeský úkaz. Dopis jeho otce ho velmi zasáhne a vzpomínka na něj mu přinese rozpolcené pocity. Přesto si ho vezme s sebou. Na cestě do hor ve vlaku potká Stellu, která je ve stejném věku jako on. V dopise se ho otec ptá na základní existenční otázku: Jaký je vlastně smysl života, když stejně všichni umřeme, dokonce i když jsme momentálně na jeho vrcholu? Chtěli bychom se narodit do tohoto světa, kdybychom měli možnost výběru? Ale dříve než Georg bude moci odpovědět, bude mu jeho otec vyprávět příběh o Dívce s pomeranči, kterou potkal v roce 1982. (Severská filmová zima)
(více)Videa (2)
Recenze (43)
Takhle nějak by se měly adaptovat knížky. Předlohu jsem četla nedávno a kupodivu nepřišlo po shlédnutí filmu rozčarování, jak tomu obvykle u adaptací bývá. Vystřihnutí některých scén z knihy, filmu prospělo, stejně jako přidání některých konfliktů a postaršení Georga. Vše mělo vést (a vedlo) k dosažení stejné atmosféry jako v knize. Jen ta norština je lehce šílená :) ()
Dalo by se říct, že se uživatelé čsfd dělí na dvě části - jedni jsou zvyklí a preferují americkou tvorbu, (přídaně evropskou, asiatkou ...) a podle ní hodnotí filmy a píší komentáře. Tak je tu spíše malá skupinka lidí, co je ochotná podívat se i na něco jiného než na.... film na vrcholu žebříčku (na americký trhák, svůj žánr) a tu jinakost nestrhat odsuzujícími komentáři. Já nechci srovnávat, pro mě je důležité, co film způsobí uvnitř. Pro mne má Dívka s pomeranči poselství. ()
Jostein Gaarder napsal knížku, z které posadit se na prdel není ostudou. Naproti tomu Eva Dahr natočila film, z kterého se nepozvracet je ostudou. Vzít originálně pojatý romantický příběh z knihy a vypiplat z něho jen tu omáčku polibků a zjihlých pohledů není zrovna um z nejvyšších. Pokud se štáb rozhodne zničit knihu, měl by ji ničit s úctou k oné knize. Ne ji pohladit, s úsměvem rozevřít stehna, znásilnit a spokojeně odkopnout. Norský film postižený americkým pojetím. Kam to v tom potrácení vlastních osobností dojde? V hajzlu už to je. Kam dál? ()
Pomerančový film o jedinečnosti okamžiku, o síle opravdové lásky a o tom, že minulost by nám neměla být na obtíž a tížit nás jako koule u nohy, ale spíš bychom se z ní měli poučit, přijmout ji za svou a žít přítomností. Celá ta linka kolem veverky se mi moc líbila. I to zdůvodnění. Příběh Georga už mě tak neoslovil. Ale i tak je to výjimečný film. Měla bych si přečíst předlohu. Miluju knížky Josteina Gaardera, které jsou sice primárně psané pro děti, ale je v nich tolik opravdovosti, že je můžou číst i dospělí. ()
Představte si, že jíte nutelu. Sníte jednu lžičku a pochutnáte si. Dáte si několik dalších a pořád jste spokojení. Pak se ale přestanete kontrolovat, vyjíte celou sklenici najednou, zjistíte, že je vám špatně a na sladké vás na dlouhou dobu přejde chuť. Přesně takové jsou účinky této ufňukané romantiky. ()
Reklama