Dům snů

Těžko říct, zda-li více pomohla (lahvová) plzínka v kombinaci s dobrou večeří, absence shlédnutí traileru (nikdy nedělám) nebo zdejší komentáře, ale (popravdě) čekal jsem o poznání větší průser. Ostatně už v osobě režiséra J. Sheridana (stejně jako samotném hereckém obsazení) byla záruka jisté kvality. Na druhou stranu to ještě nutně nemusí znamenat (a také neznamená) plnohodnotný filmařský zážitek. Nebudu tu hořekovat nad tím, že snímek je jedním velkým plagiátem (to je drtivá většina současné produkce) stejně jako skutečnosti, že „šokující“ pointu přináší tvůrci už v polovině filmu (člověk nemusí mít nutně nakoukáno, aby mnohem dříve pochopil, jakým směrem se vše ubírá). Problém je, že (tvůrci) musí mít v zásobě plnohodnotný „přídavek“, což Dream house bez jakýchkoliv pochyb nenabízí (tj.postrádá). Když už se tu hojně skloňuje jméno velkého Martyho a jeho Shutter Island, nabízí se příměr: „když dva dělají totéž, nemusí to ještě nutně znamenat totéž“. Byť přiznávám, srovnávat oba snímky není zcela fér. Na druhou stranu, co je v životě fér, takže...když pominu fakt, že filmařsky, (alespoň co se žánru týče, je Marty o pořádný krok vepředu, přičemž stále platí přímá úměra, čím dál je Jim svému rodnému Irsku, tím více ztrácí půdu pod nohama, to i v případě jeho nedávného blízkovýchodního výletu) je to právě ta „nadstavba“ v podobě poslední věty, která Scorseseho snímek vystřeluje nad hranice žánru, zatímco v případě Sheridana a jeho Dream house je to právě druhá polovina resp. posledních 15 min, které kazí dosavadní převážně pozitivní dojem z umně budované atmosféry a dobře hrajících herců. Neříkám, že přímo odporuje logice (naopak), jen mi to přijde (zbytečně) laciné, překombinované a zejména kontraproduktivní. Když budu mluvit za sebe, cítil jsem, že se mnou bylo vyjebáno a to bohužel nikterak uspokojivě. Ten snímek jakoby (na divákovi) vyžadoval více pozornosti než si ve výsledku zaslouží. Jednoduše řemeslně poctivě odvedený („zakázkový“) produkt (troufám si tvrdit i lehký nadstandart současné produkce) avšak bez větší přidané (osobité) hodnoty. Přičemž mám lehké dilema, zda-li na vině je více scénář nebo samotná režie. Zatímco v případě (mnohovrstevnatého avšak pevně držícího pohromadě) Shutter Island mně snímek „nedal spát“ i druhý den po projekci, (přičemž se to Mártymu ani na okamžik nevymklo kontrole, přesně věděl, co chce natočit) a já se tak těším na každou další (opakovanou) projekci, v případě (roztříštěného) Dream house nemůže být o něčem podobném ani řeč. K repete jsem si nenašel jediný opodstatněný důvod a mám silný pocit, že ani samotný Jim dodnes neví, kde přesně se mu to vymklo kontrole. Přičemž svádět vše na střižnu by bylo příliš jednoduché a laciné. Výsledný resultát: Na jedno (oddechové) použití snímek „neublíží“. Otázkou ovšem zůstává, zda-li bych byl tak shovívavý i v případě kinoprojekce. (04.12.2012)

Je to takooovééé nemastné / neslané, néé vyloženě špatné. V podstatě taková normální rodinka, kterou "náhodou" potká zlo, baf! Hlavní hrdina bojuje sám se sebou a snaží se najít pravdu, protože ta je každému ukradená... nebýt to tak zmatené, pochmurné a víceméně jaksi odfláknuté působilo by to minimálně o třídu výš. 5/10 (01.11.2011)

Je to hodně zajímavej film. Má skvělej příběh, který vůbec nemůže nudit. Film někde v půlce začne být víc a víc zajímavej. Craig sehrál roli opravdu dobře. Co můžu rovněž pochválit je hudba, která je prvotřídní. Škoda, že film neměl větší rozpočet a nebyl velkolepější. Jinač mě film baví furt a to jsem o viděl už několikrát. Nějaké větší nápady a velkolpeost sice chybí, ale to není vůbec žádný problém, abych nedal plné hodnocení hvězd. A ani to není u mě na hraně, takže 5* si toto zatraceně zajímavé dílo zaslouží. Emoce zde hrajou na plné obrátky, zejména na konci filmu. Nechápu zdejší hodnocení. Co se jim na tom nezdálo ? Nuda ? To sotva, ale jejich názor. Já mám svůj. Hodnotím na 95% = ***** (30.09.2012)

Veľmi, veľmi nekomplexný film. Najhoršie na ňom snáď je, že sa myšlienkovo snaží napodobniť sofistikovaný Prekliaty ostrov, no ten napriek množstvu otázok a zvratov vyústi do najgeniálnejšie predstaviteľného konca, ktorý vôbec nevyznieva hlúpo alebo bizarne a je premyslený. Dream House nastolil príliš veľa dejových línií na to, aby sa mohol nejakou zaoberať detailnejšie alebo jej dodať hĺbku, každú chvíľu si scenáristicky neuveriteľne protirečí. A najviac ma rozčuľuje, ako sa pri tak chabom rozporuplnom scenári tvári komplikovane a zaujímavo. 2* za atmosféru a rozpolteného Craiga, na ktorého sa dobre pozerá. Na jedno pozretie však stačí. (28.02.2012)

Teda, tohle je hodně bolestivá prohra. Na jedné straně velice nadějné vstupy (režisér Sheridan, v halvních rolích Daniel Craig, Rachel Weisz, Naomi Watts), na druhé straně výstup, který absolutně nefunguje. Jakmile nad filmem začnete trochu přemýšlet, zjistíte, že skoro vůbec nedává smysl. Přitom ten námět není úplně k zahození, jen chtěl zkrátka uchopit úplně jinak. (16.12.2011)