Román pro muže

Donutilovi sedí role namyšleného a arogantního státního zástupce jako ušitá a snaží se pobavit co to jde. Bohužel mu v tom kromě "čur-ka" a Vladyky hazejícího psí oči,nikdo nepomáhá a tak je těch pár vtipných scének utopených v moři nudných a zbytečných.Ke konci se nám film přiklání spíš k dramatické lince (Vladykovo umírání) a snaží se zřejmě vyvolat nějaké emoce.. v mém případě marně.Přijde mi, jako by se řežiser nemohl rozhodnout,co chce vlastně natočit a která rovina má udržovat divákovu pozornost, takže se to ve výsledku nedaří ani jedné.Škoda:-( (19.03.2011)

Těžké váhání mezi 2 a 3*. Na jedné straně pěkná kamera, dobré herecké obsazení a několik povedeneých momentů. Na té druhé vcelku banální děj (nekritizuju zápletku, z té se totiž dal vytěžit skutečně výborný a silný film) a nejistota, co že to má vlastně být za žánr - lidová komedie, dojemné drama, společenská kritika...? Ono to sice tak nějak funguje ve všech těch směrech, o něž se to pokouší, ale jako celek je to smutně nevýrazné a i nekonzistentní. Protože to prostě nejede naplno v žádném ohledu. Neškodné a neobjevné nic, v němž vyniká jen Donutil. Ten tu svou karikaturu arogantního egoistického zhýralce uchopil za správný konec, bohužel ale ve filmu, kde taková postava vyznívá jinak než by (asi) měla. 50 % (01.04.2012)

Čistá esence veškerého filmového zla,Viewegh je od Báječných Let pod Psa úplně vyřízenej a píše stupidní knížky,ke kterým píše ještě stupidnější scénáře.Všechno sází na jednoduchost a stádovitost českého diváka,kterému stačí kopa extrémních vulgarismů z úst nesnesitelně přehrávájícího Donutila,sexistické narážky a nějaké ty kozičky.Primitivní zápletka a absolutní absence nějakého naznáku poctivé filmařské práce,udělala z Románu pro muže jen další tupý čestný zářez do rakve české kinematografie.Při každym pohledu na Vladyku se mi chtělo zvracet,Slováci jsou banda na kterou se dívat v televizi je doslova utrpení.Nebýt pár světlých momentů,kde se nepokrytecky přiznám že sem se smál a za výtečnou dvojici Budař/Čapka nejsem na odpadu.35% (01.04.2012)

Michal Viewegh je jeden z autorů, od kterých bych si za absolutně žádných okolností knihu nekoupil. A přesto už jsem narazil na spoustu filmových adaptací jeho knih. Tenhle film je jedna z nich. Kdyby zde nebyl vždy a všude skvělý Miroslav Donutil, kdyby zde nebyla vysoce koukatelná Táňa Pauhofová, kdyby zde nebylo pár slušných vtípků, tak bych to asi po chvilce vypnul. Naštěstí tu vše výše zmíněné bylo, takže jsem to zdárně dokoukal. Nebyl to teda žádný trhák, ale to od českých filmů poslední doby snad ani očekávat nelze. * * (14.05.2011)

Tak jsem včera večer zjistil, že máme s M. Donutilem min. jednu společnou věc....SKROMNOST. Taky se (v drtivém počtu případů) spokojím s tím NEJlepším. Tím sice tento snímek Tomáše Bařiny na motivy knihy M. Viewegha není (určité pasáže ve scénáři a dialogy „jdou mimo“), nicméně příjemnou oddechovkou, při které se divák (překvapivě) nejen pobaví, ale v dosti momentech i souhlasně pokývne hlavou, rozhodně ANO! A nenechte se mýlit, pod tou silnou slupkou zaobalenou a schovávající se za řádnou špetkou ironie, nadsázky, nadhledu, sarkasmu, absurdity... se skrývá pravda. Tohle je také skutečný život, (alespoň jedna z jeho mnoha podob), byť se to mnohým nemusí pozdávat a především zajídat. Troufám si tvrdit jedno:tento snímek rozhodně není pro současné teanegery (důkazem budiž zdejší hodnocení, kde se opět projevil „stádový efekt v plné kráse a síle“), ale pro odrostlejší publikum, které má již něco v tom svém životě za sebou a nebojí se při snímku přemýšlet. Závěrem musím konstatovat jediné: jak se mi v posledních letech silně zajídá osoba jménem M. Donutil, kdy mám neodbytný pocit, že dotyčného není pouze plná Tv (popř. rádio), ale straší mě představa, že jednoho dne vlezu doma na WC vykonat potřebu a na míse bude trůnit Mirek připraven vytasit se s historkou „do placu“, tak musím zároveň (sám sobě) přiznat jedno. S postavou bezkrupulentního, životem otřískaného a naučeného Cyrila si nemohl poradit lépe. Nesouhlasím s výtkami typu: „M. Donutil opět hraje M. Donutila“. Naopak, dotyčný předvádí (překvapivě) vyzrálý , naprosto přirozený herecký výkon (projev). Spokojenost (v mém případě) panuje také jak s M. Vladykou, tak především s Janem Budařem a koneckonců výraznějších námitek nemám ani proti ženskému osazenstvu v podobě V. Hybnerové a T. Pauhofové. Nemůžu si pomoct, ale slovo, které se mi první vybaví ve spojitosti s tímto snímkem je PŘIROZENOST a nikoliv VYUMĚLKOVANOST, což musím přiznat, mě (zvlášť po zdejším hodnocení a komentářích v jejichž světle jsem shlédnutí snímku dlooouho odkládal), notně překvapilo (nutno dodat, že veskrze pozitivně). Nevím, do jaké míry se v mém hodnocení promítla skutečnost, že jsem se právě vrátil z dovolené jako hl. hrdinové (Vysokých Tater, byť letní), ale já dávám (a rád) 4* a zároveň apeluju na všechny ty z vás, kteří se tohoto snímku (ve světle zdejších skutečností) „bojí“, klidně mu šanci dejte. Je pouze potřeba jedna taková „maličkost“ , brát snímek s NADHLEDEM. Zajímavý (naprosto výstižný) komentář: uživ. novoten (08.09.2011)