Zdrojový kód

Našláplý úvod s přelety nad městem a předzvěstí věcí obrovských (boží soundtrack!) téměř vrací mysl do devadesátek, už chybí jen ten John McClane. A i když ta nostalgie postupně ubývá na vrub současného look&feelu, nikdy doopravdy nezmizí. Samozřejmě nechybí nějaké to ale: Duncan Jones má k dispozici látku na jednu krátkou povídku. A ví to moc dobře. A snaží se ze všech sil, aby to nešlo prohlédnout. Past zvaná pointa nakonec předčasně sklapne a ke slovu se zákonitě dostává materiál, která musí naplnit kvóty hollywoodských "thrillerů s dojezdem" (a hlavně kvóty stopáže celovečerních filmů). Na moment zamrzí, že ten potenciál nešel mnohem výš, ale nakonec to vůbec není takový problém. Jones totiž netlačí na pilu a plynule přeřazuje na mód "upřímného thrilleru", kde působí něuvěřitelně sebejistě. A baví s velkou grácií. Výsledkem je příjemný "rychlý film", který zbytečně neopakuje, netáhne se, a říká jen to podstatné - a i když to podstatné už zaznělo v jiných filmech a nic zásadně nového se tu neodehrává, slovy hudebních znalců prostě "šlape jako máloco". Slabší, ale velmi radostné čtyři za tenhle mírně nedomrlý, ale po všech stránkách velesympatický zážitek. Gyllenhall by s přehledem utáhl roli Bournea (prosím prosím). (01.04.2011)

Uvidíme, jestli se mi to třeba ještě nerozleží k lepšímu dojmu, ale spíš o tom pochybuji. Zatím se mi Zdrojový kód zdá strašně naivní, a navzdory tomu, jak zajímavé atributy schovává v rukávu, hrozně rychle zapomenutelný film. Nevím, co přesně bych označila za nejzásadnější chybu, asi to ale přece jenom bude to, že za takto omezených časových a prostorových podmínek je velmi těžké vytvořit postavu, kteréž emocionální momenty by mě opravdu dojaly, a tady se to nepovedlo. Film má sice k dispozici nejvíce štěněcí oči ve vesmíru, totiž oči Jaka Gyllenhaala, chování jeho postavy je ale natolik generické a odcizené, že to nakonec vyjde vniveč. Srovnala bych to s Hranici žívota (Stay). Ta pracuje s podobným jevem, nový svět/život v hlavě umírajícího člověka, a během svého runtime (jenom o deset minut víc než Zdrojový kód) dokáže vytvořit zcela samostatný svět, ve kterém brečím u každé druhé scény, protože mi k tomu film podložeností a zpracováním svých událostí dává důvod. U Zdrojového kódu nastal takový moment jenom jednou, a to ještě částečně. Například souznění s osudovou ženou je zcela papírové a film to nikdy nepodloží jejich opravdovým "setkáním" před diváckými zraky. Pokud je tvoje pointa, že jsou to opravdoví lidé, nezacházej s nimi jako s loutkami, filme! (15.11.2017)

[imdb: 7.7/10] | me: Šikovný film, ktorý je postavený na zaujímavej myšlienke a duchaplnom spracovaní, no Inception to ani zďaleka nie je. Je to svieže, má to tempo a núti zamyslieť sa nad hlavnou myšlienkou, jej možnými dopadmi a pokračovaniami .... až do samého záveru, ktorý bol evidentne "vypracovaný" za účelom uspokojenia diváckych citov a robí veľké diery do celkovej logiky ústrednej idei, čo je zbytočná škoda. Z celkového hľadiska to ale je zaujímavá chuťovka, ktorá (v dnešných teplách) príjemne osvieži. [3 a trištvrte *] (08.06.2011)

Solidní thrillerové řemeslo, jistě. Skvělé po herecké i filmařské stránce. Ale nechytlo mě. Nevsáklo, nevcuclo, neposadilo na zadek. Navzdory jasnému psychologickému vývoji začne být neustálé opakování monotónní a jednotlivé obměny nejsou natolik strhující, aby dokázaly vytrhnout z letargie a zároveň natolik originální, aby se nedaly dopředu očekávat. Zdrojový kód, snad vyjma závěrečného zastaveného obrazu, nikdy nepřekročí stín prvních "osmi" minut. Na to je bohužel příliš hollywoodský, zatímco Jonesova prvotina Moon byla geniální právě v tom, jak naprosto nehollywoodská byla. (20.05.2011)

Kino-zážitek měsíce dubna a spokojenost. Ale na jak dlouho? Zdrojový kód působí chytře, atraktivně a v kině při prvním sledování funguje na výbornou i díky famózní hudbě. Ovšem pak přichází okamžik procitnutí, kdy si (doufám) divák zpětně promýšlí pointy a všechny pravidla filmu a kroutí hlavou. Pro mě osobně je příběh sám jednoduchý, ale postavy definicí pravidel světa zdrojového kódu, tento svět podkopávají. Duncan Jones roste ve vynikajícího režiséra a na jeho další filmy se rozhodně těším i přes slabý komerční potenciál současného (ne-blockbusterového) scifi žánru. Spoiler k zamyšlení: jak vytváří počítačová simulace paralelní vesmír? Kde se berou detaily a varianty do simulace, když není strojem času? Jde tu o sílu lidské duše nebo o schopnosti techniky, která s ní dokáže manipulovat? Realita versus virtuální sen? On to možná celé nakonec ten pan o berli špatně spočítal a celá simulace je něčím víc... Přesto všechno je zábavné fandit hrdinovi, který zabije nevinného učitele, vezme mu tělo a navíc přeberu pěknou holku:)). PS: Jake Gyllenhaal má na to být hvězda, ale stále mu něco chybí... PPS: Pěkné využití amerického klišé patriotismu a "happyendu":) (24.04.2011)