Pod jednou střechou

Využít romantické komedie, abych se při jejím sledování mohla současně věnovat i jiným, zajímavějším činnostem jako je třeba žehlení, není zase tak špatné. Příběh osiřelého mimča je to sice pěkný, ale zároveň klišoidní od začátku do konce - společná starost dvou přátel, sblížení, rozchod, letadlo ... nicméně ten konec jsem zhodnotila jako otravnost na entou. Člověk by mohl zcela přesně odhadnout, co bude následovat. Typicky americký zvyk se jet stíhat na letiště, omluvy, usmíření a happy end. V rámci žánru ale celkem skousnutelná záležitost. 2,5* (06.01.2015)

Hovínko v plenkách. Hovínko na obličeji. Hovínko v kšiltovce. Nějak jsem nepochopila, co je na tomto filmu vtipné, ani kam se mezi hlavními představiteli podělo ono "cosi", co by mě donutilo uvěřit, že mezi nimi vzniká něco jako láska. Na počátku podzimu jsem ještě byla ochotná jít díky originálnímu vývoji na průměrné hodnocení, v závěrečné etapě jsem se ale už jen prokousávala nudou a doufala, že vše rychle skončí. Nedůležitá závěrečná poznámka: Hláška: "Vybrali nás, protože ty, já a Sophie dohromady jsme rodina," je nejen zdaleka to nejodpornější hraní na city, jaké jsem ve filmu kdy zaslechla, ale vzhledem k tomu, jak Life As We Know It vyznívá (aneb příběh dvou lidí, kteří se dali dohromady jen a pouze proto, aby vytvořili rodinu dítěti), ani nedává smysl. Scénárista by si v tomto případě zasloužil své dílo řádně omlátit o hlavu. (03.11.2010)

Dospělí i se svým vzájemným kočkováním jsou O.K. Zato chuděra Brynn Clagett coby malá Sophie funguje spíš jako rekvizita, přemisťovaná dle aktuálních potřeb scénáře a režie z místa na místo. Její pasivita sice ničemu neprospívá, ale je víc než omluvitelná. Hraje se o ni, tudíž se všechno točí kolem ní: ONA je příčinou všech komplikací i hádek - O NÍ se mluví ... ale nemluví se S NÍ - a už vůbec ne K NÍ. Tak co by asi tak měla dělat - jaké komunikační a jiné dovednosti by měla převádět ? Kdyby byl místo ní angažovaný plyšový medvídek, který by nebrečel, ale bručel ... vyšlo by to nastejno. Jediné, co by možná nezvládl, je chůze - ovšem pro těch pár prchavých okamžiků by se mohl nechat zastoupit kaskadérem. Téměř veškeré šaškování kolem Sophie se tak ocitá mimo mísu ... a nejednou je i trochu přes čáru. Prezentuje přesně ten typ násilného, okázale prezentovaného humoru, který bytostně nesnáším ... 2,5* (06.01.2015)

Tahle srágorovina přesně zapadá do šablonky "klišovitá ufňukaná melodráma pro pitomé přežrané Američany". Patří sem přehlídka dalších přívlastků jako povrchní, přízemní, primitivní, přehnané, prostě příšerné. Jediné uspokojivé herectví bylo působivé řvaní dítěte a jediná smysluplná scéna byla kolem slavnostního dortu na počest 1. výročí. To je sakra nedostatečné na dobrou komedii.☻ (06.11.2012)

Ne zcela tradiční romantická komedie, která ovšem zachovává jedno ze základních schémat typu "nesnášejí se, aby k sobě nakonec našli cestu". Možná trošku moc uměle vyvolaných emocí stejně jako se najdou vyloženě trapné scény, ale jako celek to působí příjemný a koukatelným dojmem. Docela by mě zajímalo, zda by Katherina Heigl obstála ve vyloženě dramatické roli. Podle mě na to má. 60% (29.06.2012)