Pod jednou střechou

A mě se to líbilo, dokonce bych mohla říct, že mě až překvapilo jak moc se mi to líbilo. Jasně, romantická komedie plná příšerných klišé, ale zase na druhou stranu, takovouhle zápletku jsem ještě neviděla (i když nepochybuji, že už někdo podobný natočil, ale já na něj ještě nenarazila), takže za to palec nahoru. Celkem příjemné herecké obsazení, Katherine Heigl mám poměrně ráda a Josh Duhamel se k ní hodil. Jen, díky tomuhle filmu jsem si uvědomila ještě víc, jak moc nechci dítě, všechny ty starosti a noci kdy nemůže spát by mě zabili. 4* (20.05.2011)

Využít romantické komedie, abych se při jejím sledování mohla současně věnovat i jiným, zajímavějším činnostem jako je třeba žehlení, není zase tak špatné. Příběh osiřelého mimča je to sice pěkný, ale zároveň klišoidní od začátku do konce - společná starost dvou přátel, sblížení, rozchod, letadlo ... nicméně ten konec jsem zhodnotila jako otravnost na entou. Člověk by mohl zcela přesně odhadnout, co bude následovat. Typicky americký zvyk se jet stíhat na letiště, omluvy, usmíření a happy end. V rámci žánru ale celkem skousnutelná záležitost. 2,5* (06.01.2015)

Ani ryba ani rak, v popisu filmu je napsáno komedie/drama/romantický, ale platí jen to poslední. Od komedie čekám, že mě rozesměje, od dramatu čekám, že mě donutí k zamyšlení, ale ani k jednomu nedošlo. Film se líně vleče (proč 110 minut?!!), od první scény je jasné, že se dva hlavní protagonisté dají dohromady, Katherine Heigl hraje zase stejnou zoufalku jako pokaždé (začíná mi vrtat hlavou, jestli to jenom hraje?) a zbytek filmu je pouze vata, která se marně snaží vyvolat napětí tím, že těm dvěma staví do cesty různá předvídatelná protivenství. Udělil bych 1*, ale deset minut ve filmu hrála Christina Hendricks, kterýmžto geniálním tahem to casting vytáhl na druhou hvězdu. (10.08.2016)

Násilné soužití dvou nespojitelných lidí, na pozadí tradičních hororových starostí o čerstvě pobíhajícího mimiňáka, obsahovalo příliš životních pravd na to, abych dokázal vypnout svůj život a nezávazně se pobavit. Navíc je mi Katherine Heigl natolik nesympatická, že se jí, v průběhu její dosavadní tvorby, podařilo pouze jednou neznechutit mi film svým falešným úsměvem. (06.06.2012)

Začátek je úplně o ničem. Od chvíle, kdy si Heigl a Duhamel neúmyslně osvojí mimčo - sirotka po nejlepších přátelích to začne být přeci jen trochu koukatelné, protože se něco děje. Komedii ale rozhodně nečekejte. O humor se nikdo nesnaží a náznaky končí spíše trapnými pokusy. Pokud se nepopadáte za břicho při pohledu na pokakané, prskající mimčo máte smůlu a když mimčo poprvé popoběhne za doprovodu Duhamela v trenkách a s lahváčem v ruce, jedná se o "nejvtipnejší" scénu filmu (ta na plakátu). To jen tak pro představu. Přičtěte si otravnou sociální pracovnici a přímo megaklišoidní závěr na letišti (jestli odletí nebo ne, můžete uzavírat sázky) a máte za sebou dvě hoďky strávené žvýkáním rozmačkané mrkve a kšiltovku plnou čpící romantiky. (14.06.2011)