Začátky

Krásny a výnimočný film - presne ten typ filmov a spôsob spracovania ako mám rád. Hneď od začiatku to pôsobilo lákavo, hneď si ma to získalo a ja som len dúfal, že v tej smutnej irónii a pátose sa bude niesť aj celý film. Našťastie nesklamalo a naozaj sa tá kvalita udržala po celú dobu. Príbeh možno sám o sebe nebol až tak úžasný (miestami mi dokonca pripomínal filmy Woodyho Allena), ale ten spôsob akým to bolo podané - ten vynahradil akékoľvek nedostatky. Navyše aj tá schéma striedajúcej sa súčasnosti a spomienok z minulosti, to všetko dodalo tomuto filmu potrebný zmysel. Mohlo byť do toho zakomponované ešte viac z tých kresliacich scén o smútku - to ma naozaj zaujímalo. Ale rozhodne výnimočný film, občas vyhŕkla aj slzička - a veruže nielen od dojatia. Ten vzťah medzi Oliverom a jeho otcom, ale aj ten nasledovný medzi Oliverom a Annou - veľmi pekne vystihnuté všetko. Vďaka, bez akéhokoľvek váhania 5* (18.01.2014)

NAŠE ŠTĚSTÍ NÁM DOVOLILO POCÍTIT SMUTEK, NA KTERÝ NAŠI RODIČE NIKDY NEMĚLI ČAS. A TAKÉ RADOST, KTEROU JSEM U NICH NIKDY NEVIDĚL....... /// Je mu 38 a zamiloval se. Snad mu zajímavá, sympatická a milá Anna dá jiskru do života. Oliver je totiž ten nejnudnější člověk na světě. Nebo nejsmutnější? A ONA je jiná, přesto stejně osamělá... Hodně komorně udělanej film. Příběhy a vztahy Olivera s Annou, jeho táty a Andyho, Olivera se svým (nemocným) tátou, Olivera (chlapce) se svojí matkou, Olivera, Anny a psa Arthura ..., který se tak ledabyle skládají a laborují (u mě!!) nad propastí (ne)zajímavosti. Film, ve kterým všichni většinu času vypadají příliš nešťastně, a se vztahy, ve kterých jsou všichni příliš zamilovaní na to, aby přemejšleli, jak jsou smutní a jestli se mají cítit tak, jak se cítí, vám fakt musí vyloženě seknout k pleti (nebo se jen trefit do (ne)nálady). 2a½!, ale dám 3*. Za Melánii a Ch. Plummera. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Můj 75letý otec mi řekl, že je gay. Od tý doby mám pocit, že je u něj doma teplá i židle. 2.) Jsem zralej na sepsání dějin smutku. 3.) Thx za titule ,,ni.na29“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (11.11.2011)

Dva lineární příběhy a jeden zmatený grafik Oliver. V jednom někoho ztrácí, v druhém získává. V obou hodně poznává - svého otce, Ann, život a sám sebe. Křehký příběh je vyprávěn velmi mile a citlivě, ovšem jako by se celá ta nejistota a tápání hlavních hrdinů přenesly do celé atmosféry a ve mně zanechaly jen pár rozporuplných pocitů. (03.03.2012)

Film pro citlivky. Jsem citlivka. Velmi velmi pomale tempo... ktere sedne malokomu, zaměřené vic na pocity, které vnímáte skrze minimalistická gesta než na nějaké dialogy.... Film o vyrovnání se smrtí blízké osoby, o ovlivněním tím, jaké manželství měli naši rodiče a jak se to pak promítá do našich vztahů, o hledání důvery ve vztahu a víru v budoucnost toho vztahu. Při pohledu na Ewana, který má pořád ten klučičí pohled, u kterého se z každé ženy stane samaritánka, která by ho chtela z jeho ztracenosti zachránit, jsem si rikala, jestli jsem neudelala chybu, kdyz jsem ho pred casem ve sve Topce vymenila za Fassbendera. (21.11.2011)

Podľa toho čo som videla si viem domyslieť, čo chcel Mills svojím filmom povedať, ale to čo chcel povedať, nemalo takú formu, aby to bolo aj pútavé. Množstvo zvláštnych a od veci dialógov, infantilných scén s Ewanom a Mélanie komediálnemu rozmeru nepomohlo. Dramatická línia bola povrchne podaná a romantické to nebolo ani zďaleka. A tak si po dopozeraní musím domýšlať, čo malo u diváka vytvoriť dojem. Zostáva mi z toho len vzťahová rovina - otec, syn a partnerský vzťah versus samota. Spracovaním strašná nuda i napriek snaživým hereckým výkonom. (20.01.2012)