The Kids Are All Right
Decká sú v pohode
Režie:
Lisa CholodenkoKamera:
Igor Jadue-LilloHudba:
Carter BurwellHrají:
Julianne Moore, Mark Ruffalo, Annette Bening, Mia Wasikowska, Josh Hutcherson, Rebecca Lawrence Levy, Yaya DaCosta, Sasha Spielberg, Zosia Mamet (více)Obsahy(2)
Vtipný a energický portrét moderní rodiny – Nic a Jules (Annette Bening a Julianne Moore) jsou matky, které žijí v útulném bungalovu na okraji města se svými dospívajícími dětmi Joni a Laserem (Mia Wasikowska a Josh Hutcherson). Když se Joni chystá na vysokou školu, její mladší bratr ji požádá o velkou laskavost. Chce, aby mu Joni pomohla najít jejich biologického otce. Navzdory vlastním pochybám splní Joni bratrovo přání a naváže kontakt s „bio-tátou“ Paulem (Mark Ruffalo), pohodářským majitelem restaurace. Když do života této nevšední rodiny vstoupí Paul, začíná pro všechny nová kapitola, v níž jsou postupně definovány, přehodnoceny a pak znovu formulovány rodinné vztahy. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (603)
Přesně ten typ filmu, který nemám rád. Celý snímek je neuvěřitelně povrchní, diváka vede za ručičku a nějakou diskuzi se vůbec nesnaží vyvolat. Tváří se jako indie, ale ve skutečnosti jde o mainstream. Po celou dobu sledování jsem měl pocit, že ze mě někdo dělá vola. Navíc jako člověk, který viděl Queer As Folk, nemůžu jinak. V Děckách jsem jenom sledoval zidealizovanou "rodinu", ve které je všechno v pohodě a problémy se řeší mávnutím kouzelného proutku, pokud by tedy doopravdy nějaký existoval. ()
Julianne milá, hezká a říkejte si co chcete, ale stále vypadá mladě, Annette otravná a ne-hezká. Film popisuje život dvou lesbiček s dětmi, které chtějí poznat svého biologického otce (1 osoba) a o tom, jak se život celé rodiny trochu zvrtne. Jak žánr napovídá, jde o vážnější komedii, která je ale zároveň uvolněná a lehce koukatelná. 70% ()
zrovna toto je typ filmu, kedy ma proste pre mna neprijatelny zaver priserne rozculuje. Od zaciatku mal film perfektny spad, naboj, ziadne prilisne tazkouveritelne kecicky, bolo to fakt zo zivota. Ale to, ako sa reziserka a scenarista zachovali k postave Marka Ruffala ma teda riadne nasr*alo. Asi som prilis velky optimista, mozem si ten happyending domysliet, ale nejaka iskricka nadeje, ktoru som v Joninej odpovedi "Neviem "na "otcovu" otazku "Uvidim ta este niekedy", nenasla, mi tam proste ohromne chybala. Ale film aj napriek tomu ma svoje caro a urcite patri k tym, ku ktorym sa s odstupom casu, po nejakom tom roku rada vratim. ()
This Movie Is All Right. A nielen to. Do krátkeho zoznamu filmov, ktoré napísali a režírovali ženské, a napriek tomu sú pozerateľné či dokonca výborné, si poznačíme TKAAR. Špičkové dialógy, dobre vyvážený humor a dráma a hlavne neskutočný herecký koncert. Zľahka tomu chýba niečo, čo by pretrvalo naveky vekov amen, ale aj tak si to rád dám opakovane. ()
Na nějaký trvalejší p(r)ožitek je snímek málo konfliktní (tj. klouže po povrchu, pravda s občasnými „světlějšími hlubšími sondami do černého“ ), balancuje mezi dvěma žánry (polohami), tu brnká na dramatičtější notu, tu na tu odlehčenější, přičemž právě to, jakoby se nedokázal rozhodnout, na jakou stranu se přiklonit (jakým směrem se vydat), mu v mých očích body resp. na věrohodnosti ubírá. Navíc (jak již trefně poznamenal uživ. O*R*I*N) jedná se o určitý (podivný) mix středoproudu a nezávisláku, který nad obyčejný průměr povyšuje příjemně (jak jen to v mezích možností jde) přirozeně civilní trojlístek A. Bening-J. Moore- M. Ruffalo. Děcka jsou (ne)typickou ukázkou toho, jak to dopadá, když se američané rozhodnou natočit svůj vlastní („ten pravý“) pohled na (ne)tradiční nezávislou vztahovku. A argumenty typu: „jedná se rozhodně o tu povedenější mainstreamovou (americkou)“ neberu. To má být pádný argument?! Když mám chuť se dobře najíst a pochutnat si, taky (v drtivém počtu případů) dám přednost pravé před falešnou svíčkovou popř. (komu je milejší) pravé čokoládě před náhražkou v podobě levného přepáleného tuku obaleného do kakaa a nepomůže tomu ani honosně a lákavě znějící název: „pochoutka“. Přesto všechno, co jsem doposud napsal, ještě nutně nemusí (a také neznamená), že by snímek nudil popř. neměl divákovi co nabídnout, přičemž to, jak si jej každý užije, je značně odvislé od toho, jak k němu dotyčný přistoupí. Pokud jako k oddechovce „ze života“ pro ukrácení volné chvíle, šance rapidně stoupají, pokud jako ke skutečnému dramatu, doplňte si sami..... Osobně bych svůj zážitek ze snímku popsal a snad bych si (i) vypomohl příměrem, v podobě rande, kdy jste se sice nenudili, jisté (oboustranné) sympatie proběhly, společná témata nalezena, nicméně (opodstatněný) důvod vidět (se) podruhé, jste (si) nenašli. The kids are all right jsou jednoduše nenáročným, nenudícím, rychle uběhnuvším, zároveň však rychle (nejpozději do pár dnů) do ztracena vyšumivším tj. bez zpětné rezonance snímkem a vy se neubráníte dojmu, že výsledek (stejně jako samotné ambice tvůrců) mohly být a zcela jistě i byly, větší. Možná se ale pletu. Občas (né často) se mi to i stává :-) 70% ()
Reklama