Léto s kovbojem

Doubravka má priateľa, ktorý je ale absolútny blbec. Čo znamená, že ak ho začne podvádzať, tak je to úplne v poriadku. Keď Honzovi oznámi, že už má priateľa, tak sa čuduje, že mu je to akosi divné. Že on má spomienku na dávnu lásku v podobe tetovania, to je ale vážny problém. Je to síce celkom fajn letná romantika, ale nielen vďaka spomínaným veciam, ale aj celkovej rozťahanosti a absencie nejakého vážnejšieho konfliktu ma viac menej sklamala. (28.06.2016)

Asi vskutku nejlepší film Ivo Nováka. Potěší velmi přesvědčivé herecké výkony i smysluplně napsaný příběh. Humor je polopatický ale velmi funkční a když se film sleduje jako oddechovka a ne jako "vysoké umění", rozhodně potěší. Ostatně třeba atmosféra venkovské návsi nebo svatby v závěru je chycena velmi přesvědčivě. Skvělému herectví ostatně Léto s kovbojem vděčí za to, že se film nestal romantickým kýčem, přestože je zde venkov vskutku vylíčen jako barvotisková idylka a láska zde opravdu "dokáže hory přenášet"... Celkový dojem: 70% (18.06.2016)

A zase je to tady! Intelektuálně vyspělá brejlice podlehne svodům mentálně nekompetentního Jardy Hajzlíka a tím ochudí genofond. Tak takhle tedy ne, přátelé. Žádné rozpočítávání prvý - druhý, či libovolné styky vedené pouze hormonálními záchvaty. Račte prosím pouvažovat nad dědičnou výbavou svých děcek. Dolfík to snad vysvětlil jasně, ne? Čistí, krásní a moudří k sobě, zbytek.....třeba na Madagaskar. Tak. A už nikdo nebude jako já, bosensko-česko-německý čmoud s roztomilou tvářičkou mongolského nájezdníka. Budu konečně jedinečný! (25.06.2012)

Lehoučká letní komedie. Hanzlík-perfektní vesnickej rebel, Kolářová-skvělá zamilovaná psycholožka. Nho a Vízner ? To je takový trénink na Saturnina. Prostě neškodná příjemná komedie na letní nedělní odpoledne, která je bohužel také z jedněch, které jsou nelítostně ždímány komerčními televizemi. Přitom, co se týká režie, jedná se podle mě o průměrný film. Což asi ale při neustálém opakování tohoto snímku nehraje roli. (11.09.2011)

Ivo Novák, ono podivné cosi, jakýsi podivný šotek české kinematografie, natočil jedny z nejlepších i nejhorších českých filmů šedesátých a sedmdesátých let, a jak se mu podařilo současně ničit i tvořit, zůstává podnes záhadou. Domnívám se, že se pokaždé spolehl na scénář, a snažil se – jako skvělý řemeslník – maximálně naplnit jeho poslání a vyslovit jeho zamýšlené poselství. A tak se vedle obludné armádní mozaiky Půlnoční kolony nebo otřesného pokusu o válečné drama v Posledním plese na rožnovské plovárně mohla objevit i tato jiskřivá komedie s uchvacující Danielou Kolářovou, okolo níž se roztančil celý svět. Je pravda, že ten tanec za moc nestojí, ale sólistka tančí tak, že to vyráží dech. (27.12.2018)