Dům U Zlatého úsvitu

Nazvat tenhle film poetickým je tedy velmi odvážný počin - jestli poetika spočívá v neustálem pitvoření, netradičných kloboucích, snaze o grotesku a nějakém tom ohraném kouzlu, tak jde tedy o velmi osobitou poetiku, která však působí až svatokrádežně s přihlédnutím k mistrům tohoto žánru, hlavně panu Jasnému (přijde mi, že se Jadnourek nějak moc inspiroval jeho Kocourem a dost křečovitě ho namontoval na dnešní dobu). Zápletka tedy nemá příliš co říct, je podivně rozklížená, plná zbytečných scén. I dobří herci se zde snaží nějak vyhovět zvolené stylizaci, což jim však silně podráží nohy, alespoň že děti jsou docela přirozené, Janžurová opět smutně dokládá, že dnešní režiséři z ní dokáží dělat jen hysterickou a nervózní karikaturu a zapomínají na to, že jde snad o nejvšetranější herečku našeho filmu. Jediný klad na filmu je dobré řemeslnné zvládnutí a na televizní film skvěle zvládnuté triky, které vůbec nebyjí do očí. ALe pod touto vybroušenou a přívětivou slupkou páchne naprostá scénáristická bezmocnost. (25.12.2009)

4* za malé vánoční překvapení od veřejnoprávní televize. Dům u Zlatého úsvitu nemá ani polovinu toho, co by měla klasická vánoční pohádka vlastnit, ale to jen protože si jde vlastní cestou, a když říkám vlastní, tak to tak tentokrát myslím vážně. Film absolutně nemoralizuje, zmítá se v poetických stavech křížených se satirou a parodií, ale stejně jako to může potěšit, tak se to může stát kamenem úrazu. Díky množství přísad a chutí zaniká kostra příběhu, a bohužel, ani přechody mezi scénami a jejich náladami nejsou stoprocentní. Musím ale pochválit obsazení, slušnou úspornou formální stránku a hezkou písničku na konci. V porovnání s hrůzou jménem "Láska Rohatá", je to vskutku krok vpřed. (27.12.2009)

Krásně poetický film. Vůbec si nemyslím, že by to šlo s českou kinematografií až tak z kopce. Tenhle film je toho ukázkovým příkladem. Na to, aby se natočil takovýhle pěkný malý český film, toho není potřeba mnoho. Tvůrci si nemohli vybrat lepší prostředí na natáčení. Malé české město (natáčelo se mimochodem v Telči a Třešťi) spolu s malebnou krajinou v léťe. To, že je vše situováno do kulis první republiky, se může zdát celkem vedlejší. Na druhou stranu, dovedli byste si představit, že by se to odehrávalo v současnosti? Nebo snad za komunismu? Ne, opravdu je doba zvolená naprosto ideálně. Sešli se skvělí herci v čele s V. Javorským, který patří od Romingu mezi mé oblíbence. Scénář si navíc suprově rýpal do většiny typických nešvarů české společnosti, ale opět tak nějak nenuceně až samozřejmě. A hláška pomáhat a chránit spolu s bráškou Heliodromuse a la Leonem jsou už jen takové třešničky na dortu. (25.12.2009)

SPOILER!! Sirotek Ondra žije v městečku Bludičkov se svým dědečkem knihkupcem, když v tom do města přijede komediant se svou dcerkou (který se mimochodem vyznačuje tím, že oplodní snad každou ženu v Bludičkově). Ten na pitoreskním představení, kde každého zesměšní především prorokuje, že největší bohatství najdete v domě, kde žije právě Ondra s Dědou. Vzápětí Děda Ondrovi ukáže knížku, která je prý nezměrné ceny, takže každý průměrný divák tuší, kam vítr vane. Pak se ale začnou dít věci. Starostová se rozhodne, že v domě, kde je poklad bude mít kloboučnictví a Ondrův děda umírá, poté co ho zavraždí pohledem?!? tajemný cizinec. Ondra nalézá útočiště u komedianta, který to všechno způsobil. Komediant přesvědčí Ondru, aby cennou knížku šel ukrást do krámu, který mezitím starosta zkonfiskoval. Ondra knížku nenajde, ale stráví noc čtením ostatních knížek, ze kterých si ale nic nepamatuje. Komediant, který měl venku hlídat mezitím oplodní další měšťanku. Poté, co komediantova dcera zjistí, že Ondra si z knížek nic nepamatuje, vytáhne kouzelný almanach plný nejrůznějších pitomostí (plavecké styly, které nefungují, žurnalistika, lektvary), a poté co komediant přivodí určitým mužům v městečku bolení hlavy (a zprzní zmrzlinářku), vytisknou vlasní verzi místního plátku, ve kterém haní kloboučnictví paní starostové. Za tento delikt je nespravedlivě souzen místní redaktor, který ale předtím patřil k těm zlým, tak ho také bolí hlava. Ondra se pomocí nápoje transformuje do senilního právníka a vypraví se zmařit přelíčení, což se mu povede. Redaktor se poté připojí k záškodnické činnosti a dále tiskne časopis, jehož obsah teď ovládá duo Ondra, komediantova dcera. Někdy v těchto místech se znovu objeví tajemný cizinec co prvně koukal na Ondrova dědečka, který umřel. Významný záběr na cirkusákova koně, koni se nic nestane. Ondra s komediantovou dcerou se vloupají do pokoje paní starostové, ale jsou vyrušeni a zůstanou sami s jejím psem, kterého se odhodlají vyhodit z okna(!), aby je neprozradil. Když mírumilovného pudla vezmou do náruče a chystají se vykonat mrzký čin, všimnou si na něm vytetovaného kódu ke starostovu trezoru. Hle, kniha hříchu, která usvědčí starostu z korupce je na světě! Jako bonus se ze skříně vyvalí také exemplář drahocenné knihy, na kterou jsme mezitím zapoměli. Starosta je zavřený ve sklepě hospody, protože led dovezený z rakouska má mít příznivé účinky na jeho bolavou hlavu. Někdy v této době komediant obskočí slovenskou turistku ve svém wagónu. Z leda ve sklepě se vyhrabe běžkař z krkonoš. Vtip je v tom, že led má pocházet z rakouska a dovozce tedy bral hostinského na hůl. Ondra otiskne výčet starostových přečinů do časopisu. Když pak přijede armáda (!) starostu rovnou zatknou. Ondra odcestuje spolu s komediantem a berou s sebou i potetovaného pudla. Knihu také, i když není jasné proč je tak cenná. The end. KONEC SPOILERU (28.02.2014)

V dnešní záplavě nepohádkových pohádek bez děje a nápadu mě Dům U Zlatého úsvitu příjemně překvapil. Jandourek nabízí mile trhlý příběh, který má do klasik typu Tři oříšky sice velice daleko, ale přece jen stále dokáže vykouzit to příjemné poetické naladění. Jen tak dál! **** - mezi slepými je jednooký králem (29.12.2009)