Misfits: Zmetci

Trošku kokotinka, nemyslíte? Parta lehce zlobivých dětiček získá zázrakekm(úderem bleskem) superschopnosti, které jsou z velké části zkopírované od seriálů podobného ražení. Tento seriál má však ve srovnání s jinými jeden zásadní problém. Hrozně nesympatické hlavní hrdiny a totálně debilní příběh, dá - li se to tedy z dvou dílů, které jsem byl ochoten podstoupit vůbec hodnotit. Pokud máte z matematiky jedničku, tak jste si asi správně spočítali, že to jsou problémy vlastně dva a dovolím si tvrdit, že to nejsou problémy zdaleka jediné. Na tom seriálu je špatně přibližně úplně všechno. V seriálu hrozně cítím snahu být hrozně vtipný prakticky celou stopáž. Já se za dva díly zasmál sotva jednou trošku. Přeji hodně štěstí všem, kterým tahle sračkoidní hovadina bohatě stačí k ukájení jejich sexuálních potřeb. Hádám, že se to týká uživatelů ve věku přibližně 9 - 16 let, ale určitě se najdou dokonce i vyjímky v řadách místních filosofů, intelektuálů, feťáků a úchylů, kteří vlastě tvoří i naprostou většinu zdejších hodnotitelů, čímž bych se samozřejmě nerad kohokoli dotkl, a s tím je nejspíš přímo spojeno i zdejší přehnaně vysoké hodnocení tohoto nesmyslu. Můj šálek kávy to prostě není. Je to trapné každým coulem. ODPAD! (19.03.2012)

Dost už bylo superhrdinů zachraňujících svět. Ty už každý zná a nikdo už o nich nechce ani slyšet. Tak si řeklo pár rozumných lidí. Dát superschopnosti skupině mládežnických delikventů, žijících na okraji společnosti, neschopných se do ní začlenit, je mnohem zajímavější varianta. Dostáváme tím seriál, který je přesně v hledáčku mladé generace, která se vždy staví společnosti do opozice, snaží se vybojovat si své místo na slunci a být respektována. Vidět partu sprostých mladých chlapců a děvčat na nucených pracích, kteří mají možnost si užívat absolutní svobody a nezávislosti prostřednictvím mimoděk nabytých superschopností, je skvělé lákadlo. Že to není zrovna dobrý vzor? No a co má být? Je to přeci originální, je to trendy, cool vtipný. Hlavně ten nesmrtelnej Nathan. Toho bych chtěl potkat na ulici. Určitě by mě oblažil nějakým životním moudrem. (09.11.2011)

První série se skvěle rozjíždí, druhá je neuvěřitelně nadupaná a napínavá, hltal jsem jeden díl za druhým. Třetí série zklamání, o dost slabší a divnější díly. Čtvrtá série je celkem obstojná, jen mi vadí neustálé umírání hlavních postav.. Nevětší oblíbenec Nathan a jeho skvělé hlášky. Dost mi ve třetí sérii chyběl. Ale Rudy ho docela nahradil, je podobně zobrazen, co se týče chování a vlastností. Ostatní postavy jen doplňují seriál. (22.05.2013)

Zmetci jsou často srovnáváni s Heroes, i když se aspoň dle první série snaží o pravý opak toho, oč tvůrci Heroes usilovali. To znamená zpochybnění statusu komiksového hrdiny a černobílého pohledu v rozdělení na klaďasy a padouchy. V oblasti komiksu se pochopitelně už vyskytlo víc případů, kdy superschopnostmi byli vybaveni úplně tuctoví, nanicovatí týpci, a dokonce i případy, kdy tradiční hodnoty byly obráceny vniveč a hrdinou byl pěkný grázlík. Jednalo se ale o celkem jednoduché přímočaré parodie, kdežto Misfits jsou složitější, mnohem originálnější a provokativnější a průměrného konzumenta typického superhrdinského komiksu asi uvedou do rozpaků. Jejich obrovským kladem jsou zajímavé postavy a schopnost neustále překvapovat a bořit zažitá schémata. Oproti Heroes ale postrádají silný příběh a vlastně i schopnost vybudovat si funkční alternativní svět. Docela bych se bál toho, kam může zdegenerovat Misfits po několika sériích, když si vzpomenu na zoufalou bezradnost, jaká doprovázela zpočátku tak slibný Dům loutek. Po několika zhlédnutých dílech ale u mě panuje jednoznačná spokojenost. Celkový dojem: 90 %. (19.03.2012)

Co je důležitější? Být originální a nepředvídatelný nebo dokonale zabavit diváka? To je asi ta nejpalčivější otázka, která mě při sledování Misfits neustále napadala. Seriál, který zpočátku působí svěžím dojmem nejen díky svému netradičnímu pojetí superhrdinského universa, se během několika dílů dostane do stereotypu, vůči kterému se tak vymezoval. Znatelné je to již na konci první série, ta druhá to bohužel odnesla mnohem tvrději. Snaha o dějovou soudržnost v rámci celé série je tatam a tvůrci se soustředí zejména na jednotlivé epizody. Provázanost dílů postavou tajemného ochránce je vrtkavá a nedokáže být tak silným motivátorem ke sledování jako „vyšetřovací“ linie z první série. Což je fakt, který si bohužel uvědomili i tvůrci, díky čemuž jsme se dočkali velké porce různých odhalení z budoucnosti. Tyto oslí můstky mohou na jednu stranu napomáhat udržet diváka v napětí a vyvolávat otázky a různé teorie, na druhou stranu značně napomáhají k odhalení budoucího děje. To co vytváří příjemné pocity po zhlédnutí jednoho dílu, bohužel snadno kazí epizody následující. Na druhou stranu je nutné uznat, že Misfits se i přes spoustu svých neduhů dokáže držet na slušné úrovni. Může za to zejména vysoká míra zábavných momentů. Ať je to Nathan a jeho neuvěřitelný talent na průšvihy všeho druhu, leckdy šílené schopnosti některých postav, případně ujetá nápaditost některých dílů. Má to drajv, je to cool, otázkou tedy zůstává jen, zda Misfits opět dokážou chytit správný směr. (06.01.2011)