Misfits: Zmetci

Perfektní britský seriál s naprosto vynikajícím výběrem hudby. Je to trochu jak Hrdinové, ale je to jiné. Naše parta totiž dělá veřejně prospěšné práce a moc se svými schopnostmi neumí zacházet. Celkově to žádní superhrdinové nejsou. Postupně se je ale naučí ovládat. Každá série má pod 10 dílů, takže je děj dost nahuštěn. Časem zjistí, že nejsou jediní, které bouřka zasáhla a dala jim schopnosti. I když si ze začátku moc nerozumí, po chvíli se celkem spřátelí. Začnou své schopnosti používat čím díl víc. Ale ne k nějakému vyššímu dobru, spíš k vlastnímu uspokojení. Postupně přibývají nové postavy a ubývají ty staré. Po odchodu Nathana už to není ono. Ale Rudy ho pěkně nahrazuje. Ovšem jestli vám Nathan připadal jako úchyl, z Rudyho se stane dvojitý úchyl. A probační úředníci se jim tam střídají jak na běžícím páse. Vždycky nějakou náhodou umřou. Ještě jsem zapomněl dodat, že se tu nadávkami opravdu nešetří. Na ty je expertka hlavně Kelly se svým úžasným přízvukem. Nejlepší byl asi díl se zombíky. 4. série už je ale hodně ujetá. Zřejmě nejlepší je ta 3. Konec byl teda hodně zajímavý. Na jednu stranu mě to štve, ale zas na druhou jsem možná rád, že už to skončilo... "Co to z tebe vylezlo? To je Vetřelec!" :D (19.02.2013)

Did you say you want to piss on her tits?Probably best to keep that kind of thing between you and your internet service provider.. Misfits nejsou Heroes (naštěstí!!), jsou to vulgární a sprostí teenageři, kteří se nebojí souložit, nadávat, myslet jen na sebe anebo..no, vraždit. Celé se to tedy nebere tak vážně, což je obrovská úleva, na Heroes jsem nedokázala koukat právě proto, že z toho dělali tak směšně vážné drama. Nadpřirozené schopnosti mnohdy působí ve filmech a seriálech kýčovitě, ale tohle u Misfits neplatí. Sice jsou to na první pohled nesympatičtí až téměř odpudiví idioti, kteří by do amerických teen seriálů rozhodně nezapadli, ale když jim dáte šanci, určitě se vám tyhle nevídané postavy dostanou pod kůži, dřív nebo později. Kromě výborného humoru je tu navíc velice povedeně zvolená hudba, hnusné, ale zajímavé prostředí a perfektní znělka a zvraty. Tedy jen do druhé série. Odchodem Nathana odešel i nenucený humor a veškerá logika. Takže bohužel snižuji z 5 na 4. (22.11.2011)

Co je důležitější? Být originální a nepředvídatelný nebo dokonale zabavit diváka? To je asi ta nejpalčivější otázka, která mě při sledování Misfits neustále napadala. Seriál, který zpočátku působí svěžím dojmem nejen díky svému netradičnímu pojetí superhrdinského universa, se během několika dílů dostane do stereotypu, vůči kterému se tak vymezoval. Znatelné je to již na konci první série, ta druhá to bohužel odnesla mnohem tvrději. Snaha o dějovou soudržnost v rámci celé série je tatam a tvůrci se soustředí zejména na jednotlivé epizody. Provázanost dílů postavou tajemného ochránce je vrtkavá a nedokáže být tak silným motivátorem ke sledování jako „vyšetřovací“ linie z první série. Což je fakt, který si bohužel uvědomili i tvůrci, díky čemuž jsme se dočkali velké porce různých odhalení z budoucnosti. Tyto oslí můstky mohou na jednu stranu napomáhat udržet diváka v napětí a vyvolávat otázky a různé teorie, na druhou stranu značně napomáhají k odhalení budoucího děje. To co vytváří příjemné pocity po zhlédnutí jednoho dílu, bohužel snadno kazí epizody následující. Na druhou stranu je nutné uznat, že Misfits se i přes spoustu svých neduhů dokáže držet na slušné úrovni. Může za to zejména vysoká míra zábavných momentů. Ať je to Nathan a jeho neuvěřitelný talent na průšvihy všeho druhu, leckdy šílené schopnosti některých postav, případně ujetá nápaditost některých dílů. Má to drajv, je to cool, otázkou tedy zůstává jen, zda Misfits opět dokážou chytit správný směr. (06.01.2011)

Zmetci jsou často srovnáváni s Heroes, i když se aspoň dle první série snaží o pravý opak toho, oč tvůrci Heroes usilovali. To znamená zpochybnění statusu komiksového hrdiny a černobílého pohledu v rozdělení na klaďasy a padouchy. V oblasti komiksu se pochopitelně už vyskytlo víc případů, kdy superschopnostmi byli vybaveni úplně tuctoví, nanicovatí týpci, a dokonce i případy, kdy tradiční hodnoty byly obráceny vniveč a hrdinou byl pěkný grázlík. Jednalo se ale o celkem jednoduché přímočaré parodie, kdežto Misfits jsou složitější, mnohem originálnější a provokativnější a průměrného konzumenta typického superhrdinského komiksu asi uvedou do rozpaků. Jejich obrovským kladem jsou zajímavé postavy a schopnost neustále překvapovat a bořit zažitá schémata. Oproti Heroes ale postrádají silný příběh a vlastně i schopnost vybudovat si funkční alternativní svět. Docela bych se bál toho, kam může zdegenerovat Misfits po několika sériích, když si vzpomenu na zoufalou bezradnost, jaká doprovázela zpočátku tak slibný Dům loutek. Po několika zhlédnutých dílech ale u mě panuje jednoznačná spokojenost. Celkový dojem: 90 %. (19.03.2012)

Takhle by to vypadalo, kdyby X meni fakt existovali. Skins ze stejné fabriky jsou kvalitativně ještě o stupínek výš (mluvím-li za neskutečnej náboj prvních čtyř sérek), ale i tak je to podívaná, která chvilkama tají dech, jak napětím tak smíchy. Vyhovuje mi koncepce srovnatelná se Skins, kdy se každý díl zaměří na jednu postavu a ostatní upozadí. Stejně tak mi seriál stylem připomíná Todd and the book of pure evil, nejen postavením -> v každém díle se objeví někdo kdo se mstí za pomoci své schopnosti, ale i podobností některých zápletek z toho vyplívajících (náboženská sekta, videohra, mimino.. je toho víc než dost). Za tři shlédnuté série mi bohužel ani jedna postava není dostatečně sympatická na to, abych si jí dostatečně oblíbila, přesto mě jejich osudy nadprůměrně baví. Čtvrá série je to nejslabší, co seriál předvedl, zato pátá zase skáče vysoko nad laťku průměru. S Hrdiny bych nesrovnávala, to je jak postavit na zem kytaru a tvrdit, že je to basa. Nejoblíbenější postava - Abbey (alias Sadie z Lip Service - ta holka je ďábel!) Jednotlivé série - 90%, 60%, 70%, 30%, 80% (07.03.2014)