Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Komedie o nepodstatných věcech, které se stávají podstatnými a naopak... Příběh lyrické komedie režisérky a scenáristky Alice Nellis se odehrává během dvou dnů a jedné noci na malém městě v době voleb do místního zastupitelstva. Studentka Jana přijíždí na víkend domů, aby se stala členkou volební komise. Její agilní matka (I. Janžurová) je nadšenou příznivkyní a členkou volebního štábu jednoho z kandidátů, nemocný, apatický otec (L. Suchařípa) se naopak na truc manželce rozhodne volby zcela ignorovat. Otázka volebních preferencí a už samotného faktu, zda k volbám jít či nejít, se pro ně oba stane bitevním polem, na němž začnou řešit všechny za dlouhá léta nashromážděné problémy… (Česká televize)

(více)

Recenze (114)

ad 

všechny recenze uživatele

Filmy Alice Nellis osobně řadím ve svém soukromém žebříčku na relativně vysokou pozici, ale Ene Bene je oproti pozdějšímu Výletu přece jen ještě mírnější a místy ne tak obratné, ale i tak jde o komedii u které jsem se opravdu několikrát od srdce zasmál a párkrát mi i zamrazilo...A to hlavně díky brilantnímu hereckému ansánblu (perfektní Suchařípa!) a hláškám tipu: "Ony ty volby dopadnou stejně vždycky tak nějak podobně." ()

solskjaer 

všechny recenze uživatele

Jo , tak tenhle film mě dostal téměř ve všem, herecké obsazení je dotažené do perfektního konce a hlavně Eva Holubová je absolutně největší perlou celého filmu. Je prostě úžasně vtipná a téměř cokoliv řekne je k smíchu. Super film, super herci prostě paráda.Pět hvězdiček nedám jen proto, že místy byl film docela plitký a nezážiný ale kdyby to šlo určitě by bylo více spravedlivé dát 4,5 hvězdiček. ()

Reklama

Borec3 

všechny recenze uživatele

Projekce k přijímacím zkouškám na produkci FAMU :) vypsal jsem se o tomhle filmíku až až... ale v zásadě čerpá z toho nejlepšího z české nové vlny - malá dramata malých českých lidí, dojmout a vcítit - to je heslo české kinematografie již drahno let... Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko, Ecce Homo Homolka, Intimní osvětlení a pokračovat by šlo nepochybně dlouho až k dnešním dnům. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

velmi dobrý film o volbách a české povaze. Alice Nellis ve své režisérské prvotině zvládla nejen herce, ale i zajímavou kameru a děj nenudil. Komedií bych to nenazval, natož černou. Prostě civilní příběh o tom, jak to u nás chodí. Myslím, že by si film zasloužil vyšší hodnocení a určitě patří mezi ty významější filmy, co se za posledních 20let natočilo. ()

OG_Swifty 

všechny recenze uživatele

Alice Nellis samotná ve mě nevzbuzuje žádný zájem, spíš bych řekl pravý opak, a totéž platí i pro její filmografii. Přesto jsem se odhodlal a její filmový debut jsem si pustil. Výsledek je takový, jaký jsem očekával, i když místy jsem byl mile překvapen. Film celkově je o ničem - tři volební dny v Přibyslavi, během kterých střídavě sledujeme dění ve volební komisi (v čele Holubová) a dění v dysfunkční rodině Zachových (Janžurová + Suchařípa + Janžurová Jr.). Zatímco tedy děj je neustálá nuda a šeď, musím říct, že dialogy jsou sepsány dobře a místy skutečně pobavily. Lví podíl na tom mají samozřejmě samotní herci; politická agitátorka Janžurová, nemocný manžel Suchařípa, zapálená Holubová - je radost je všechny tři sledovat, protože jsou skutečně zábavní a dialogy neváznou (uznávám, že Leoš je vtipnej už sám o sobě, i kdyby byl jen film o tom, jak leží v posteli a čte si noviny a občas by řekl nějakou píčovinu, stejně bych se smál). Dokonce i Javorský se ukázal v novém, dosud neviděném světle -- nebyl totiž totální mentál. Opačně se stavím k Theodoře, která mě příliš nezaujala a její finální výstup mě otravoval. Celkově film působil bohužel utahaně a tak dávám 2 hvězdy jen za ty skutečně dobré herecké výkony výše zmiňovaných, kteří hráli maximum toho, co mohli. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (7)

  • Scéna, odehrávající se ve volební místnosti, byla natočena v kulturním domě v Přibyslavi. Dále se filmovalo ve Světlé nad Sázavou. (M.B)
  • Iva Janžurová byla nominovaná za hlavní roli na Českého lva. (cariada)
  • Iva Janžurová (Helena Zachová) vzpomínala na spolupráci s režisérkou Alicí Nellis, která "mě překvapila tím, že v sobě měl takovou něžnou ctižádost uspět, která byla strašně příjemná. Snad to ani nebyla ctižádost, spíš snaha. Velmi dobře tušila, jak velké sousto pro ni ten film je, ale zároveň projevila velkou míru citu a znalosti. Velmi přesně věděla, co a proč chce. Když třeba kameraman Ramūnas Greičius přišel s nějakým velmi dobrým obrazovým nápadem, tak si ho sice nejdřív nechala projít hlavou, ale nakonec stejně většinou řekla: 'Ne, já to potřebuji takhle.'" (NIRO)

Reklama

Reklama