Ene bene

Alice Nellis samotná ve mě nevzbuzuje žádný zájem, spíš bych řekl pravý opak, a totéž platí i pro její filmografii. Přesto jsem se odhodlal a její filmový debut jsem si pustil. Výsledek je takový, jaký jsem očekával, i když místy jsem byl mile překvapen. Film celkově je o ničem - tři volební dny v Přibyslavi, během kterých střídavě sledujeme dění ve volební komisi (v čele Holubová) a dění v dysfunkční rodině Zachových (Janžurová + Suchařípa + Janžurová Jr.). Zatímco tedy děj je neustálá nuda a šeď, musím říct, že dialogy jsou sepsány dobře a místy skutečně pobavily. Lví podíl na tom mají samozřejmě samotní herci; politická agitátorka Janžurová, nemocný manžel Suchařípa, zapálená Holubová - je radost je všechny tři sledovat, protože jsou skutečně zábavní a dialogy neváznou (uznávám, že Leoš je vtipnej už sám o sobě, i kdyby byl jen film o tom, jak leží v posteli a čte si noviny a občas by řekl nějakou píčovinu, stejně bych se smál). Dokonce i Javorský se ukázal v novém, dosud neviděném světle -- nebyl totiž totální mentál. Opačně se stavím k Theodoře, která mě příliš nezaujala a její finální výstup mě otravoval. Celkově film působil bohužel utahaně a tak dávám 2 hvězdy jen za ty skutečně dobré herecké výkony výše zmiňovaných, kteří hráli maximum toho, co mohli. (18.05.2016)

Na debut veľmi slušné. Len je stále cítiť, že je to "iba" debut. Pekne vykreslené charaktery, slušne zahraté. Ale menej by bolo viac. Dĺžka je totiž neúmerná, takže sa dej občas vlečie a ja som mal potom pocit, že je Nelis doslovná, pretože necháva situácie zbytočne doznievať a niekedy trvajú dlhšie, ako je nutné. Potom nestačí, keď vidím krysy v televízii, rozpráva sa o politike a pochopím, že predstavujú politikov, ale musím to aj počuť. Chyby filmu ale pripisujem aj 90. rokom, vtedy sa takto v Českej republike točilo. (16.06.2015)

Po průměrných Tajnostech a podprůměrném Výletu jsem dal Alici Nellis poslední šanci, takže jsem si pustil tuto "bravurní" (dle mnohých) prvotinou Ene bene. A po tomhle filmu jsem si definitivně potvrdil, že její filmy nejsou pro mě. U tohoto filmu pomíjím fakt, že Nellis v životě neseděla ve volební komisi (kdyby ano, tak by věděla, že tam sedí docela normální lidi, kteří by určitě zadrželi dceru Janžurové, kdyby chtěla trhat nesprávné kartičky). A ne, tohle neberu jako spoiler, protože to musí být každému jasné, co se stane. A tohle je velký problém tohoto filmu "ze života"… Postavy (či ty geniální dialogy?) šustí nehorázně papírem. No a (zřejmě díky scénáři) mi poprvé byla hodně nepříjemná Iva Janžurová. A to já tuto paní herečku opravdu mám rád, takže doufám, že tohle se mi stalo naposled. Zkrátka a dobře - film je to nudný, zasmál jsem se asi dvakrát. Zato nudit jsem se stihl skoro pořád. Jak říkám, potvrdil jsem si, že Nellis je nejpřeceňovanější českou režisérkou současnosti. 40 %. (28.05.2011)

Co to je? 65%? Pro jeden z nejlepších filmů posledních 10 let? Mnohem lepší než pozdější Výlet, protože člověk od filmu nic nečekal a mohl si tak u filmu spokojeně lebedit, příjemně překvapen prvním počinem Alice Nellis. Úžasná analýza společnosti i jedinců. Film krásně připomíná, co je na světě vlastně nejdůležitější, a jak na to člověk často rád zapomíná a dokáže se celý život zaobírat maličkostmi typu volby v našem malém městečku. (12.12.2006)

"A nebude to pitomý, když bude mít ten zajíc ty oči taky modrý?" - "Ale ne, pane Jemelík, to je přece normální, ne? Modrý voči. Podívejte, tady Jiřinka...No, tak ta ne zrovna... Pani Laskoňová, Vy máte jaký voči?" - "Hnědý. Kdepak já modrý. Ale pan Kitnar by moh. Kuk! Ne, tak ten by taky nemoh. Jani, ukažte! Jani! No kuku na tetu Květu! ... No, děvčata, to je modrá!" (21.07.2014)