Dívka, která si hrála s ohněm

Horší, než jednotka. To je bez debat. Celé je to už dost přehnané a dost překombinované. Hlavní dvojice záporáků jsou karikatury až bondovských rozměrů - spálenej důchodce a blonďatej namakanej kolos s genetickou vadou, že necítí bolest. A z Lisbeth se stala div ne superagentka. Zahraný to je ale skvěle. Hlavně Noomi Rapace má megacharisma. Stejně to má ale svoje syrové momenty, kvůli kterým to vyčnívá nad ostatní nudnou šedí dnešních thrillerů (pěstní souboj s árijskou horou svalů, nebo finální ostřelování z kůlny). Těším se na třetí díl a asi si přečtu i ty knížky, když maj bejt tak dobrý. (19.11.2010)

A pořád ještě dobrý. Sice jde o ultradlouhou milostnou předehru před třetím, gordický uzel roztínajícím dílem, ale stále lepší než sledovat Hotel duševních paraplegiků. Vytřeštěná frndomilka i novinář s obličejem zvrásněným pozůstatky dramatické puberty se opět činí, do toho jim přihrávají již ne tak zcela uvěřitelné postavy ožehlého ruského bohatýra a jeho ústřiku, dvoumetrového hovada s bojovým a hereckým nadáním, přirovnatelným snad jen k umění Pomejeho. Dozvídáme se, že švédská politická scéna i zákulisí tajných služeb jsou napadeny korupcí, překrucováním faktů a prorůstáním organizovaného zločinu. Děs a bída, co se v těchto zdegenerovaných demokraciích děje! Ještě že žijeme v čistém a průhledném prostředí českém, kde každý z nás ví, co, kam, komu a za kolik teče, kurva. (10.05.2012)

Nudný a dokonale neinvenční thriller. Duo Alfredson Frykberg naprosto rutinně osekalo předlohu a bez větších zásahů tohoto okleštěnce převedlo do filmové podoby. Vzhledem k faktu, jak komerčně silný materiál se jim dostal pod ruky je jejich znuděný přístup řekněme až šokující. Místo aby si užívali svou chvilku slávy, zahazují možná poslední možnost ke kariérnímu stoupaní. Většinu stopáže zabírají konverzační scény sloužící k seznámení diváka s potřebnými fakty. Snad jen u jedné jediné autoři pracují i s flashbacky, ostatní jsou soustředěné kolem dvojice posluchač-vypravěč a jedinou dynamiku tak poskytuje buď chůze (případně vložka s květinou), nebo urputné soustředění poslouchajícího (v lepším případě skok pro zbraň). To co v předloze díky absenci vizuální složky funguje velmi dobře, v adaptaci až bije do očí. Film Dívka, která si hrála s ohněm je kniha zbavená většiny svých silných stránek, která v některých momentech připomíná karikaturu sebe samé. (14.03.2011)

Oproti 1. dílu drasticky zatažená ruční brzda. Knížka možná nepostrádala napětí, ale ve filmu se z příběhu stala prakticky tuctová detektivka, ve které je divák nucen společně s novinářem Blomkvistem odhalovat Lisbethinu minulost. Pár solidních scén se najde. Například lesbická scéna, na férovku s motorkářema, zapálení stodoly a závěrečné zúčtování. 60% (10.01.2011)

Tak na původní film Muži, kteří nenávidí ženy to rozhodně nemá. Toto pokračování mě také bavilo, ale filmu chybí ta pravá atmosféra, příběh už není tak zajímavý jak původním filmu. Přesto jsem se ale bavil. Michael Nyqvist mě opět přesvědčil, že je vynikající herec. Film byl opět drsný. Hudba také opět dobrá. Ale z této švédské trilogie je to výrazně slabší, ale nebudu příliš kritický, tu 4* dám. Takže hodnotím 75% = **** (06.10.2012)