Quo Vadis
Quo Vadis
VOD (2)
Obsahy(1)
Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román "Quo vadis", ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne tehdy šestnáctiletá Sophia Lorenová a v jedné z davových scén údajně účinkuje Elizabeth Taylorová, která v roce 1950, kdy film vznikal, trávila v Římě líbánky se svým prvním manželem, hoteliérem Nickem Hiltonem. Jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů počátku 50. let byl realizován v římských ateliérech Cinecitta a ve vybraných italských exteriérech s tehdy rozmařilým rozpočtem 7 milionů dolarů. Vysloužil si nominace na 8 Oscarů, nezískal však ani jednoho. Divácký úspěch filmu však podnítil hollywoodské tvůrce k natočení celé série výpravných biblických a náboženských eposů. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (95)
Cital som aj kniku Sienkiewicza / mam ju aj doma/ a videl som aj tuto klasiku s Peterom Ustinovom, Budom Spencerom a Sophiou Loren. Nadhera : reziser Mervyn le Roy sa fakt vyznamenal. Kostymy, herci, herecky, rezia, strih, kamera, masky, kulisy - vsetko toto tvori jeden nezabudnutelny zazitok. Kult : 100 % ()
Z knihy boli síce hlavné udalosti ponechané, ale osudy postáv boli viac či menej pozmenené - čo je v niektorých prípadoch škoda (nedostatočné vykreslenie charakterov a vzťahov medzi postavami), v iných to však zvýšilo účinok na diváka (smrť Nera). O výkonoch hercov sa tu zväčša nemáme o čom baviť - slabota (z chudáka Petra spravili senilného blázna a Nera ešte prihlúplejšieho ako ho zobrazil Sienkiewicz), ale o to tu ani tak nešlo, všakže. Oplatí sa pozrieť. ()
Herecké výkony na úrovni divadla. Kvalitné, ale aj teatrálne. Avšak taká bola doba a toto je romanticko-dramatická scenéria na veľmi vysokej úrovni. Lepšie zahraný Nero tu doteraz vo filme asi ani nebol. Nájdu sa tu malé historické nepresnosti, no to nebolo účelom diela a hlavne medzi súčasnosťou a filmom je neuveriteľných už sedemdesiat rokov. Veľkolepý román nebol zahanbený filmovým spracovaním, naopak, dostal ešte vyššiu povznášajúcejší stupeň. Treba len dúfať, že si film nepozrie nejaká feministka z mimovládiek, pretože jej hrozí nezvratná mdloba. Zaznie tu totiž: "Žena nemá čo myslieť, tá musí byť cítiť!" Takže už len kvôli tomu politicky nekorektne zvyšujem na plný počet. ()
Barevná feska v kulisách Říma, která se hodně drží knižní předlohy. Toto ikonické provedení je velmi zřetelné, ale k tématu se hodí a v tomto případě není na škodu. I když někdy je to až úsměvné (Poslední večeře podle Leonarda ...) Díky hvězdnému obsazení a dobré režii je to pořád velmi dobrá podívaná, ať už člověk zná knižní předlohu nebo je to jeho první setkání s tématem. Filmová zkratka, která se povedla. ()
Megalomanský kousek z dílny MGM, který ze svého kouzla neztratil nic ani po více než půl století a který ve své době za sebou strhl lavinu dalších podobných snímků. Přestože jsem fanda spíše komornějších věcí a tydle historické výpravné velkofilmy zlaté éry, v tomto případě navíc s náboženskou tematikou, moc nemusím, přežila jsem todle bez úhony a nakonec jsem byla ještě i nadšená. Je to bezpochyby mistrně natočený kousek s velkolepou výpravou, kostými, hudbou a hereckými výkony (Ustinova už tady snad ani nemá cenu znovu vytahovat) ........ no a prostě ten zapálenej Řím ........ nemá chybu. ()
Galerie (205)
Zajímavosti (17)
- Císařovna Popea Sabina je ve filmu uškrcena Nerem při hádce. Podle historiků jí však Nero miloval a ve skutečnosti pravděpodobně zemřela při porodu mrtvého dítěte. Nero jí v hlubokého smutku vypravil státní pohřeb, během něhož byla spotřebována roční zásoba kadidla. Verzi o násilném skonu šířili v dalších stoletích Nerovi oponenti, jako Suetonius, Cassius Dio nebo Tacitus, podle kterých Nero kopl nebo šlápl těhotné Poppei na břicho a tím ji zabil. (kenny.h)
- Pro film bylo ušito celkem 32 000 kostýmů. (ČSFD)
- Film byl natočen v římských ateliérech Cinecittà a ve vybraných italských exteriérech s tehdy rozmařilým rozpočtem sedm milionů dolarů. (Karlos80)
Související novinky
Cinecittà – návrat ke slávě?
O italském filmovém studiu (čti „činečita") sídlícím v Římě jsme se tu už zmínili před několika měsíci v souvislosti s několika připravovanými nákladnými televizními sériemi (jedna z nich v režii… (více)
Reklama