Pokoj

Po pravdě jsem viděl i tisíckrát horší sracky.. nad hloupostí filmu jsem se nesmál, spíš jen nad těma zajimavostma, který jsou tady napsaný..film kurvi jen sam Wiseau, kterej vůbec neumí hrát a spíš mi za něj bylo trapně, než abych se mu smál...přišel mi jako postiženej člověk a proto mi bylo i lito toho co se mu všechno za ten film přihodí. Každopádně bych si tohle nikdy nepustil, kdyby nevznikl Disaster artist, u kterého je povinností si toto předtím pustit. (26.02.2018)

Úsměvně toporná, utranaivní vztahovka, jakou by napsalo průměrné osmileté dítě, okořeněná kýčovitými scény sexu se zapálenými svíčkami, vlajícími záclonami a prolínačkami a la DENÍKY ČERVENÝCH STŘEVÍČKů. A k tomu Tommy Wiseau se svou tváří, vlasy a neustálým smíchem, záporačka non plus ultra Lisa, která se o tom nechce bavit, a Denny... "KDE JSOU MOJE ZKURVENÝ PRACHY, DENNY?" (16.01.2018)

The Room je opravdu film pro dlouhodobý trvalý vztah. Jen tak může dle mého vyzrát. Viděl jsem ho bez valného nadšení jednou, podruhé jsem si ho nemohl odpustit po The Disaster Artist, v mezičase už jsem ho viděl pětkrát. Přestávám se divit kultovnímu statusu. Vskutku, film tak příšerný, až je skvělý... 100% (21.03.2020)

Softporno, ze kterého by se udělalo šoufl i východnímu Němci. Až skončí vesmír a všechny hvězdy vyhasnou do absolutní tmy, ani pak bych neměla dostatečné přirovnání, kterým bych mohla ohodnotit tuhle záležitost. ____ Hlavní postava - herec, režisér, scenárista, dramaturg atd. v jednom - vypadá, mluví a hraje jako debil. Vzhledem k tomu, co natočil, tak i debil bude. ____ Nesmyslnost dialogů si podává ruce s neschopností natočit scénu a šílenými hereckými výkony, takže to dohromady tvoří směs, od které jsem se nemohla odtrhnout. Něco, jako kdybyste pozorovali tankem přejetou a piraňami ohlodanou kočku pověšenou na vánoční stromeček Spolku pro vzkříšení mravních hodnot Sodomy a Gomory. ____ Nechci ale lhát: hlavně v druhé části jsem se smála jako blázen. Škoda nevyužitého talentu Carolyn Minnoott, protože ta v roli sebestředné matky z pekel podává výkon, který ji měl z fleku katapultovat do filmů Woodyho Allena. /12. 2. 15./ (12.02.2015)

Pri pokuse nájsť v The Room nejakú logiku, systém a zmysel som sa dopátral k jedinému možnému riešeniu. Fabula rozpráva o Johnnym, zdanlivo všednom zamestnancovi banky, šťastne nažívajúcom so svojou snúbenicou Lisou. Pod rúškou naoko dokonalého amerického sna, ktorý má čoskoro spečatiť jeho pracovné povýšenie a svadba, sa však ukrýva príbeh ťažko psychicky chorého človeka, žijúceho v milostnom vzťahu silne patologického charakteru. Keď sa následne jeho perfektný svet začína rúcať, na povrch vychádza krutá pravda o ľuďoch okolo neho, do jedného egoistov, takmer bez výnimky zneužívajúcich jeho dobrosrdečnosť a naivitu. Pes je zakopaný v tom, že sujet pri prezentovaní príbehu preberá subjektívnu optiku Johnnyho. Výsledkom je tak emocionálne nabitá, strhujúca melodráma a obžaloba sebeckej a bezohľadnej modernej spoločnosti, ktorú však dokážu plne oceniť jedine ľudia trpiaci podobne závažným mentálnym postihnutím či chorobou, ako jej hlavný hrdina.____Pokiaľ by niekto ešte stále predsa pochyboval o neoddiskutovateľnom géniovi Tommy Wiseaua, dovolím si ako nezvratný dôkaz predložiť scénu, v ktorej Johnny náhle zmení tému konverzácie a položí svojmu najlepšiemu priateľovi Markovi tú jedinú podstatnú otázku: "Anyway, how's your sex life?" Zmienená pasáž nie je ničím menším než zrejme najlepšou interpretáciou, zhrnutím a paródiou freudizmu v celej histórii ľudstva. Už z toho dôvodu nemôžem ísť pod magických 100% (a film si s radosťou kedykoľvek zopakujem) (25.06.2017)