Prázdná kolébka

Silné emocionální drama na základě skutečných událostí, zpracované tak bídně, až by z toho jeden nudou brečel. Po celý film vám přijde, že hlavní aktérka, která začala šlapat někomu na kuří oka, vlastně neměla takřka žádné problémy s dohledáváním lidí a snahou zveřejnit pravdu. Po celou dobu se režisér snaží vám vehnat slzy do očí, bohužel tak nuceně, že místo opravdového dramatu stále čekáte, kdy už se konečně objeví nějaký pořádný zvrat. Jenže on nepřijde. 100 minut se vleče děj bez opravdových emocí jak neaktivní EKG, od začátku do konce stále stejné pííííííííííp -------------. (13.11.2011)

,,UPLYNULO DALŠÍCH 23 LET, NEŽ SE VLÁDY VELKÉ BRITÁNIE A AUSTRÁLIE OMLUVILY ZA SVÉ DĚTSKÉ MIGRAČNÍ PROGRAMY. BYLO DEPORTOVÁNO VÍCE NEŽ 130 000 DĚTÍ. MARGARET A MERVYN DÁLE PÁTRAJÍ PO RODINÁCH BÝVALÝCH DĚTSKÝCH VYSTĚHOVALCŮ“..... /// Loď plná dětí poslaná do Austrálie? …. Socka (tak fajn, sociální pracovnice!) chytla stopu a jede po stopách beznohejch. Rodnej list, matrika a podobný píčoviny brzo zastíní osudy deportovaných parchantů impéria. Margaret Hupreys vypráví o tom, jak se jí práce podepsala na psychice, o věcech, který vám optimismus berou, ale naštěstí – a to víc o těch, co ho zase dodaj. Prostě takovej ten autentickej film, kterej s hlavní postavou prožívate. Zvlášť, když rozpoutá víc, než jen prospěšnou službu pro lidi, který si toho fakt vážej (což samo vo sobě je optimistický zjištění!). Soráč, pro sentimentálního starce je tohle příběh jak prase! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu "Empty Cradles", kterou napsala v roce 1994 Margaret Humphreys, číst nebudu. 2.) To mě tenkrát navštívil chlápek v obleku a jestli prej nechcu do Austrálie…. 3.) Thx za titule ,,jives a sonnyboy“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (04.01.2013)

"Bojujete za nás, ste na našej strane..." Pomerne zaujímavý film s dobrým obsadením o tajne odvlečených deťoch z Anglicka, ktorí sa ocitli až v Austrálii. Natočené podľa skutočnej udalosti. Filmu dominuje silná ženská postava, ktorá rada pomôže každému, dokonca, i tomu, kto na prvý pohľad vyzerá ako arogantný hajzlík. "Niekde vo vás vnútri je dobrý chlapec, len ho musíme nájsť..." Na to o akej silnej téme film rozpráva, by to chcelo zopár silnejších scén v ktorých by to diváka chytilo poriadne za srdce. Jednoducho film emócie nerozdáva tak, ako sa od filmu s takýmto príbehom očakáva. Každopádne treba film oceniť už len preto, že o podobných zamlčaným udalostiach informuje. 60%. (13.09.2015)

Neočekávám od dramatu, že ze mne vycedí litry slz, pokud mu nepůjdu sama trochu naproti. A že jsem žena, tak pro mne rozhodně není těžké vcítit se do osudu deportovaných dětí, které byly odtrženy od rodin a využity jako "bílá hodnota" v koloniální Austrálii. Také nebylo těžké prožít celý příběh ženy, která se odhodlala tento ilegální zločin odkrýt a vyjasnit. Místo slz nastoupil hluboký obdiv a nezáleží zde na nějakých uměleckých kritériích, protože je to film důležitý pro svou výpovědní hodnotu a je dobře, že byl natočen. Emily Watson se do role sociální pracovnice perfektně hodila. (04.12.2012)

Občas sa mi stane, že narazím na film (príbeh), ktorý svojím obsahom dokonale prekryje akýkoľvek svoj iný nedostatok. Tento film je presne ten prípad. Ja som osudy tých detí vnímala veľmi intenzívne a vôbec sa mi to nezdalo ani nudné, ani chladné a ani príliš televízne. Obsah prebil formu a to je u mňa v tomto prípade rozhodujúce, niektoré skutočné príbehy nech sa akokoľvek snažia to nedokážu, pretože sa z nich autori až prehnane snažia vytĺcť čo najviac. Tu je to našťastie inak. (27.02.2015)