Bezvadíkyještěprosím

Josh Radnor rozhodně není další John Cassavetes... Nejedná se o ani o jeden z těch hodnotnejch uměleckej nezávislejch filmů, kde by se experimentovalo s médiem, porušovali tradiční pravidla a odkazovalo se na významné evropské a asijské režiséry... Tohle je jeden z těch formálně nezajímavých nezávislých filmů, které mají asi nějaké speciální šablony na tvorbu scénáře, protože si dost často jsou podobný jako vejce vejci. Lehká osobní výpověď, tu snaha o společenskou kritiku, vedle "netypická" lovestory "s originálními a opravdovými" charaktery, tu existencionální trápení mladé generace, tady zase manifest nezávislého umělce v New Yorku... Radnor není úplně nepodobný své postavě z HIMYM - tady je charakter možná lehce propracovanější a méně pozérský (koneckonců nejedná se o sitcom). Nicméně navzdory všem výtkám se jedná asi o jednu z těch lepších věcí, koukatelnějších věcí i příjemnějších věcí, které v rámci žánrů pozérských indiefilmů můžeme vidět... Nakonec ta největší výtka je ta strašná okoukanost... Nicméně Radnor asi není úplně hloupý herec a já jsem zvědavý s čím příjde příště :) (20.01.2011)

Nebydlím v Novém Jorku, neživím se spisovatelstvím, nemám doma schovaného malého černouška a postel se mnou nesdílí třinoční servírka. Přesto mne tento podivně nazvaný snímek úplně neminul. On sice nikam nespěchá, ale zato nabízí celkem pozitivní vyznění a to v mediálně šířené negativitě dnešního světa rozhodně není k zahození. Prostě to jen dopadlo přesně tak, jak muselo, když průměrný herec, napsal průměrný scénář a pak se proměnl v průměrného režiséra, který sám sebe obsadil do hlavní role. (18.09.2013)

I realized the problem. You write short stories... and I think you like living short stories, but I'm kinda ready for the novel. Hodně příjemná a pohodová podívaná, které bych klidně věnovala i pět hvězdiček, JENŽE.. Radnor vecpal do jednoho filmu až příliš nápadů, žádný z příběhů se mu tedy nepovedlo dotáhnout úplně do konce, nebo vůbec nějak rozvinout. Dějová linka protivné dvojice hádající se o přestěhování do Kalifornie působí až neuvěřitelně rušivě a zbytečně a hází na celý film špatné světlo. Škoda, že kvůli tomu nedostal víc prostoru Rasheen, kterého Sam (Radnor) našel v metru. Ta zápletka dopadla trestuhodně nevyužitě. Zato Annie a Sam Druhý byli úžasní, je prostě vidět, že lidé hledají lásku tak zaslepeně a složitě až si neuvědomují, že tu pravou mají třeba přímo před nosem. Co ale ještě musím zkritizovat, je konec, navíc završený příšernou písničkou. Randor toho v tomhle filmu prostě podělal hodně. Ale když si vzpomenu, jak poťouchle jsem se celou dobu usmívala, dám místo tří hvězdy čtyři. A pevně doufám, že až přijedu do New Yorku, narazím taky na nějakého moudrého taxikáře, který mi řekne něco v tom smyslu, že mám za každým "děkuju" říkat "ještě prosím"-protože vesmír to obohatí...:) PS:Taky si každých pět let říkáte,jací jste před pěti lety byli trapní? (02.11.2012)

65% Bloudění životem, bloumání New Yorkem, překračování bludného kořenu. Josh Radnor se potácí do všech směrů kind of, přesně jako jeho hrdina, který nikdy nic nedotáhne do konce a jeho život působí jako série milých, ale nenavazujících povídek. Kind of cute. Kind of smart. Kind of sad. Kind of civil. Kind of familiar. Kind of independent. Kind of superficial. A protože se mu v hlavě potuluje příliš mnoho námětů, příliš mnoho charakterů a příliš mnoho variant, smíchal je do jediného propletence. Jako většina mladých začínajících autorů má problém, co si vybrat a za čím má cenu jít do hloubky, ne si jen tak nezávazně pohrávat s lidskou puzzle. Mám pro tebe pochopení, Joshi, přesně tohle mě trápí taky. (23.01.2011)

HappyThankYouMorePlease - komedie plná dojmů, která si hraje s myšlenkovou soustavou jako už dlouho žádná. Neoslňuje vizuálními nápady. Ani ten příběh není kdo ví jak originální. Ale stačí zavřít oči a zaposlouchat se. Už se vidíte? PS: Woody Allenovi musí zvonit v uších pokaždé, když se na tenhle film někdo dívá. (03.02.2011)