Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Jiří HubačKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Jiřina Jirásková, Karel Heřmánek, Josef Vinklář, Taťjana Medvecká, Ivan Vyskočil, Valérie Zawadská, Leoš Suchařípa, Jana Krausová, Jiří Schmitzer (více)Obsahy(1)
Paní hraběnka slaví šedesátku v okamžiku, kdy má opustit svůj zámek. Nová dělnická vláda totiž chce šlechtu bez milosti zlikvidovat. Ale protože si Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Lansdorfu a ze Scheinbergu a později domácí dělnice Lansdorfová, uvědomuje, že "člověk musí dodržovat své zvyky a sliby, i když jsou směšné a zbytečné", chce uskutečnit pošetilý plán oslavit sedmdesátiny na rodinném sídle navzdory režimu i protivníkům ve městě... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (130)
Jiráskové hraběnka je pro mě jednoduše nepřesvědčivá. Nejen jako postava s níž bych se měl či naopak neměl ztotožnit, ale dokonce i čistě herecky mi naprosto nic nepřinesla. Na rozdíl řekněme od Rudolfa Hrušínského měla Jirásková vždy prakticky jedinou hereckou polohu "hudrující semetriky", případně "zdánlivě hudrující semetriky, ovšem s citlivým srdcem". To je ovšem výraz na hony vzdálený noblesní a kultivované aristokratce. Její herecký výkon například v Kachyňových Sestřičkách nebo ve Fany je podobný jejímu výkonu zde i v desítkách dalších filmů. Dokonale zaměnitelný... Film sám jinak samozřejmě není špatný, Hollý byl slušný režisér a jeho filmy, a to i ty televizní, jsou vždy řemeslně velmi slušně zvládnuty. Celý příběh je ovšem poněkud nepravděpodobný. Vyvážené je to samozřejmě tím, že minimálně v době vzniku filmu šlo rozhodně o určitý manifest či jednoznačný komentář k naší nedávné minulosti. On ostatně každý historický film je daleko spíše komentářem než rekonstrukcí historických fakt... Celkový dojem: 75% ()
Kdysi se mi to docela líbilo. Dneska už mi hlavní hrdinka nepřišla tak sympatická. Docela dobré zpracování střetu dvou různých postojů, mezi nimiž se plácá obyčejný člověk. Jirásková s Heřmánkem nehrají, oni koncertují. ()
Nemám rád šlechtu a jsem toho názoru, že znárodnění jejího majetku bylo z valné části správné. Zároveň je však evidentní, že minulý režim byl po mnoha stránkách zločinný. Ale k věci. Tento film je nejen dobře napsaný a zahraný, ale má (vzhledem k tomu, že se jedná o TV snímek) i překvapivě dobrou režii a poměrně nápaditou kameru. Jsem zkrátka mile překvapen - a to přesto, že si myslím, že Hubač napsal lepší věci (konkrétně Babí léto). ()
Viděla jsem to už dávno, ale pořád si pamatuju, že to na mě zapůsobilo, tak to asi nebyla úplná slabota... :-) ()
TV film? Kdybych si to zde právě nepřečetla, vůbec by mě to nenapadlo, ani bych snad onu skutečnost nikomu nevěřila. Krásný, dojemný, komorní příběh jedné neuvěřitelně silné a duchaplné ženy (v podání úžasné Jiřiny Jiráskové), která se dokázala s grácií a hlavou vztyčenou prát s velkou nespravedlností. Snímku nechybělo celkové velmi kvalitní obsazení a scénář, nádherná poetická kamera, a podmanivá hudba. ()
Právě dnes zemřel Jiří Hubač. Čest jeho památce! ()
S odstupem času docházím k závěru, že tenhle skvost předběhl svoji dobu. Dneska by to byl průměrný televizní film, tehdy to byl nedoceněný špíl reagující na téma tehdy teprve zvolna otvírané. Výborný scénář Jiřího Hubače. Skvělý projev Jiřiny Jiráskové, kterou samotnou poznamenal bývalý režim omezenou účastí ve filmu v 70. a 80. letech (byť mnohdy nebylo o co stát). Jirásková zde poprvé v roli skutečné dámy, aristokratky, které její morální profil dovoluje s nadhledem a nenuceností shazovat socialistický póvl, v němž musí žít, a pokřivené charaktery, s nimiž musí jednat. ()
Citlive natoceny film o absurditach doby komunisticke. Melo by se na nej podivat hlavne 18-20% obcanu CR, kteri uz bud zapomneli anebo neumi, nechteji nebo jsou lini podivat se do historie a chystaji se ty rude paka zase volit. Po formalni strance je na filmu vse v poradku, scenar je dobre napsany, je zalozen na kratkych, ale vystiznych dialozich (s vyjimkou jedne sceny (hadka dvou hlavnich predstavitelu .."stare casy skoncily, mame socialismus, jestli jste si neracila vsimnout..."), po Ikarove padu a Taznych ptacich asi nejlepsi Hubacuv kousek. Kamere by sluselo filmove platno. Kazdy si na prvni pohled vsimne vynikajicich roli Jiriny Jiraskove a Karla Hermanka, i ja se pridavam k rade tech, kteri povazuji jejich vykony v tomto filmu za zivotni. Hlavne diky hercum divak sleduje celych 95 minut s otevrenou pusou. ()
Mám rád Karla Heřmánka a tak jsem tenkrát vyhledával vše v čem hrál. Tento herec se vlastně hodil do jakéhokoliv příběhu a role Aloise mu padla jako kabát ušitý na míru. ()
Já jsem ten film asi nepochopila - kritika zlé socialistické doby, která se mstila lidem a hlavně chudince hraběnce. Mne ale politické filmy neoslovují a opravdu na mě nedýchla atmosféra a sympatie hlavní hrdinky, ať byly zahrané mistrní sebelíp. Z mého pohledu šlo o přehlídku pitomců skákajících kolem oprsklé senilní báby. ()
Za prvé jsem rád viděl ku příležitosti uctění památky o víkendu zesnulého Karla Heřmánka s panem hercem i něco jiného než klasickou trilogii Hubert-Čerti-Srnci (+ možná ještě Krakonoš a lyžníci, by šel do toho zařadit a měli bychom tetralogii). O to víc jsem byl rád, že šlo o film, který jsem měl už léta v měrku. Řady Hubačových scénářů jsem si v minulosti hodně cenil. Od režiséra Martina Hollého se mi zase dost líbila Tichá bolest ze stejné doby. Stejně jako Hollému se podařilo v rovněž těšně porevoluční Tiché bolesti zpracovat nezvykle vážným způsobem službů u PTP, tak i zde pan režisér opět vytáhl zajímavé a ne tolik probádané téma směrem k reflexi poúnorového vývoje - zkonfiskování majetku a odsunutí šlechty . A ta, pokud se vůbec troufla vrátit, na zakázané území, byla nucena přihlížet novým skutečnostem, že někteří podřízení naopak povyšíli a staré časy jsou definitivně pryč.:o Hubačův scénář opět nabízí prostor pro silný komorní lidský příběh, malý výrazovými prostředky, velký významem a dialogy, tak jak jsme u pana scénáristy zvyklý. Mnohdy jedna jediná scéna řekne o dané osobě a postoji směrem k době mnohé. Dostala mě například schůzka s předsedou výrobu, který nejprve návrat baronky do města bagatelizuje, vzpomíná na to, jak ji dříve obdivoval a tvrdí, že i když je doba třídně rozdělila, lidsky se můžou dohodnout...aby pak následně, když neuspolechne jeho apel k opuštění města, její rodinnu neváhal nazvat za generaci flakačů a parazitů.. Postava zesnulého Karla Heřmánka mě zasáhla nejvíce. Na první pohled obyčejný otrapa, který ale býval distingovaným elegantním lokajem a zpustl, protože hraběnku obdivoval a její vyhnaní považoval za křivdu. Dokonce neváhá ji pomoc, i když za to může příjit o přidělený byt. Karel Heřmánek v této neštastné dojemné poloze exceloval! Jde o to, že já osobně jsem měl problém s charakterem hlavní postavy, což mi přivodilo nerozhodnost v hodnocení. To její peskování mi bylo příjemné tak i tak. Ale vzhledem k prostředí, ze kterého pocházela a krutému osudu, který ji v konstrastu s jejím původem potkal, , jsem chápal její neochotu dělat si věci sama, povýšenost, nadřazenost a ironii. To ano. le když ji přišel uříčený Alois varovat, že za ni jede doktor, zkontrolovat jestli je opravdu nemocnýá, zatímco ona ho zase jen okřikla za to, že nezaklepal, nedonesl šampanské atd. už mi začínala připadat vyloženě arogantní. Takový dojem jsem vlastně nabral v momentě, kdy bez studu řekla ochránci Aloisovi, že si ho neváží. Nevím. Zase to může být zajímavé v tom, že Hubác nechtěl nabízet jednorozměrné dobro s moudrou krví, ale ukázat, že i sama šlechta jako by byla trochu potopena ve svém vlastním mikro-světě, nekoukala na ohled k ostatním a kvůli ránám osudu mohla ještě více zahořknout. Možná ten motiv v tom filmu ale nedošel tak daleko.Ne, mám pocit, že tak daleko ten film v tomto ohledu vážně nedošel. Tak v konečném důsledku na mě ani tak nefungoval ten dojímavý závěr. Můj složitější vztah k hlavní postavě filmu ubral čtvrtou hvězdu, ačkoli je to jinak skvělý příběh. Ani proti hereckému výkonu Jiřiny Jiráskové nejde říct ani popel. Ale stavět obžalobu socialistického zkonfiskování majetku a zničení šlechty na takto poněkud arogantní osobě mi přišlo poněkud vratké. () (méně) (více)
Perfektní televizní film v hlavní roli s vynikající Jiřinou Jiráskovou. ()
Herecký koncert Jiřiny Jiráskové. Měla jsem pocit, že svou roli nehraje, ale přímo prožívá. ()
Drama s velkým D. Příběhy z pera Jiřího Hubače mají nebývalou sílu a lidskost. To samé platí i o Zámku v Čechách. Tempo vyprávění graduje a graduje, navíc zahrané hereckými koncerty Jiřiny Jiráskové v roli hraběnky a Karla Heřmánka jako lokaje Aloise - tento herec nemá jen životní roli Smrt krásných srnců, ale rozhodně si může připočíst jako životní roli i alkoholika Aloise, kterého zahrál naprosto dokonale, až z něho šel mráz po zádech. Další herecké obsazení je perfektní, režisér Hollý vsadil na naprostou elitu (Vinklář, Medvecká, Vyskočil, Schránil, Zawadská, Suchařípa, Zindulka, Schmitzer, Krausová, Langmajer...). Tenhle film patří mezi nejlepší snímky, které pojednávají o lidech, které zničil komunistický režim. Poslední záběr filmu ve mě zůstane navždy! Masterpiece!!! ()
Vynikající herecké výkony Jiřiny Jiráskové a Karla Heřmánka v tomto úsměvně-smutném filmu o bývalém režimu. ()
Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Lansdorfu a ze Scheinbergu byla dokonalá, tak skvěle napsaná a zahraná postava se často nevidí. A v českém filmu je to ještě větší šok. Jiřina Jirásková zde opravdu perlí, její hraběnka má mravní sílu, která odolává marasmu dělnického diktátu. ()
".....ale já si vás nevážím..." nikdy jsem nebyla nadšenou obdivovatelkou herectví Jiřiny Jiráskové, ale tahle role jí byla ušitá na tělo. Hraje zase pořád stejně, ale zde je to zcela na místě. Karel Heřmánek se svým civilním herectvím jí sekunduje více než dobře, jeho postava je ještě zajímavější než postava hraběnky.. Příběh je napsaný hubačovsky skvěle, lidé zde nejsou ani hodní ani zlí, ale jsou pokroucení dobou. Proto zde tak vyčnívá hraběnka, která se zlomit nenechala. Vybavil se mi Jiří Voskovec ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů - " proč se pořád chováte tak slušně? Ze stejného důvodu jako vy ne. Je to dáno výchovou." ()
Na svou dobu docela dobrý film o návratu do vlasti, ale nyní už průměr. Nicméně Jirásková v hlavní roli exceluje. ()
V tomto poměrně smutném snímku mě uchvátil Karel Heřmánek v roli sluhy. Nikde jsem ho neviděl hrát tak dobře (ani v Smrti krásných srnců). Sice jsem tento film viděl hodně dávno, ale pamatuji si, že mne tenkrát velice příjemně překvapil. ()
Perla mezi českými ( československými ) Tv filmy, která by si zasloužila filmové plátno právě v těchto dnech, kdy u nás politické buranství naprosto vrcholí. Herecký koncert Jiráskové a Heřmánka, věrné vykreslení atmosféry 50. let. Arogance a sarkasmus paní hraběnky byly zcela na místě a lépe zahrány být nemohly. Film jsem viděla již několikrát a dnes je mi z něj tak nějak více smutno. ()
Související novinky
Jiřina Jirásková 1931 - 2013
Ve věku 81 let zemřela herečka Jiřina Jirásková. Dlouholetá členka a později i ředitelka Divadla na Vinohradech absolvovala DAMU v roce 1950 a po jedné sezoně v Krajském oblastním divadle Hradec… (více)
Reklama