Poslední aristokratka

Adaptace současného literárního bestselleru Evžena Bočka je sice typickým filmem pro nejširší diváckou obec, jeho humor ale není prvoplánový, spíše situační a vychází z celkem poctivě budované kritické sebereflexe. Schopnost nebrat se smrtelně vážně, slovní žonglérství, smysl pro rytmus a pointu – to vše přesvědčuje o tom, že Vejdělkovy filmy nemusí být pokaždé jen na jedno použití. Střet newyorských snů s krutou českou realitou, rámovaný pohádkově bílými zimními scenériemi, působí podstatně svěžeji a svižněji, mnohé situace jsou pojaté sice víc "divácky", ale v konfrontaci s některými porevolučními restitučními komediemi (Hotýlek v srdci Evropy, Ještě větší blbec, než jsme doufali) rozhodně nezaostávají. V žádném případě tu nejde o samoúčelný smích, vyluzovaný na základě laciných vtípků – diváci tu nejsou nuceni čekat na povel, kdy se mají právě zasmát, ale sami si volí, která situace je vtipná. Tomuto účelu zcela vyhovují skvěle typově obsazení herci – je nabíledni, že zaručený úspěch tu sklízí Eliška Balzerová v roli jadrné hospodyně, ale svou bezpečnou polohu tu nachází i všichni ostatní: Pechlát v groteskně střižené figurce suchopárného kastelána, hledajícího smysl života v odhánění muflonů, Liška coby poněkud směšný hypochondr, který na žádnou práci nesáhne, Čermák, jehož znovuzrozený hrabě naznačuje, že tento charismatický herec se univerzálním drsňákem současných krimiseriálů stal nejspíš omylem. Dyková vytváří v silně karikující poloze typickou newyorskou fiflenu, uvyklou zaoceánským móresům, vyznávající s téměř nábožnou úctou vše, co úzce souvisí s britskou královskou rodinou, zejména s princeznou Dianou, a vystavenou nepříjemným konfrontacím se světem deziluzí. Romantika je ponechána v souladu s oficiálním diváckým zájmem na příslušnících nejmladší šlechty v Čechách, tedy na sympatické Yvonně Stolařové a Zdeňku Piškulovi; kolorit ospalého zámeckého hnízda doplňují i nemnohá sólová vystoupení herců stojících na opačné generační křivce – za všechny připomenu třiadevadesátiletou Zdenku Procházkovou a její lipicány. Spor o to, zda film odpovídá knižní předloze je v tomto případě zcela irelevantní, protože to, co se na stránkách nenáročné Bočkovy knížečky jeví jako neotřesitelné, je filmovou kamerou jen nepatrně rozvedeno a zvýrazněno. V úhoru současné filmové komediální produkce je Poslední aristokratka vkusnou, nevtíravou a příjemnou podívanou, jejíž popularita by v jistém smyslu mohla vystrnadit i jeden z přeživších kánonů štědrovečerní obrazovky – Vorlíčkovu Popelku. Budiž jí to přáno. (11.04.2020)

"Na co to koukáš, mami?" volá na mne dcera z pokoje. "Na Poslední aristokratku," odpovídám. " Už uspali tu kočku?" "Jakou? Kočka tam není ..." "Tak to je škoda. A už mají ty psy?" ptá se moje maturantka. "Ne, žádní psy tam nejsou, ale mají koně." "Koně jsou až v dalším díle. A ta matka se učí česky?" "Mluví česky od začátku" Zdá se, že Vejdělek toho vynechal tolik, až vylil dítě i s vaničkou. (03.01.2021)

Ja si rikal, ze nema smysl riskovat novej ceskej film. Knizku jsem sice necet, respektive jen sem tam par stranek, ale i ta trocha byla hodne vtipna. Film bohuzel neni. Ze to nema nejakej vyraznejsi pribeh se tak nejak dalo cekat, to by zas tak nevadilo a je fajn, ze to zase neni klasicky cesky komedio drama a investovany penize jsou na tom vcelku videt, on samozrejme ten zamek, kde se to odehrava, vypada sam o sobe dobre, ale i tak je videt, ze to proste neni nejaka lacina tv produkce. Ale tim bohuzel klady konci, herci jsou sice v zasade sympataci, ale nemaj moc co hrat a hlavne se do tech roli vetsinou naprosto nehodi. Co se tyce foru, tech tu celkove moc teda neni a kdyz uz jo, tak to fakt nepobavi, ze bych se aspon trochu usmal se da rict tak o dvou, trech scenkach. Coz je na komedii fakt slaby. Na jedno skouknuti to sice cloveka nezabije, ale uz nikdy vic. (06.04.2020)

Rodové heslo šľachtického rodu z filmu hovorí o tom, že na to, aby si niekto skutočne užil výhru, musí najprv prehrať. Film je v tomto zmysle nenaplnený, pretože realizuje len porazeneckú polovicu hesla. Ide totiž o prehru všetkého: zábavy, humoru a aj filmu ako takého. Instantná "komédia" zložená zo súboru otrepaných kvázivtipných klišé. Zopár ako-tak vtipných replík tŕň z päty úbohosti nevtrhne. Viacej rozpisovať o hlúposti naozaj nemá zmysel. (29.08.2022)

Tak mi nějak spousta vtipů, především narážky na americké buranství, nepřipadal vůbec vtipná. Na druhou stranu jsem byly tu vtipy, kterým jsem se zasmál, ale ne zas tolik, aby mi na jejich spočítání nestačilo deset prstů. Vcelku je to koukatelné. Někdy by mi to, při té bídě na poli českých komedií, stačilo i na tři hvězdy. (viděl jsem 1x) (30.03.2020)