Boy

Waititi má svérázný humor projevující se svéráznými postavami v roztodivných situacích a dialozích. Novozélandství z toho přímo čiší jejich domácí angličtinou a stylem života. Waititi si i skvěle zahrál přímo otce Kluka, snílka, celé je to o snech a konfrontaci s tvrdší realitou aneb nosím milý úsměv navzdory osudu. (24.01.2018)

Milý sympatický snímek o klukovi, který vyrůstá bez rodičů a jejich nepřítomnost a celkově nic moc vyhlídky si nahrazuje zbytnělou fantazií. Matka zemřela, otec kriminálník, o práci se v místní dědině prakticky nezavadí, takže dosahuje hodnot, které u nás známe jenom v podání romské menšiny, k tomu tradiční chlapecká rivalita, kdy ten bez rodinného zázemí má holt větší smůlu. Jednoho dne se ale objeví auto s několika suverénními pány, kteří evidentně nepřijeli poslouchat vážnou hudbu nebo kochat se krásami místní krajiny. Jedním z nich je i otec hlavního hrdiny. Jenom to, co následuje, tak dalece neodpovídá tomu, co si náš kluk vysnil. Smutná komedie nebo veselé drama, režisér se zkrátka dokáže na trápení svého malého hrdiny dívat s nadhledem. Příjemný kousek, který má jen tu vadu, že nemá takovou sílu, aby natrvalo utkvěl v paměti. Zkrátka jeden z těch filmů, na které si za rok či dva nejspíš nevzpomenete. Celkový dojem: 70 %. (17.08.2013)

Ľahunká, ako letný podvečerný vánok, oddychovka plná skvelých, za hlavu popadajúcich sa, absurdných situácí ! Najlepšie by bolo k tomu otvoriť si studeného lahváča, zapáliť džointa a vychutnať si túto bezstarostnú pecku, ale bohužiaľ, musel som ísť do rachoty na poslednú piatkovú nočnú a tak túto pohodu budem zdielať už len za pásom... (29.10.2010)

Novozélandský Wes Anderson Taika Waititi - a to je tvrzení možná jen s velmi mírnou nadsázkou - Waititi nemá takové finanční možnosti, ale hravost a imaginace mu nechybí, tím méně pak originální poetika a vynalézavost. Maorský režisér ve svém druhém celovečerním filmu nastiňuje poetiku ne nepodobnou americkému kultovnímu režisérovi, v malém hravém filmu rozvíjí svůj osobitý talent a vidění světa - pod mimikry zdánlivě dětského snímku uschoval závažnou výpověď o svém etniku, lidech z vyloučených lokalit, o 80. letech na konci světa, o alkoholismu, násilí, dysfunkční rodině. Tak mile o tak bezvýchodném dětství, o tak depresivních věcech. Na Novém Zélandu jsme kdysi byl a tak znám něco z jeho národních specifik - posedlost americkým životním stylem, kulturou a kinematografií a zároveň pocit provinčnosti, lokálnosti, odlehlosti - to všechno v Waititiho snímku rezonuje. Waititi má štěstí na herce a zjevně umí pracovat s těmi dětskými, maorský bratranec Pavla Lišky z Divokých včel je dokonalý, roztomilý, drze sebevědomý ve své dětské naivitě, milosrdně zaklet ve svém ztraceném dětství, které je i přesto hravé a veselé...jako celý tenhle film...oslava milosrdné dětské fantazie... PS: Jacksonovská haka na konci mě naprosto odbourala! :-) (05.11.2016)

První moje zklamání u Taiky. Nevím, vůbec mi to k němu nesedělo, jsem od něho zvyklý na jinou atmosféru. Asi to bylo i tím, že on sám se dle mého absolutně nehodí do role gaunera a debila, kterého si v Klukovi střihnul. Všechny ostatní postavy taky přinejlepším neutrální či nevýrazné, když už ne nesympatické či blbé. Nevadí, i mistr tesař se někdy utne... 50% (16.03.2019)