Maškaráda čili Fantom Opery

Maškaráda je skvělá hra, pokud máte rádi Terryho Pratchetta. Bavíte se spoustou narážek, užíváte si známé postavy z Lancre i Ankh-Morporku a obzvláště závěr je vskutku... famózní. Divadlo v Dlouhé má jedinou smůlu, před jejich záznamem jsem hru viděla na vlastní oči v divadle Antonína Dvořáka v Ostravě a přestože nechci nikterak nadržovat košili před kabátem, tady se mi více líbila ostravská verze. Daleko více vtáhli diváka do děje, v druhé půli herci probíhali při honičce za Duchem hodněkrát přízemím přímo mezi diváky (ne, vůbec nebylo vtipné, když si ve stejný moment nějaká babička vzpomněla, že půjde na wc a střetla se s nimi :D). Ostravská verze také daleko více vytěžila z postav městské Hlídky, měli více prostoru a ten, jak známo, troll Navážka potřebuje. Zkrátka a dobře, v Dlouhé vede bábi Zlopočasná a Sardelli a pak rozhovor s Janem Kantůrkem v pauze. (12.01.2020)

V divadle jsem byl na tomhle představení mnohokrát, takže ani natáčení jsem si nemohl nechat ujít. Na hercích bylo od počátku vidět lehkou nervozitu z kamer, pro člověka znalého posloupnosti jednotlivých scén tu chyběly určité části a jiné byly zkráceny, ale pro televizní záznam by to zřejmě bylo příliš dlouhé. Režisérka Burešová uchopila Maškarádu po svém a vytvořila z ní skvělé předsavení. I podle slov T. Pratchetta se jedná o velmi dobrou adaptaci. Jedno z nejlepších představení, jaké jsem kdy viděl. 10/10 (21.06.2011)

Líbilo se mi to méně než Soudné sestry, děj není tolik sevřený a vlastně jde jen o řadu scének za sebou (přičemž se dosti ke slovu dostává stříh, který v divadelním záznamu působí ještě více než obvykle opravdu nepatřičně - tohle by lépe vypadalo jako film či alespoň inscenace). Nejvíce mě pobavil Krysí Smrť, ten obyčejný bohužel nedostal moc prostoru (tohle údajně bylo pro televizi vystřihnuto). Jo a Sardelli mi strašně připomněl brněnského herce a skladatele docenta Martina Dohnala:) (25.12.2009)

Maškaráda nepatří mezi Pratchettova nejzdařilejší díla. Přesto V Dlouhé dobře udělali, že si ji vybrali. Oproti Soudným sestrám je to tentokrát výpravnější, opulentnější a divácky líbivější. Problémem je místy nevhodné sklouzávání k estrádnosti a lacinosti nepatřící do adaptace předlohy přetékající britským suchým humorem. Nechci vyvolat dojem, že je to celé laciné. Jenom je tu pár momentů, které takové jsou a v zásadě jsou to všechny ty nemající oporu v předloze. Znovu se také potvrzuje, že přes nespornou kvalitu "dlouháckého" ansámblu, je dvojice Vondráček s Táborským herecky prostě jinde. Co na druhou stranu vyloženě potěší je vymazlená parodická hudební složka "by Jan Vondráček" a výrazně lepší druhá polovina představení. V té se totiž přílišná epizodičnost vyprávění a časté změny lokací konečně slejí do jednoho silného celku (a přímo na divadle je to ještě patrnější, pro televizi to bylo místy ještě docela pokráceno). (24.12.2009)

Pro mne trochu nesnadné hodnotit něco, co jsem měla tu možnost vidět naživo, byť v jiném divadle (Moravské divadlo v Olomouci) a v přeci jen poněkud pozměněné úpravě. Změn ve scénáři není tolik, kolik by se mohlo zdát. Táborský i Vondráček jsou (podle mne) skvělí, nicméně Urban a Juřica byli prostě lepší. Nad to něco Maškarádě chybí. Snad trochu větší spád. Dobré, ale ne vynikající či výborné, přesto fanouška Terryho Pratchetta jistě potěší. (26.12.2009)