Producenti

Producenty z roku 1968 jsem viděl až po Producentech z roku 2005. Obě zpracovaní mají své kouzlo a humor, někde je lepší rok 1968 a někde rok 2005. Pro obojí je společná výborná myšlenka. Gene Wilder (Leo Bloom), tento milý a roztržitý hrdina (pro mě) z 80. let zemřel den poté, co jsem film viděl a ohodnotil. Ať odpočívá v pokoji mistr jemného a šaramantního humoru. (28.09.2016)

Producenti jsou komedií par excellence; nehorázný úlet! Například takoví tanečníci předvádějící točící se svastiku mi z hlavy jen tak nezmizí. Základní předpoklad pro dobrou komedii je dobrý námět a myslím, že ať je vaše hodnocení jakékoliv, musíte se mnou souhlasit, že ten mají Producenti geniální (napadá mě jen málo těch, co mají námět podobně dobrý - Hollywood Ending, Goodbye, Lenin!). Upřímně, Mela Brookse moc nemusím, protože jeho parodie jsou docela jednoduché až vulgární (i v Producentech se dají tyto tendence najít - režisér v ženských šatech a jeho teplý poskok, obšťastňování stařenek..), ale tohle se mu jednoduše povedlo. Ani vteřinu jsem se nenudil, dokonce jsem se těšil, co se stane dál! Tak by to mělo u dobrých komedií být.. (29.11.2009)

Už u Mladého Frankensteina, který se mi líbil a moc jsem se u něho nasmála, byly některé vtipy přes míru toho, co mi připadá vtipné. Mel Brooks má asi jiný druh humoru než já. Producenti jsou toho důkazem. Obzvlášť začátek se mi nelíbil. Zero Mostel se mi dokonce trochu i hnusil. Nápad to byl dobrý, zpracování trochu pokulhávalo. Zato písničky byly opravdu skvělé. Springtime for Hitler and Germany... :-) (02.11.2010)

První verze "Producentů", kterou jsem kdy viděl, byla ta z roku 2005. Myslím, že není úplně ono, když člověk vidí prvně remake, ale stejně pak může srovnávat. "Producenti" z roku 2005 jsou klasickým muzikálem, který je švihnut crazy komedií. "Producenti" z roku 2005 nemají msty daleko od crazy komedie, ale pořád je to především satira na to, jak funguje zákulisí vytváření muzikálů, a to se všemi jeho nedostatky a podvody. Max Bialystock získává peníze na svoje špatné hry díky tomu, že uspokojuje bohaté paničky v důchodu, které mu pak podepíší jeho "šečíček", bez něhož nemůže hry produkovat. Právě během jednoho takového uspokojování k němu dorazí Leo Bloom, četní, který mu hodlá udělat pořádek v knihách. A zjistí jednu zajímavou věc. Mohou vydělat obrovské množství peněz na tom, když udělají hru, která bude naprostý propadák. A tak začínají dělat na hře, která se jmenuje "Springtime for Hitler" ("Jaro pro Hitlera"). Věřte tomu, že ústřední melodie vám bude - chtě, nechtě - znít v hlavě ještě nějakou dobu po skončení filmu. Původní "Producenti" nejsou muzikálem v tom pravém smyslu slova. Zpěv se zde objevuje až ve chvíli, kdy se hra nacvičuje, případně když je hra přímo prezentována nejprve velmi nespokojenému publiku. Tam, kde je pro "Producenty" v roce 2005 rozhodující homosexuální pojetí, tam zase Mel Brooks těžil z toho, že 60. léta byly éra hippies a pro film to fungovalo dokonale. Hitler v tomhle provedení byl prostě dokonalý. Mel Brooks nevytvořil film, který je tak plný zvratů, jeho zápletka je přímočará, o to je jednodušší se zaměřit na komediální složku, která zde funguje dokonale. Legendární film, který remake nepotřeboval, ale stalo se. Mnohým divákům asi bude nová verze přijatelnější, ale v jejím provedení vypadá komika jako hloupá groteska. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/11/arbitrage-interview-male-deti-neznamy.html (02.03.2013)

Mel Brooks byl prvním nefalšovaným králem parodií a už v prvním filmu kraloval. Producenti nejsou parodií, jsou jen klasickou komedií. I když klasickou - jeden zkrachovalý producent a jeden uťáplý účetní vymyslí plán na zbohatnutí - vyberou tunu peněz na muzikál, který bude propadák a nikdo nebude chtít podíly. Za tím účelem koupí námět od fanatického nácka, najmou příšerného přiteplaného režiséra, do hlavního role zhuleného hippie zpěváka a udělají z nacistického nástupu k moci muzikál. Zaručený propadák že? :) Mel Brooks se s tím nepáře a pálí nekorektně do všech stran - do mužských zlatokopů s gerontofilními vztahy, teploušů, nacistů, hippies, blbých sexretářek a především do tvorby stupidních muzikálů. Geniální vedlejší postavy a ještě skvělejší ústřední dvojice. Známější Gene Wilder jako uťáplý účetní táhne za kratší konec, zato neznámý Zero Mostel už podruhé naprosto kraluje a opět v roli absolutně geniálního podvodníčka. SPOILER: Konec ve vězení ukazující, že starého psa novým kouskům nenaučíš rozhodl a já si jednou nadhodnotím až na 5*, protože jsem se bavil od začátku do konce. PS: Ústřední písnička je chytlavá :) Komedie roku 1967. (08.08.2022)