(K)lamač srdcí

Skvěle rozjeto, ale druhá polovina trochu ztrácí dech, protože se už víc hraje na romantickou strunu, kde už horko těžko vymyslíte něco nového. Ale Klamači srdcí i to odpustíte, protože má několik kultovních momentů (Durisův ksichtík, když se pokoučí rozbrečet, polský instalatér plus italský závodník a samozřejmě narážky na Hříšný tanec). Vrchol filmařiny to není, ale napočítejte mi na prstech skvělé romantické komedie vzniklé v posledních pěti letech. Klamač srdcí k nim určitě patří. A děkuju tvůrcům, že si na konci odpustili velké odhalení a uraženou hlavní hrdinku. (21.09.2010)

A tak se potkaly dvě strašidelně strašidelný zubiska; z toho jedno si zahrálo na donchuána a druhý se v jednom kuse snažilo tvářit děsně svůdně. Eh, never more ... (Aspoň že ten Hříšnej tanec jim šel). --- Ale teď vážně. Umělecky zazděnej film, a to právě vůbec ne castingem (páč voškliváci to ustáli aspoň herecky). Na vině je takřka výhradně scénář. Dexterovskej komplex na jedný straně zavalil jeden obří bobek, přičemž vnitřní boj na straně druhý byl taky jen sotva naznačenej ... Vanessa šla zkrátka do kolen až moc hladce na to, jak blízko byli ti dva svatbě i jak šťastní se na oba první pohledy zdáli. A závěrečná čtvrthodina? To byl tak nechutnej... ošklivá věc - že bych až zvracel. Určitě jedna z nejslabších teček, jakou u hromadně chválenýho francouzskýho filmu pamatuju. (07.09.2013)

Francouzi jsou v romantických komediích dvacet let za opicema, což je jedině dobře, protože narozdíl od amerických prefabrikátů se stowattovými úsměvy a vyluxovaným scénářem ještě pořád nezapomněli jak zvládnout situační i konverzační humor. Hraje se dost na jistotu, ale s dobrým nápadem do začátku (rozbíjení vztahů na objednávku), exotickým prostředím a sympatickou hlavní dvojicí si můžete dovolit jet občas na neutrál. (08.09.2010)

Když už američané spáchají podobnou infantilní sračku, osadí ji například seňorou Lopézovou, takže pokud člověk zvrací nad obsahem, může se alespoň kochat formou! Absolutně mi hlava nebere, jak si charismatický fešák jako Džony mohl uvázat na krk takové monstrum, o které by zdravý, heterosexuální jedinec neopřel ani kolo. Paní Rajská byla hnusná, už když cedila přes ten příkop v horních jedničkách "Žolitaksy" a musím říct, že roky k ní byly opravdu nemilosrdné. Mít něco takového doma, to je na celoživotní Deppku. Navzdory všem těm čtyř a více hvězdičkovým gayům a latentnímu Františkovi z Liberce musí Verbal s politováním konstatovat, že i francouzská komedie je mrtvá. Ať žije ta italská? (16.09.2010)

Konečně romantická komedie z Evropy. Už jsem těch americkejch úplně překoukanej. Už jen kvůli tomu stylu, kvůli výběru přirozených herců, kvůli dobré náladě, kterou mi tento film navodil, mu na oplátku velmi rád dám 5 hvězdiček. Škoda jen happy-endu. Uvítal bych klidně otevřený konec, ale romantika je romantika no. (11.01.2014)