Režie:
Susanne BierScénář:
Anders Thomas JensenKamera:
Morten SøborgHudba:
Johan SöderqvistHrají:
Mikael Persbrandt, Trine Dyrholm, Ulrich Thomsen, William Jøhnk Nielsen, Markus Rygaard, Wil Johnson, Elsebeth Steentoft, Satu Helena Mikkelinen (více)Obsahy(1)
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (218)
Docela mě zklamalo, že zrovna oskarový severský film je má naprosto neoriginální scénář a je vlastně takovým koncentrátem prvků typických pro dánskou, švédskou nebo finskou kinematografii. Všechna témata, kterých se Lepší svět dotkl, byla už mnohem lépe zpracována v jiných severských filmech, které jsem viděl. Paradoxně, na to jak je film roztříštěný, působí nakonec, v rámci možností, docela komplexně. Scénář byl z mého pohledu opravdu poněkud slabší, mnoho věcí bylo příliš vykonstruovaných a braných tak nějak samozřejmě, přestože se jednalo o zlomové momenty. Z herců byl nejlepší africký lékař a Thomsenův syn, oba dva typově perfektně vybraní. Dal bych tomu tak tři a půl hvězdy, ale zaokrouhlím nahoru. ()
Příběh dvou rodin a drsném světě, před kterým se člověk neschová, ať už je kdekoli. Přestože to není můj šálek čaje, příběh a jeho tempo byl bezkonkurenční a já rozhodně hltal každou minutu. Překvapivě uspokojivá byla zejména klíčová část o šikaně. Dalo by se říci, že klouček Christián postupně vyřešil svým drsným způsobem veškeré problémy druhé rodiny a na závěr snad i ten svůj. 78% PS: Nejsympatičtější postava byl bezpochyby Ulrich Thomsen. ()
Od Susanne Bier by jeden očekával daleko větší drámo než jakým je tenhle Lepší svět. Učesané až ulízané, chladné až frigidní, vyumělkované až umělé atd. Téměř jediným výraznějším pozitivem jsou dětské herecké výkony, oba hlavní protagonisté jsou ve svých rolích opravdu uvěřitelní a skvělí, ovšem všechno ostatní, scénářem počínaje - proboha, proč je tam vůbec ta Afrika ? a kamerou konče, ne technicky , ale dlouhé nicneříkající záběry na postavu z výšky půdního vikýře mne prostě v tomhle filmu nechávaly zcela chladným. A to, že hlavní záporák ze světa mimo Afriku ( Ulrich Thomsen) nedopadl nakonec stejně či podobně jako africký protějšek mou jednoduchou duši velmi irituje. Já vůbec nepochopil poselství tohohle filmu, já vím, nenásilí, mír, láska..už mlčím. Ale stejně mohl aspoň po závěrečných titulcích dostat facku..jo, jo, já vím. Tak možná ve dvojce...au. ()
Není to špatný film, přišel mně jen hrozně vumělkovaný, nebo jsem od něho čekal vzhledem k jeho pověsti víc, nevím sám, každopádně spíše lehčí zklamání. Téma Afriky se mně líbilo mnohem víc v podobném severském filmu Po svatbě, tady mně přišlo úplně zbytečné a navíc.Pochválil bych tak možná pěknou kameru a fakt, že jsem viděl konečně Ulricha Thomsena v nějaké " normální " roli, jinak naprostý průměr, což mě celkem mrzí. A pokud je tohle nejlepší neamerický film roku 2010, tak je něco hodně špatně. ()
Bierovej príbehovo najkošatejší a tým paradoxne i najslabší počin, ktorý mieri k Oscarom. Autori rozohrávajú príliš mnoho motívov, aby na ploche celovečerného filmu boli presvedčiví a uveriteľní. Pomery v Afrike, nevera, smútok zo straty najbližšieho, šikana v školách, násilie medzi dospelými. Konanie postáv je až príliš schématické, v závere absurdné a nestotožniteľné. Jedno sa Bierovej uprieť nedá a to vedenie hercov, to je ale stará známa vec (o to väčšia škoda). P.S. Je nutné poslať hrdinu do Afriky a tým demonštrovať vzdialenosť a odcudzenie medzi manželmi? Bol nutný všetok naturalizmus - rozpárané bruchá, rozrezané nohy? P.P.S. O nekonečných kŕdľoch vtákov ani nepíšuc. Midcult ako vyšitý. ()
Reklama