Bestie bez vlasti

Myslím si, že na podobné téma nenajdete lepší film. Cary Fukunaga totiž použil veškerou depresi z Temného případu a vhodil nám tu do hlavní role kluka, který si v prvních dvaceti minutách hraje s jinými kluky a užívá si standardního života afrického dítěte v buši, které je rádo za každou mičudu, kterou mu západní civilizace přinese. Jenže ejhle, vznikne šok a tenhle kluk je vhozen do takového osobního teroru, že dostat se z něj, je prakticky nemožné. Cary je v tomhle totální borec, protože ve filmu vytvořil řadu scén, na které pravděpodobně nikdy nezapomenu. Také ale příběh vytvořil bez skrupulí a tak mě po celou dobu obrnil od emocí, čímž způsobil, že mě samotný film vlastně ani nijak nevyždímal. Při sledování filmu jsem tak byl jak duševně prázdná schránka, která bez emocí pozoruje hrůzy, které se v Africe dějí. Jen s tím rozdílem, že natočeno to bylo naprosto ultimátně. A to je vlastně ten jediný důvod, proč nedávám pětihvězdu. Netflix tak svým prvním celovečerním filmem hodně zaujal. (20.06.2017)

No slušné peklo.. Cynik snažící se o neotřelý vtip by asi řekl, že je to taková africká Apocalypse Now pro děcka... a vlastně by měl pravdu. Tady se taky hraje především na studii vnitřního pološílenství vojáka naladěného na halucinační, apatický a absurdní rytmus války.. Osobně mi to sedlo asi trochu více než poněkud odtažitý Shake hand with the dewil a rozhodně mnohem více než patetický Hotel Rwanda. (28.10.2015)

Bohužel, mě Beasts of No Nation až tolik neoslovilo. Nebudu dávat hvězdičky pouze za téma, které na tom bylo jediné to zajímavé. Do nikoho jsem se tam pořádně nevžila, nic to ve mně nezanechalo a už vůbec mi to neřeklo nic o prostředí z filmu. Mnohem radši bych v povídání ve filmu slyšela o co vlastně jde a která skupina je která, místo toho abych poslouchala pořád dokola ty samé city dítěte. (31.10.2016)

Docela velké zklamání, když film porovnám s očekáváním. Fukunaga je bez pochyb talent jako blázen a jeho inspirující filmařské hříčky jsou tím, co ten film dělá jakžtakž zapamaovatelným. Nicméně příběh je banální a absolutně zde nenacházím postavy s větší hloubkou. Je to v podstatě film o fanatickém veliteli a jeho dětskými vojáky s vymytými mozky, co si to táhnou krajinou a vraždí nevinné lidi. "Fandit" není absolutně komu. On to ten film asi dost dobře ví, ale tím spíš nejsem schopna cítít při sledování jakékoliv emoce. Chválím Elbův výkon a paradoxně "andělskou" hudbu. Hodně zjednodušená Tenká červená linie. (22.10.2015)

Všechny důvody proč miluju film obsažený ve sto třiceti minutách SKUTEČNÝ filmařiny, která hravě strká do kapsy všechno, co jsem letos viděl (a vlastně asi tak od dob Thin Red Line). Prostě když film dokáže člověka zhroutit nejen skrze emocionální příběh, ale i způsobem, kterým je natočený. Zdánlivě sice není komu fandit, všechno jsou to svině, ale kluk vytržený z reality svého dětství vhozen všanc realitě tvrdý války, kdy ono dětství už nebude moct nikdy normálně prožít - natož pak bez rodiny, je přece jenom postava, která si alespoň trochu toho soucitu a fandění zaslouží. Dovedu si představit, že tomu kde kdo napálí odpad už jenom proto, jak nepříjemně se na to kouká, nebo snad proto, jak moc je taková tématika lidem u prdele. Fakt ale je, že už jenom za geniální kameru a výkony dua Elba/Attah si ten film těch pět hvězd prostě zaslouží... Třešničkou na dortu je pak famózní soundtrack a řada scén hodných zapamatování (ty emoce nejsou okatě na povrchu, ale mezi řádky a v pozadí, přičemž finále je pro mě prostě devastační (radost, nevědomost, hrůza, uvědomění, naděje)). Žádnej blockbuster za dvě stě milionů dolarů nemůže bejt lepší, než filmy jako tenhle! 10/10. PS: Když film tématicky mísí vaše tři nejoblíbenější filmy (poetikou Thin Red Line, příběhově Empire of The Sun a tématikou Apocalypse Now z pohledu Marlona Branda, přičemž všechny mají něco společného (zbytečnost války, hrůzu a šílenství)), nemůžete Beasts of No Nation nemilovat! (18.10.2015)