Bestie bez vlasti

Jediný spôsob ako nebojovať je byť mŕtvy... Autentický príbeh, ktorý má však obrovskú chybu, že nie je zasadený do žiadneho konkrétneho reálneho prostredia. Tá neurčitosť bola určite cielená, ale keď ide o takýto typ vojnových filmov, tak oceňujem, keď sa to celé odohráva v nejakom určitom priestore a čas (alebo aspoň približnom). Čo sa týka filmu, očakával som od toho o kus viac (hlavne kvôli premrštenému hodnoteniu). Ale v konečnom dôsledku to bolo v niektorých fázach naozaj zbytočne naťahované a vyplnené zbytočnými scénami dlhých prestreliek a pochodovaním džunglou. Príbeh o osude malého Aguho mal na môj vkus až príliš málo zlomov (vlastne len dva), a tak mi to prišiel napokon celý film relatívne jednotvárny - aj keď mal aj svoje silnejšie fázy, no tých bolo žiaľ na tú dĺžku filmu dosť málo. 3* sú tak akurát. (22.10.2015)

Filmový tvorca Cary Fukunaga, v dnešných časoch jeden z najlepších novodobých režisérov, a hoci som videl od neho zatiaľ iba tento jeden film, nebojím sa to tvrdiť už teraz, sa po neúspechu natočiť remake nepodarenej adaptácie Stevena Kinga. IT, vrátil k práci na tomto scenári, podľa knihy, na ktorom pracoval sedem rokov. Je to dosť dlhá doba, uznávam, ale čakanie sa vyplatilo, pretože Beasts of no Nation je veľmi originálny, osobitý a skvelý film. Vojnová dráma z prostredia Afriky nám predstavuje krajinu sužovanú občianskou vojnou. Hlavnou postavu je chlapec Agu, ktorého rodina sa usídlila v bezpečnej utečeneckej zóne. Netrvá dlho a vojna sa dostane až sem, zo dňa na deň sa musia ľudia, ktorý nechcú bojovať, odsťahovať, aby aby neskončili v epicentre krvavých bojov. Aguov otec, a nakoniec aj chlapec samotný, tu zostanú, ale netrvá dlho a sami sa ocitnú v nebezpečí. Vojaci ich pochytajú a aby s nimi nemali veľa práce, obvinia ich z vlastizrady a rovno popravia. Chlapcovi sa podarí nejakým zázrakom ujsť do džungle.Tam sa chvíľku fláka, ale opäť netrvá dlho a natrafí na ďalšiu ozbrojenú silu, tentoraz na povstalcov. Aby Agu prežil a vykonal svoju pomstu za rodinu, pridá sa k povstalcom a po boku svojho veliteľa, perfektného motivačného rozprávača a tak trochu pedofila, bojuje v prvých líniách proti nepriateľom a vyslobodzuje okolité dediny. Ako to v kvalitných vojnových filmoch býva, realistické násilie, strach, trápenie a psychické, už nikdy nevyliečiteľné problémy, sú tu znázornené, takmer dokonale. Tieto následky pod vplyvom vojny, na malom chlapcovi zanechávajú hrozné následky. K tomu sa pridajú ešte drogy (heroín) a máme výsledok, ktorý nieje na konci znázornený, tak hrôzostrašne deštruktívne ako by sa to popri čítaní týchto riadkov mohlo zdať, ale svojim spôsobom to úplne stačí a divákom vkladá, nie vtieravým spôsobom, na pery otázku..." Ako je vôbec možné, že sa v tomto civilizovanom svete môžu diať ešte stále takéto ohavnosti.?" Tvorca má odo mňa veľkú poklonu,preto, že si scenár sám napísal, sám si to zrežíroval a dokonca sám stál na poste kamery. Na jeden projekt je to dosť veľké bremeno, ktoré nie každý dokáže zvládnuť. Myslím, že aj nejakého Oscara by som daroval. Aspoň za výpravu. (25.10.2015)

Myslím si, že na podobné téma nenajdete lepší film. Cary Fukunaga totiž použil veškerou depresi z Temného případu a vhodil nám tu do hlavní role kluka, který si v prvních dvaceti minutách hraje s jinými kluky a užívá si standardního života afrického dítěte v buši, které je rádo za každou mičudu, kterou mu západní civilizace přinese. Jenže ejhle, vznikne šok a tenhle kluk je vhozen do takového osobního teroru, že dostat se z něj, je prakticky nemožné. Cary je v tomhle totální borec, protože ve filmu vytvořil řadu scén, na které pravděpodobně nikdy nezapomenu. Také ale příběh vytvořil bez skrupulí a tak mě po celou dobu obrnil od emocí, čímž způsobil, že mě samotný film vlastně ani nijak nevyždímal. Při sledování filmu jsem tak byl jak duševně prázdná schránka, která bez emocí pozoruje hrůzy, které se v Africe dějí. Jen s tím rozdílem, že natočeno to bylo naprosto ultimátně. A to je vlastně ten jediný důvod, proč nedávám pětihvězdu. Netflix tak svým prvním celovečerním filmem hodně zaujal. (20.06.2017)

Cituji jednoho novináře : „Jedná se o jednu z nejtemnějších stránek války, když se pro děti válka stane normou. Dospělí se zhroutí nebo zblázní, ale děti přežívají a rány nesou v sobě. Ještě se nenaučily ani mluvit a podle zvuku výstřelů poznají, kam granát letí. Týdny žijí ve sklepích a nevidí nic víc než ruiny domů a tragédii svých rodičů. Zvyknou si a pro děti se válka stává hlavním dějem jejich života, ale z té ponuré stránky.......... Zůstaly bez střechy nad hlavou a staly se z nich bezdomovci. Děti jsou to fyzicky a morálně zmrzačené. Nemají v sobě nenávist a disponují neuvěřitelnou odolností a schopností žít dál.“ Agu tam na jednom místě říká: "Znám lidský křik, pach lidských těl, znám, co dokáže hnědák a djamba v mé krvi. Jediné co umím, je boj. Jsem jen dítě, ale jsem jako stařec. Viděl jsem příšerné věci, dělal jsem příšerné věci. Ale v tomhle životě chci být šťastný..........." Není co dodat. (23.07.2017)

Z tohohle filmu my šel hlavně mráz po zádech, nejde jen o to, že tady válčí děti, ale z války celkově. Scéna, kdy Agu a ostatní najdou tu matku s dcerou ve skříni ve mně bude asi ležet delší dobu. Tohle je prostě něco, čeho nemá být součástí nikdo, natož dítě a natož to vidět jako normální, ale vinit je nemůžete. Myslím, že většinu kvality filmu tu nahodí už mrazivé téma a dobré zpracování už jen přidává, výkon představitele Agua je jeden z nejlepších dětských, jaké jsem viděl. Ale čtyři hvězdičky tu za mne budou muset stačit. (04.01.2016)