Monstrum z galaxie Arkana

Podepisuju se pod Ruutův komentář. Všichni tu sice skuhrají jak je to režií i scénářem mimo, mě ovšem přijde, že se to víc jak polovinu filmu drží zbytečně při zemi (nebo při Zemi?). Svatební masakr je neskutečně vtipný a prošpikovaný nejšílenějšími nápady (osobně mám nejradši klidného slepého harmonikáře), bohužel zbytek filmu je nízkorozpočtová skorotelevizní nuda, kde podobné koniny jen sem-tam problesknou. Ovšem tehdy byla jiná doba a na normalizaci to je vskutku odvaz. (14.08.2008)

Scifi? Vážně? Těžko se tomu věří, ale jde o příběh jednoho spisovatele, který si vymyslí tři postavy mimozemšťanů, kteří pocházejí z galaxie Arkana a jednoho dne se s nimi potká na ostrově nedaleko svého bytu. Snaží se s nimi vypořádat a ke konci už jde o krutou komedii, při které monstrum vběhne na oslavu české svatby a po pár ránách z pušky do jeho těla se rozhodně, že všechny české filmového hvězdy v místnosti umřou jeho vinou. Tak se i stane a co na to mimozemšťané? Co by, prostě vrátíme čas :). Neskutečně stupidní scifi, které potěší maximálně milovníky béčkových nebo céčkových sci-fi, které se neustále tváří vážně. (18.02.2007)

Diváci Filmového festivalu pracujících si nějakým zázrakem mohli vychutnat tenhle politicky neuvědomnělej béčkovej sci-fi snímek obsahující násilí, urvaný a rozšlápnutý hlavy nebo hromadnou nudistickou scénu vítání návštěvníků. Jde o popkulturní dílko, který okatě vzdává hold brakový literatuře a poodhaluje, jak vlastně takový paskvily vznikaj. Navíc tak tvůrci činí překvapivě originální formou. Nejde o žádnou invazi ale o zhmotnění představ brakovýho spisovatele a monstrum je dětská hračka, která se občas tak trošku zvětší. Počkejte si na její poslední scénu. Řekl bych, že na ni dost radikálně změníte názor :-) Ještě mě napadá, že scéna s vyvražďováním známejch českejch herců mohla být i sociálně kritická :-) Když přivřu obě oči… ● Macourek na drogách, monstrum od Švankmajera, Helena Růžičková, ►svatební apokalypsa s hořícími účastníky, urvaná hlava Karla Augusty mluvící v míse s polévkou, výborná atmosférická hudba, přesně sedící k obsahu, … Neupadnout monstrum v zapomnění, tak tu máme kult pro všechny příznivce divnejch filmů. Varování: Děj je místy nebetyčně ►stupidní! A jiný scény jsou neméně absurdní (v tom nejlepším slova smyslu). Znáte nějakej béčkovější československej film? Jestli jo, tak ho chci vidět! (19.05.2012)

Je to sice neobjektivní, ale já jsem se celou dobu parádně bavil. Ed Wood byl překonán, ačkoliv o tom moc lidí neví. Představte si vetřelce, který vypadá jako zkříženina Adély (která ještě nevečeřela) a slona a v hlavní roli neohroženého vetřelcobijce Karel Augustu, jehož hlava bohužel skončí v míse s polévkou, což vlastními slovy hodnotí negativně, protože neví "čím bude teď střílet". Film ze scénáristického hlediska asi od poloviny marně lapá po dechu, ale zato se tu objevují o to absurdnější situace a vše vrcholí záběrem, kdy se mimozemšťané vrací do své galaxie a vypadá to, jakoby jeli autobusem. Super, doporučuju ke shlédnutí! (18.06.2011)

"Monstrum z galaxie Arkana" - když jsem jako kluk poprvé četl tenhle titulek na plakátech s programy pražských kin na zdi před naším barákem, na kterou jsem téměř denně zhypnotizovaně zíral, pocítil jsem asi to největší možné vzrušení, jakého jsem byl někdy v deseti letech schopen. Mně, malému nadrženci na sci-fi a horrory, kterýchžto žánrů se v Československu té doby bolestně nedostávalo, tenhle slastný název sliboval obé zároveň! A i když byl film kvůli nějakým těm nahotinkám v jeskyni myslím od dvanácti, hned při první příležitosti jsem na něj někoho z rodičů ukecal. A ještě jsem se na něj pak několikrát vrátil s kamarády, jak pamatuju. Sice jsem malinko zklamaně cítil, že to není tak úplně přesně to co jsem si vysníval, ale některé okamžiky se pro mě přesto staly orgasmickými a nezapomenutelnými. Konkrétně tedy všechny okamžiky s monstrem a hlavně s androidkou Androu (nejspíš od té doby mám fetišistickou slabost pro sexy robotky, mimozemšťanky, královnu Borgů a podobné zjevy). Nejšílenější moment filmu (bizarní scénu s kojícím vousatým otcem) ale moje podvědomí milosrdně téměř vytěsnilo - ještě i dnes se o mě při ní pokoušela nevolnost, mdloby a záchvat panické úzkosti. A po více než třiceti letech od poslední projekce oceňuju navíc i báječně horrorové audio. (30.03.2016)