Kvůli mně přestane (E08)

Nedávno jsem uklízel špajz a sám jsem se divil co všechno za zavařené poklady jsem tam našel. Některé kompoty dle nálepek na sklenicích pamatovaly jednoho až dva prezidenty zpět... Samozřejmě jsem jejich požívání neriskoval, byť to pohledem skrze sklo vypadalo vcelku tvar držící a chemicky stabilní byť barevnosti mdlé. Nějak podobně asi uklízeli v archívu na Kavčích horách a i tam zřejmě někdo vymetl i s pavouky nějaké ty pozakutálené filmové kotouče. Na rozdíl ode mně se to ale ČT hned rozhodla testnout na divácích. Jinak si nedovedu vysvětlit, že tohle je tento týden již druhá TV inscenace z osmdesátek jdoucí odpoledne natvrdo ve vysílání. Alkoholismus byl v osmdesátkách problém. Chlast byl celkem dostupný a ožralové vadili soudruhům méně než nějací chartisté a jiná pakáž. A co jiného krom chození do hospody a jezdění na chatu (pokud bylo kam) se v tom normalizačním kompostu dalo dělat (různé schůze, brigády a akce Z nepočítám)?! Samozřejmě to mělo dopady na pracovní proces, socialistickou rodinu, výkony jednotlivců, ale ukazováky varovně vztyčovali hlavně lékaři. Snad jako jakýsi návodný film kam až to může zajít vzniklo i tohle. Do téma alkoholismu již filmaři mocně tnuli i v minulosti - vzpomeňme Hubačův Ikarův pád se skvělým Menšíkem v hlavní roli z roku 1977. Tady je zápletka vcelku banální. Martina chodí s Jardou a ten je notor. Jarda jí má rád, chce si ji vzít, ale jakmile zavětří starorežnou či jiný destilát jde Martina stranou i slib, že s pitím přestane. Roden (Jarda) ze začátku neskutečně přehrával svoji opilost a vůbec všechny výkony včetně Haničince a Galatíkové byly děsně mdlé, takové ryze televizní ve stylu té doby. Zajímavé to začne být až s nástupem protialkoholní léčby pod Vedením skvělého Přeučila, kde se Roden vzpamatoval a začal konečně hrát. Děsivé byly i výkony herecké party z hospody, kdy jsem nevěděl zda to civilno bylo zahráno tak dobře, nebo naopak to bylo tak blbé rovnou bež špetky hraní. Nejlépe svého opilce zahrál pan Teplý, kterému se i oči leskli a já si nebyl jist, jestli fakt není ožralej. Bylo to vářně dokonalé! K tomu všemu pekelná syntetizátorová hudba jako podkres. Na závěr člověk musí nutně zaúpět, když se podíval na tehdejší výbavu našich domácností bledě modrou kuchyňskou linkou počínaje a strakatými tapetami obýváku konče.. :-). Nějakou výpovědní hodnotu ve své době film asi měl, dnes už to celé působí velmi archaicky byť strašák alkoholismu obchází lidi dál navzdory režimům... Paradoxem největším je, že to byla po revoluci právě paní Cibulková tedy filmová Martina, kdo v reálu alkoholu propadl. Naštěstí u ní to zdá se dopadlo dobře. Přeji jí vydržet. Dávám tedy za tři skaláry z akvaristiky. * * * (19.03.2018)

Příběh by se měl spíš jmenovat Kvůli mně nepřestane, protože Martina (Vilma Cibulková) přes veškerou naivitu svých osmnácti let tak nějak tuší, že Jarda (Karel Roden) je na alkoholu závislý podobně jako Martinin otec (skvěle ztvárněný Janem Teplým). Nadčasový příběh, který by klidně mohl být součástí cyklu Soukromé pasti, doplácí na rozvláčný scénář. Přes výborné herecké obsazení jsou herci chvílemi statičtí - jako by měl snímek sloužit při nějaké terapeutické instruktáži a vybízet k otázkám, kdo všechno chyboval. Nepochopitelní Jardovi rodiče (opravdu netušili, že mají doma notorika?), nemožná Martinina matka (její rady byly opravdu nad zlato...). Jarda sám je kombinací alkoholika a hlupáka, protože se nechá ovlivnit partou trotlů v hospodě - zaujme role Pavla Vítka. Překvapivě nejnormálnější je postava Karkla Vacka (Karel Augusta) - přítel Martininy matky, prostřednictvím něhož se odehraje alespoň zdařilá pointa. I role lékaře (Jan Přeučil) obstojí. "Nelžete hlavně sobě. K abstinování je třeba rozum a pevná vůle," radí Jardovi. A ten Jardův pohled na řemeslníka, který si dává panáka, dokazuje, že už ve dvaceti Roden zvládl zahrát přesvědčivě. (29.01.2010)

Spíše průměrná televizní inscenace se všemi jejími neduhy (statická neinvenční kamera, příšerná mizanscéna, rozvláčný děj, deficit dramatické složky...), ze které ovšem vyčnívá neuvěřitelně přesvědčivě zahraný notorik Jana Teplého, který jakoby před kameru omylem zabloudil z nějaké čtvrté cenové hned vedle místa, kde se natáčelo, tak autentický byl... (24.11.2011)

Bylo vidět, že Roden s Cibulkovou hráli před kamerou poprvé, horší ovšem je, že před televizní, před filmovou by se aspoň daly upravit dialogy v postsynchronu, ale takhle byly k uzoufání přehrávané, umělé, nereálné. Jarda zde navíc působil jako hlupec, snadno ovlivnitelný partou ztroskotanců z hospody, Martina zas jako husa, která nedopřeje svému protějšku ani pár piv po práci. Ostatní hráli celkem fajn, obzvlášť zmiňovaný Jan Teplý v roli otce Martiny coby těžkého alkoholika, ale hlavní dva protagonisté nikoliv. O alkoholismu jsou určitě lepší filmy: Ikarův pád, Tažní ptáci, Zjasnělá noc, Naděje s Hrušínským... (07.12.2011)

Televizní inscenace staršího data, ale s tématem, který osloví i dnes. Stokrát vyslovená klišé, že už konečně přestane, naprosto nekritičtí rodiče, hlavně matka, která by již měla vědět jak to chodí, když žila s alkoholikem. Možná je hra trošku až moc ukázková, lehce přitažená za vlasy. Ale proč ne. Asi je to také dost rozvleklé, pomalé. Ale autoři si dali opravdu hodně záležet, aby se ve snímku objevily téměř všechny hlavní rysy závislosti na alkoholu...po prvním napití dokonalá ztráta kontroly, schovávání flašek za prádlem, pití s kamarády v hospodě, pivo není alkohol, dám si opravdu poslední, už jsem přestal a není to těžké a vůbec nemám chuť! atd. No, tento mladý muž má ještě dlouhou cestu než si uvědomí co se děje, pokud si to uvědomí.Ale ten craving, když vidí pít stěhováka u nich doma! Avšak chlapík narazil na nesprávnou partii, která již má značnš přecitlivělé anténky na problémové pití po zkušenostech s otcem, tak opravdu reaguje na jedno pivo jakoby si šlehl heroin. Otec Martiny jako zasloužilý piják je ve své roli naprosto kouzelný. Nemám námitek proti tomuto filmu, ale bohužel již nemá přílišnou výpovědní hodnotu pro současnou generaci, která vyžaduje svižnější děj. Já si naopak ráda zavzpomínám na staré socialistické snímky s takovou tou škrobenou a zpomalenou atmosférou. (16.02.2013)