Obsahy(1)
Drama básníka v politickém thrilleru z roku 1948. Smyčka je strhující politický thriller, který odhaluje praktiky komunismu, a to jak v globále, tak v poutavých detailech. Vzdálenou inspirací pro příběh je historie B. Laušmana, předního sociálně demokratického politika, kterého komunisté unesli a pak zabili.
Drama Smyčky má ale jiného protagonistu: je jím třicetiletý básník Jan Soukup. Z chudé rodiny, předválečná levá orientace, totálně nasazený v Drážďanech, kde ho při náletu zasáhla bomba. Před tím ovšem se v lágru zamiloval do české herečky Kamily Nostitzové, rok s ní v Drážďanech žil. Po válce, když se vrátil z dlouhého léčení, se stal členem ÚV KSČ, říká se mu "rudý Mácha" a je redaktorem Rudého práva. Kamila se po válce vdala za váženého profesora Fischera, svého manžela obdivuje a váží si ho. Fischer je sociálně demokratický poslanec, jeden ze tří členů vedení sociální demokracie, kteří jsou spíše proti sloučení KSČ a sociální demokracie. Jsme totiž v roce 1948, časně po Únoru a připravuje se "svatba" dvou levicových stran.
V čase našeho příběhu vzplane znova láska mezi Soukupem a Kamilou a StB usiluje o to, aby nebezpečného demokraticky smýšlejícího Fischera odstranila. Chce to svést ovšem na "imperiální pomahače Západu" a právě v tom jí v dobré víře Soukup pomáhá. Když brutálním způsobem zjistí svůj omyl, je pozdě. Mohl by ještě čestně vycouvat, ale to by musel obětovat svou existenci a nechat se zavřít. Neudělá to a prohraje svůj charakter a zmarní svůj život.
(Česká televize)
Recenze (60)
Zaujímavý TV film z temného obdobia našich spoločných československých dejín, o ktorom by som privítal viac filmov. Podobný film asi dva týždne pred televíznou premiérou Smyčky ponúkla STV film Smrť ministra, ktorý rozprával o posledných dňoch pred smrťou bývalého komunistu a ministra zahraničných vecí Československa V. Clementisa s J.Kronerom v hlavnej úlohe. Pri všetkej úcte k profesionalite českých filmárov, tento slovenský TV film, obsadený aj českými herecami, ma zaujal viac. Smyčka 60%. ()
Zajímavý námět od Pavla Kohouta. Období hektických, politických promněn, morálního kolapsu národa a s tím spojený nástup komunistů k moci. Zaujal mě hlavně zajímavý přerod mladého naivního komunisty/básníka, věřícího v ideály revoluce, v člověka schopného zalhat vlastnímu příteli do očí a poslat ho s klidem do vězení a možná i na smrt. Pomalu se tak stát poslušným straníkem bez svědomí a charakteru, člověkem co zaprodal sám sebe. Ale tenkrát to nejspíš nebyl ojedinělý případ. ()
Politické drama, ve kterém se Pavel Kohout opírá o vlastní zkušenosti. Ondřej Kavan ztvárnil postavu idealisty "rudého Máchy" velice přesvědčivě. Zajímavé byly výslechy odehrávající se před biblickým výjevem. Autoři vhodně využily archivní záběry. Chvílemi příběh připomínal film Swingtime. Hudba Emila Viklického místy už dost dramatický příběh ještě zesilovala. Líbilo se mi zakomponování divadelního prostředí v kontextu sehraného výslechu. Zajímavá byla lyričtější pasáž v rakouské hospodě (zpomalení záběru, detail na postavy). Celkově výborně prokreslené charaktery postav. "Čestička prácičce". ()
Další hodnotná lekce z dějin naší země o tom, jak si Gotwaldova KSČ s laskavou pomocí Sovětského svazu důkladně vytvářela alibi pro svoje převzetí moci. Zajímavý příběh, který kazí jen příliš dlouhá stopáž a vymyšlená jména pro reálné historické postavy. Pointa v závěru v rozhovoru s Hanzlíkem je těžce depresivní a člověk se pořád diví, který idiot nechal po revoluci komouše v parlamentu. ()
Příběh samotný je dobrý, ale je bohužel představen pouze ve formě sterilní televizní inscenace. Nevzrušivě působí i herecké výkony, omylem bylo především obsazení Jaromíra Hanzlíka, který se do své role nehodil. Ve zkratkovitě podaném příběhu vlastně nikdo z herců neměl velký prostor, aby se více uplatnil, což mne nejvíce mrzí u Viktora Preisse, jehož postava by si zasloužila více místa. Vlastně jsou tady všechny postavy pouze jako ilustrace pečlivě vymyšlené konspirační hry, na vlastní osobitý výraz jako by rezignovaly. Film tak ve výsledku působí šedivě. Přesto, mám-li se rozhodnout mezi třemi a čtyřmi hvězdami, dám čtyři. Ale s jedním okem zavřeným. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (1)
- Natáčení probíhalo také na kolonádě v Mariánských Lázních. (Asmodin)
Reklama