127 hodin

Zajímalo by mě, jak velká byla Aronova bolest. Franco mně totiž připadá, jako by mu ruka uvízla v kalhotách a ne, že ji rozdrtil balvan. Příběh mě ale vtáhl tak moc, že jsem ani nedutal a čekal jak to dopadne. Závěrečná hudba byla tak výborná, že sem se u toho třepal jak nějakej malej pes. A teprv asi po minutě, kdy jely titulky jsem konečně zavřel pusu. (20.01.2011)

Pokiaľ ide o životopisné filmy, niet nad vďačnejšiu tému ako tú, v ktorej stredobodom pozornosti je osud človeka vystaveného fyzickej či duševnej bolesti. Aj Danny Boyle využil tento námet na sprostredkovanie neľahko sprostredkovateľného príbehu, aby ukázal čo všetko je schopný človek obetovať a dokázať, keď ide o svoje vlastné prežitie. Veľmi dynamicky natočené, najlepším atribútom je okrem hereckého sóla Jamesa Franca jednoznačne kamera, a tak aj jednoduchá príbehová línia nestráca na zaujímavosti. Bez zbytočných prieťahov drží film diváka stále pri vedomí, servíruje mu porcie adrenalínu, a pocity bolesti a zúfalstva prenáša na diváka tak, aby počas hodiny a pol prežil tých 127hodín spolu s Aronom. 85%. (18.01.2011)

Po čase zdvíham na "subjektívnych" 5*, pretože ide o moju krvnú skupinu. Danny Boyle tu opäť dokazuje tvorcovskú originalitu a schopnosť skrz audiovizuálne hrátky pútavo rozprávať prakticky akýkoľvek príbeh. V komornej dráme podľa skutočnej udalosti a s jediným aktérom na scéne sa nevyhýba silným kamerovým filtrom, zrýchlovačkám, rozdelovaniu obrazu na viacej častí, či neustálemu skákaniu po flashbackoch. To sú pomôcky, ktoré by vo filme tohto žánru mohli pôsobiť nevhodne a rušivo, no 127 hodín vďaka nim naopak parádne odsýpa, ani chvíľu nenudí, a súčasne ani v najmenšom nepoľavuje zo zanietenej koncentrácie na psychické rozpoloženie hlavnej postavy. Skvelý, takmer výnimočný, vo finále slzy šťastia vyvolávajúci film. (08.06.2011)

Věděl jsem o co se jedná a velká část filmu stojí jen na jedný průrvě, Jamesi Francovi a jeho snaze za každou cenu přežít, přesto, i když ke konci se už zdá, že film nemá kam pokračovat, protože už asi půl hodiny není co zkoušet a zoufalství je na maximu, tak udrží napětí a ve finiši se všechno perfektně vygraduje. Navíc Franco je skvělej a celej ten příběh je úžasná ukázka vůle a zároveň přehlídka racionálního uvažování v kritický situaci, teď jen jestli to celý proběhlo fakt takhle, každopádně super film a Boyle po Milionáři o moc laťku nesnižuje. (07.01.2011)

Každá sranda něco stojí - třeba nějakou tu končetinu. A Aron má srandu rád, takže prvních 16 pohodových minut je naprosto skvělých, což se ovšem nedá napsat o další hodině cvrnkání do kamínku. Při té jsem se nudil, protože hra stínů nad skalami, změna hrdinovy barvy ani nostalgické vzpomínání mi prostě nedokázalo nahradit pořádný příběh. Nicméně, pokud se jedná o instruktážní snímek, po kterém začnou stříkači adrenalinu myslet na zadní vrátka, tak to mělo smysl. (06.04.2014)