Něco jako komedie

Jo, dneska bych tomu dal pět, ať si říká kdo chce co chce. Někdy se mi zdá, že uměním je i vidět správný film ve správný čas. A to se mi s It's Kind of a Funny Story povedlo a od toho tady filmy jsou. Jako celek to pro mě fungovalo - kreslený vložky, Vanilla Ice song a lá 2011, dialogy, tempo... Plus fantastický výkon pro mě zcela neznámého Keira Gilchrista (*1992), kterému role skvěle sedla. Thumbs up. Favourite quote: "Instead of trying to trace maps of Manhattan, why dont you just make up your own maps, of imaginary places." (07.10.2011)

Bože těch prvních dvacet-třicet minut! Přesně jak když člověk s náznakem úsměvu čeká na vtip a okamžiky očekávání střídají okamžiky zklamání (tímto vyjadřuju dík, že nám cimrmani vymysleli tenhle geniální obrat). Hlavní postava taky ze začátku nepůsobí zrovna jako ten druh chudáčka/sympaťáka. Ale po skončení byl dojem spíš pozitivní. Konec docela naladí a pozvedne, postavy se časem stanou zábavnějšíma, opravdovějšíma a trocha toho vtipu se najde (pro mě scéna, jak si Egypťan na konci trsnul). Kdo chce vidět, jak asi vypadá umírněný projev Zacha Galifianakise, aniž by pronášel fekální proslovy nebo něco fekálního prováděl, má jedinečnou příležitost (jo, celkem milý překvapení). Doporučila bych to asi těm, co nechtěj vidět nic moc vážnýho, ale takovej klidovej film s pár fajn momentama. Na druhý zhlédnutí bych to ale neviděla. (29.01.2012)

Taký ten typický krásnosmutný nezávislý príjemný a odľahčený filmík z tak trochu neveselého prostredia, s tak trochu viac neveselými postavami a s ich ešte viac depresívnymi náladami, no napriek tomu s tak vysoko pozitívnym feelingom v závere, že by ho mali psychiatri všetkým svojim životom otráveným a osamelým pacientom predpisovať na recept. Zach Galifianakis potešil, aj keď ani nie tak herecky, ako proste len svojou prítomnosťou, rovnako ako fešanda Emma Roberts a ak tu niekto siaha po nejakých výraznejších hereckých prvkoch, tak to bol pre mňa doteraz absolútne neznámy Keir Gilchrist. (16.03.2011)

Krásný film o lidech kolem nás a v nás. Něco jako komedie vlastně není komedie, i když je vlastně každá scéna v blázinci komická. Je to ale příběh o lidech, kde každý řeší nějaký svůj životní problém. Každý ho řeší po svém a každý se z něj rozhodně zpovídat tak, jak sám uzná za vhodné. Každá postava má také svoje kouzlo a každá má svá tajemství. Moc hezky se na film koukalo i díky samotným hercům, kteří se zde opravdu krásně sešli. Zach Galifianakis mi dokonce ukázal, že není jenom extrémní blázen, ale opravdu super herec, který zvládne zahrát cokoliv. Doufám, že se mi Emma Roberts v příštích letech nezkazí. V každém filmu je na ní radost koukat. (03.08.2013)

Koukal jsem na to převážně kvůli Zachu Galifianakisovi, protože je sranda se na něj už jen koukat a to navíc ještě umí mluvit, ale tohle bohužel za moc velkou pozornost nestojí ani jako film, ani co se týká učásti Galifianakise, on sám je sice srandovní, ale celej film tady sám rozhodně neutáhne, obzvlášť, když se tady řeší vážnější téma, i když odlehčenější formou a odehrává se to v psychiatrický léčebně (27.01.2011)