Něco jako komedie

Příručka pro mladistvé trpící existenciální krizí aneb jak to tu vše přežít a nezbláznit se z toho. Dospělý člověk ale tenhle nevážný pohled na depresi nejspíš tolik neocení, na to je zde moc naivity a povrchnosti. Přesto občas neuškodí připomenout si, že některé problémy nejsou tak velké, jak se zdají, a že je někdy potřeba na chvíli se zastavit. Možná pak i najdeme radost tam, kde bychom ji nečekali. (31.01.2011)

Krásný film o lidech kolem nás a v nás. Něco jako komedie vlastně není komedie, i když je vlastně každá scéna v blázinci komická. Je to ale příběh o lidech, kde každý řeší nějaký svůj životní problém. Každý ho řeší po svém a každý se z něj rozhodně zpovídat tak, jak sám uzná za vhodné. Každá postava má také svoje kouzlo a každá má svá tajemství. Moc hezky se na film koukalo i díky samotným hercům, kteří se zde opravdu krásně sešli. Zach Galifianakis mi dokonce ukázal, že není jenom extrémní blázen, ale opravdu super herec, který zvládne zahrát cokoliv. Doufám, že se mi Emma Roberts v příštích letech nezkazí. V každém filmu je na ní radost koukat. (03.08.2013)

Koukal jsem na to převážně kvůli Zachu Galifianakisovi, protože je sranda se na něj už jen koukat a to navíc ještě umí mluvit, ale tohle bohužel za moc velkou pozornost nestojí ani jako film, ani co se týká učásti Galifianakise, on sám je sice srandovní, ale celej film tady sám rozhodně neutáhne, obzvlášť, když se tady řeší vážnější téma, i když odlehčenější formou a odehrává se to v psychiatrický léčebně (27.01.2011)

Něco jako komedie rozhodně není něco jako komedie, tohle je prostě příběh, možná v jádru lehce dramatický, ale v zásadě to je příběh jednoho kluka, který trochu postrádá emoce (ten příběh). Vidět Galifianakise v roli ve které neaplikuje svůj lehce fekální humor je nezvyklé a skoro až nepřirozené. Jedná se o celkem příjemný film, který se špetkou emocí a humoru navíc mohl být jednou z nejlepších komedií roku. (07.02.2012)

Ne, že by to bylo kvodíjak špatný, ale na mě to bylo tuuze pomalý a občas nudný. Vlastně je to film o ničem, jen se staží hrát si na chytrý. Nebo takový je? Jestli se budu chvít někdy zabít a vzpomenu si na něj, možhná si ho pustím a uvidím. Jako fanoušek Queen jsem měl v půlce strach, když jsem zaslechl prní tóny Under Pressure a čekal, že bude zpívat psychiatrický sbor, ale pak naštěstí zazněl Freddieho hlas. # příběh 5 | hudba 5 | humor 2 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 4 (07.08.2011)