Milosrdné lži

Z těch pár minut, co jsem měl trpělivost tuto neofrancozkou kravinu sledovat jsem si odnesl tyto postřehy. Ožralí jezděte radši autem, na motorce jde o život. Francké líbání chlapů na tvář brežněvovským stylem, z toho se každému normálnímu člověku udělá blivno. Natočit film o tom, jak parta téměř čtyřicátníků stále kouří trávu a kecá o sexu považuji za vyhozené peníze. Komediální scény navíc s komedií nemají nic společného, jsou to hloupé scény. Od packala, co natočil Pláž a Fantoma Paříže se ostatně ani nic jiného čekat nedalo. (22.05.2012)

Strašně zajímavá komunita, tý by uplně klidně slušel seriál. Zčásti rodinkovská, hlavně ale skrz naskrz prohnilá. Přitom to ani tak neni ten klasickej formát, kdy jde v první řadě o to kdo kde s kym, tohle je převážně osobní. A o to větší radost je to sledovat. Lasičky jako zástupnej problém fenomenálního Cluzeta - naprosto dokonalý. Nahodile panikařící Marie, hysterickej výklus Isabelle a vůbec všechny ty nepřiměřený/nepochopitelný reakce jako zmatená obrana před čímsi, co sis sám vystavěl ... fascinující klubko; navíc proložený nějakýma těma absurdně komickýma situacema a pečlivě vybranýma písničkama (Creedance Clearwater!! The Isley Brothers!). Pěti hvězdičkám na stoprocentnosti ubírá snad jen závěrečnej festival breku, jinak mi premiérový setkání s Canetem-režisérem bodlo bez výhrad. A Lellouche? Ten chlap je nereálnej talent. :) (17.10.2013)

Tohle že má 154, respektive 148 minut? To mi ani za mák nepřišlo. Parádní letní francouzská komedie lomeno drama, tak jak to dokáží snad jen Francouzi... i když nemohu popřít drobounkou inspirace Hollywoodem Guillama Caneta (škoda, že si zde nestřihl nějakou roli, hodil by se sem jak...............). Tím ale nechci snižovat hlavní protagonisty, na nichž je krásně vidět, že se znají i mimo natáčení a že jsou možná i kamarádi. Každý prožívá na společné dovolené tu svou větší či menší bolest a to na pozadí velké dopravní nehody jednoho z party (škoda malého využití Jeana Dujardina). Navíc tu zazní spousta písní, včetně mé nesmírně oblíbené The Band od The Weight, při které jsem měl nesmírnou chuť skočit ihned do auta a odjet na francouzskou riviéru. No nic, třeba v létě. (25.10.2016)

mám rád filmy z bežného života, úprimné a prirodzené a tento takým je...síce zrejme trochu prepálená stopáž 2,5 hodiny kde sa snaží načrtnúť toho veľa ale málo zostáva na konci filmu vyriešené (či to tak aj chcel pán režisér spraviť neviem)...no ale sympatickí a dobre hrajúci herci a dobrý soundtrack...takže taký dobrý francúzsky štandard :) (11.11.2012)

Celá parta se jako každý rok chystá na dovolenou k moři na východ Francie. Přípravy ale naruší nemilá událost - jeden z nich, Ludo, je těžce zraněn při autonehodě. Zbytek party řeší zda dovolenou zrušit, přesunout na později či co. Nakonec se shodnou, že v tento okamžik Ludovi nemohou pomoci, a k moři společně odjedou. Tato dovolená ale bude rozhodně ta, na kterou nikdy nezapomenou... Když jsem se asi po dvaceti minutách filmu podíval, že mne čekají ještě více než dvě hodiny, zježily se mi vlasy hrůzou. Říkal jsem si - tohleto ne-e. Ale postupem času jsem jak filmu, tak i celé partě přicházel na chuť, a ke konci jsem měl dojem jako bych je znal odjakživa. Někdo může namítat, že se většina z nich chovala jak sebestřední bastardi, ale nechováme se sami taky tak? Spousta více či méně milosrdných lží nás provází dennodenně - a kdo říká že ne, ať hodí kamenem (nebo jak se to říká). Každopádně se mi na film moc docela dobře koukalo, jen samotný závěr (ač jsem jej - bohužel - dle textu distributora - očekával) mi moc neseděl. Fakt jsem moc chtěl aby tento film skončil nějak hezky. Fakt jo.. (28.09.2012)