Milosrdné lži

Horšie ako milosrdná lož je asi len čistá pravda. Veľmi zvláštna skupina priateľov má svoje tajomstvá, ktoré vyplávajú na povrch. Spočiatku je to aj zábavné, ale keď sa začnú riešiť úplné kraviny a stále dookola, tak je to už otravné. Kto kedy s kým ako a k tomu ešte kuny za stenou a homo zápletka až je z toho nepekný mix s neuveriteľným trvaním, ktoré sa nedá vydržať do konca. Marion Cotillard mala asi jedinú znesiteľnú postavu. (07.04.2014)

Konská dávka trpezlivosti a sebadisciplíny tvorí nevyhnutný predpoklad pre ďalší zárez na pažbe v osobnej kinematografii. Dva a pol hodinové orgie, ktoré z 2/3 pripadajú zbytočné a ťažko zrozumiteľné prznili inak celkom podarený dojem. Ešteže existovala posledná pol hodinka, čo všetko obrátila v zmes pozitívnej francúzskej emotívnej renesancie. Nabudúce ubrať dávku na 2 hodinky a ušetriť na afektoch (frantícky Dustin Hoffman v podaní pána Cluzeta miestami riadne týril tlačidlo skip). V tom prípade by bolo zarobené na nezabudnuteľný kúsok o kamarátstve nekamarátstve v elementárno-zložitej podobe, pri ktorom by som 3x nezaspal. 3 a 1/2* A ešte jedna poznámka pod čiarou - oficiálny text obsahu od distribútora musel písať maximálny multiretard. Tschüss bis nie und nimmer später ;) (24.06.2014)

Filmová výzva v karanténě - oblíbené herečky, Marion Cotillard. Často to dělám tak, že v případě završení výzvy mířím do Francie, protože ji považuji za filmovou královnu. Jenže mám přirozeně velká očekávání toho nejlepšího, co chci od filmu dostat. A ne vždy se to podaří naplnit stoprocentně. Zvláště, když snímek zdobí francouzské herecké hvězdy první velikosti, režíruje jej nesmírný sympaťák a manžel největší herecké hvězdy a dlouhá stopáž slibuje důkladnou psychologii. Určitě se jedná o výborný film, avšak já jsem pořád čekal, kdy přijde pořádná katarze, pořádný citový masakr, kdy vybuchne bomba. A nějak jsem pořád jen čekal a čekal a čekal, až jsem se dočkal kvalitního evropského závěru, ale schází mi tam to něco navíc, čím se francouzské filmy pyšní. I ta Marion je samozřejmě jako vždy výborná, ale určitě si její roli nebudu pamatovat z kategorie výjimečných výkonů. (05.04.2021)

Guillame Canet a jeho třetí režijní počin konečně potvrzují tvůrčí talent tohoto francouzského herce. Neotřele napsaná látka s řadou intenzivně vygradovaných momentů, přitom se většina děje odehrává během letní dovolené skupiny kamarádů. Ta je ovšem zarámována dvěma tragickými událostmi, které fungují v prvním případě jako přirozený katalyzátor, který spouští nezastavitelný příliv emocí a činů. V případě druhém potom zatáhne černou oponu nad prosluněným francouzským nebem. Všechny postavy jsou prokresleny do potřebné hloubky a "top notch" výkony všech více, či méně slavných francouzských herců jen zostřují Canetovu dramatickou strunu. 87% (24.03.2012)

Kdo chce, tak si v té olbřímí stopáži najde pětihvězdičkovou záležitost. Jen se musí obrnit trpělivostí a přežít Canetovu úchylku na nadužívání songů (v jeho mysli pravděpodobně náladotvorných), které do toho cpe co deset minut a zásadně je nechá zahrát celé. A přitom nic nikam neposouvají. Ano jsou zbytečné a ano zabírají (ne)pěkných pár desítek minut; a ne ani navzdory otravnosti celkový dojem zkazit nedokáží. (15.09.2013)