Den zrady

Realistické politické drama čelí vždy nelehkému úkolu, a to jak rozestavit figurky na šachovnici, aniž by při tom divák usnul, ba naopak, aby jevil zájem a byl plně ve střehu, až se začně mohutně šachovat. Den zrady využívá charismatické herce, zejména excelentního/excelujícího Ryana Goslinga, intriky a čestnost podivně se překrývající s křivostí. Přesto je třeba připustit, že z první poloviny spadne čelist asi jen málokomu. Promyšlenost scénáře se začne na plno projevovat až v polovině druhé, vše do sebe zapadne, pointy krásně vyplují na povrch a z filmu se stává velice trefná rekonstrukce reálného politického světa. George Clooney nenatočil žádnou nadčasovou bombu, úrovně povyku vyvolaného Duelem Frost/Nixon nedosáhne, ale mě uspokojil v podstatě stejně dobře (resp. chvalitebně)! 7/10 (02.01.2012)

George Clooney za to sice tak úplně nemůže, protože za kamerou i před ní se mu opět dařilo, ale Den zrady je, řekl bych, jeho zatím nejméně vydařeným režijním počinem. Z mého pohledu vše zavinil především výběr látky, protože politická špína, intriky a fakt, že ten, kdo se (nejen) při volbách usmívá a myslí všechno dobře, může být pěkný zmetek, to přece není vůbec nic nového. A protože se ve Dnu zrady během 100 minut vlastně nestalo nic, co bych nečekal, děj ani pořádně negradoval, a navíc mi připadalo, že ho velká část chybí. Obzvlášť závěr byl takový příliš uspěchaný a nijak vyznívající. Nicméně film je natočen a zahrán velice dobře, doprovází ho skvěle poslouchatelná Desplatova hudba, a rozhodně se nedá říct, že by byl nudný. Jen zkrátka v porovnání s Clooneyho předchozími díly nejde o nic výjimečného.__P.S. Ryan Gosling mi byl neskutečně nesympatický, ale nejspíš tak působit měl. (15.02.2012)

Všudypřítomný politický marasmus v elegantním balení Goegre Clooneyho, který i z takovýho opruzu, jakým je americký paritní systém, dokáže udělat záležitost poutavou a do jisté míry i napínavou. Koho obecně politika nezajímá, bude se asi nudit, kór s Clooneyho jemnou, citlivou režií, pomalou kamerou a poklidným scénářem. Jak už je taky jeho zvykem, herci jsou pečlivě vybraní a ve formě, což filmu dodává punc čtyřhvězdičkáče, no doporučovat ho obecně nikomu nebudu. 70% (05.05.2014)

Nemohu se stát americkým prezidentem, neboť nemám pečlivě zarovnaný účes, dokonalý chrup, opálenou pleť, neumím lhát a nehodlám se vzdát zbytečnosti zvané sociální cítění. Také by tuto funkci patrně neměl zastávat masový vrah a já bych skutečně nedokázal první den kampaně nepostřílet svůj volební štáb plný ulhaných chytrolínů. Tento snímek sice nenabízí o moc víc, než ono známé, že naivkům s rovným hřbetem nedoporučuje dělat vrcholnou politiku osm ze sedmi nechtěně těhotných stážistek, ale ono nezaškodí si občas připomenout deformaci charakterů vládnoucích elit. (07.10.2012)

Přiznám se, že tyhle filmy z amerických předvolebních a volebních kampaních o všech těch guvernérech, nerozhodnutých senátorech a voličích nejsou zrovna šálek mého čaje. Pro mne byl zde klíčovým Seymour Hoffman. Neznám, opravdu neznám film, kde by on hrál a mně se nelíbil. Tak jsem to zkusil. Začátek je pro diváka šokem, je totiž třeba aby se rychle zorientoval v obou kandidátech a jejich teamech. To krapet nudí,všechna ta jména, plakáty, pobíhající lidé.... Jenže pak se jde ke konkrétnímu problému a otázce loajality a zde už je to opravdu zajímavé. O tom, že politika je svinstvo se tu asi nemusím rozepisovat (platí obzvlášť pro nás v ČR). Ono je to tak ale všude. každý na začátku slibuje dobro, ale už během voleb se uchyluje k podlostem a intrikám... Jak řekl ve filmu jeden z poradců: ,,Už jsem viděl spustu senátorů ve volbách polykat prach ze země jen proto, že se neuchýlili ke špinavostem jako jejich soupeř ''. Clooney je tímto evidentně znechucen jako většina z nás a stálo mu to jak za produkci tak za režiji. Znovu se potvrzuje, že je nejen charismatický hezoun a dobrý herec, ale i dobrý režisér. U mne je to za 4 volební hlasy. * * * * (08.09.2013)