Planeta Země po vymření lidstva
Life After People
Planéta bez ľudí
Série(2) / Epizody(20)
Obsahy(1)
Napadlo vás někdy, co by se stalo, kdyby se všichni lidé najednou vypařili? Kolik by toho po nás vlastně zůstalo a jestli vůbec něco? Jak by se chovala vypuštěná zvířata, smrtící viry a rostliny? Kolika let by se dožily ty nejznámější stavby a s jakou silou by na opuštěná města zaútočily přírodní živly? A kdo by převzal po lidech vládu na Zemi? Dokumentární série Život po lidech právě takový pohled nabízí. Od prvního dne až po milion let po zmizení člověka. Pomocí animací a pohledu vědců vás přenese do světa, kde se lidská populace rovná nule. A na základě faktů i teorií vám představí možné scénáře, které Zemi po lidech čekají. Některé ve vás vyvolají údiv, z dalších vás bude mrazit a s jinými možná budete polemizovat. Všechny vás ale přesvědčí o tom, že život tu byl před námi a bude i po nás. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (50)
K seriálu som sa dostal náhodou, nevidel som všetky diely, ale zaujal ma. Prvý raz som sa s touto zaujímavou problematikou stretol v slávnom Wyndhamovom sci-fi románe Deň trifidov. Seriálu sa dá všeličo vyčítať, tunajší komentátori sú v tom pomerne kreatívni, ale ako podklad pre najrôznejšie úvahy a zoznámenie s prekvapujúcimi informáciami, si svoje miesto na TV obrazovke hravo obháji. Nepripájam hodnotenie, pretože dokumenty nehodnotím. ()
Vynikající vize. Pravda, kouzla počítačové magie občas pokulhávají a jde vidět, že jsou poplatné televiznímu rozměru. Každopádně je to skvěle promyšlené a ještě lépe naservírované. Snad bych si dovolil poukázat na ten princip velkého množství donekonečna opakovaných scén a záběrů na nějakou hroutící se budovu, ale to je nešvar mnohých dokumentů. Takové Letecké katastrofy se ani nedají sledovat. Tam, než se dostanou k jádru pudla, člověk uvidí ten stejný záběr snad dvacetkrát. No nic, to jsem odbočil... ()
Prvý diel tohto seriálu bol nad mieru zaujímavý, ale ďalšie diely ma sklamali. Ešte by som bol ochotný prepáčiť neustále recyklovanie faktov a dokonca aj konkrétnych záberov, použitých v predchádzajúcich epizódach, ale notorické nedodržavanie tematického zamerania jednotlivých epizód je zaražajúce. Napr. v epizóde "drahé kovy" sledujeme ako vybuchne neudržiavaný pivovar, ako prežijú kone na Manhattne a nemôžu chýbať ani v každom diely prítomné rútiace sa budovy, mrakodrapy a mosty. Ale faktov, týkajúcich sa drahých (ušľachtilých) kovov zanie v tejto epizóde naozaj veľmi málo, hoci je tak pomenovaná. A podobným podivným spôsobom sú poskladané aj ostatné epizódy. Taktiež dávam mínus za to, že tvorcovia uvažujú s pomerne nereálnou varinatou, že ľudia sa jednoducho vyparia. Ak by sa uvažovalo s konkrétnou, reálnejšou príčinou konca ľudskej civilizácie, prezentované fakty by sa ukázali v úplne inom svetle a svet po ľuďoch by mohol vyzerať úplne ináč. ()
Témou tohto seriálu nie je apokalypsa a vymiznutie ľudí zo zeme, ale celkom prozaický výskum integrity a stavu živých i neživých materiálov v rôznych časových intervaloch na základe všeobecných fyzikálnych, chemických a biologických zákonitostí. Je len plus, že tvorcovia demonštrujú teórie na veľmi efektných príkladoch a siahajú i po osvedčených megademolačných digitálkach, ktorých čistá funkčnosť je tu v príkrom kontraste k zvôli scenáristov takých filmov ako Armageddon alebo Drvivý dopad. Náhlu absenciu ľudí tu preto netreba vysvetľovať, pretože je púhym východiskom a akousi umeleckou licenciou na spôsob nekomerčného románu "Dissipatio Humani Generis" (Zmiznutie ľudského druhu) z roku 1972 od talianskeho spisovateľa Guida Morselliho (odporúčam). Je na vás či vás skôr osloví dych Memento Mori alebo informácia, že vietor a piesok za 90 rokov zničia betónové múry asi tak z 90 percent. Naozaj neviem, čo seriálu vytknúť, námet je skvostný, gradácia strhujúca. Ak niečo také uvidím v lepšom prevedení, tú hviezdu možno uberiem. ()
Vše zajímavé jen má ten seriál jednu velikou trhlinu, nepočítá vůbec s povětrnostními vlivy. Například takové záplavy by města srovnala rychle se zemí, kdyby nebyly postaveny mobilní hráze, nebo se neupouštělo z přehrad průběžně. Stačilo by, aby se rozpadla Vltavská kaskáda a půl Prahy může jezdit na loďkách. ()
Galerie (7)
Photo © Z1 / History Channel
Reklama