Banksy: Exit Through the Gift Shop

Bliz se k banksymu zkratka nikdo juinej nedostal... a v ten moment se da prezit i pritomnost jednoho ne moc chytryho francouzskyho Maria/Luigiho/whatever, kterej v podstate jen chtel zit druh zivota, na kterej nemel narok. Ja to beru, trebaze to je asi fakt mystifikace, cely to beru, a jestli jde navic vazne jen o Banksiho demonstraci, jak je snadny hejbat s lidma, navic se i klanim! A jestli nejde, prinejmensim se aspon potrvzuje fakt, jak moc dokaze masova a industralizovana kultura rovnat umeni do nehezky prefabrikovany late. Je to rebel:o) (28.01.2011)

Umění má mnoho podob a sprejerství mezi ně také patří. Ale tohle není dokument o sprejerech, to je dokument o alternativních umělcích celkově, který Banksy režíroval a také jím tak trochu provází. Představují se zde umělci, které já neznám, ale kteří mají co říct. Takoví lidé jsou zajímavý. Samotný dokument ale pro mě víc než představení umělců nefungoval. (16.11.2016)

Přečetl jsem si většinu z komentářů a vnímám celou věc trochu jinak. Tohle totiž není nějaká moralisticky-kritická óda na téma, co je a co není umění, nebo ironický lament nad tím, jak se street art komercializuje a ztrácí autenticitu, ale bezskrupulózně sobecký a zcela egoistický výkřik z dílny Banksyho kritizující rádoby-umělce jako je Guetta, kteří si dovolují na něm parazitovat. Správně se to mělo jmenovat nikoliv Banksy: Exit Through the Gift Shop, ale Banksy: Ty sviňáci mi lezou do zelí. Proto nemůže být a není Guetta Banksym, jak se někdy v rámci debat „mockumentary versus hoax“ objevuje; Bansky je tady zcela jasně britská superhvězda a pan umělec, kdežto Guetta šmejd, který má tu drzost pana umělce kopírovat. ____ Pokud by ale někoho přesto zajímala cesta od „čistého" umění k vyprázdněnému byznysu a nekonečná schopnost kapitalismus začlenit, a tak otupit subverzivní ostří všech jednotlivých požadavků, ať vezme v potaz Piráty z Karibiku. Ono se sice pořád přetřásá Che Guevara na tričku buržoazní mládeže coby příklad hegemonie a její inkorporace, ale Piráti z Karibiku nám poskytují mnohem pěknější příklad. Na jedné straně tu máme disneovsky uhlazený mainstreamový film pro celou rodinu, a hle!, do něj včleněný asociální, osamocený klaun, mimoňská, loserovská postava kapitána Sparrowa, která trpí problémem komunikace s okolím a nevyhraněnou sexuální orientací. A přesto ho všichni berou a mají ho div ne za boha. Jaký nádherný příklad! Nebo si vezměte reklamu, která přebrala metody ruských avantgardistů: juxtapozice tváře strávníka hned vedle ledničky opisuje Kulešův efekt, zatímco rovnice špína + prášek = čistota vychází z principů intelektuální montáže, která počítá s tím, že ze střetu dvou záběrů a s pomocí asociativního myšlení diváka vznikne v jeho hlavě záběr třetí, který vytváří poselství a smysl celého tohoto pomyslného „souboje záběrů". Jak se později ukázalo, ono to často nefungovalo, lidé si ten třetí záběr nedomýšleli. Reklama to zdá se pochopila a ukáže nám jej explicitně v celé své kráse. A pak že to nejde. (22.06.2011)

Cannes... is a nice place ;-) Tenhle film mě hodně pobavil. Člověk celou tu dobu netuší co se děje, a nejhorší na tom je, že to nezjistí ani po skončení. Jestli je to jen mystifikace se asi jen tak nedozvíme, ale rozhodně si můžeme koupit super obraz od Mr. Brainwash za krásných 50 000 $, a to se vyplatí! (11.07.2011)

Pro tento dokument se jednoznačně hodí označení hříčka. Nejde o nic jiného než o film, který se sice nějak tváří, ale ti pozornější najdou za jeho maskou ještě jinou podobu. Střílí si z diváka a ten mu je za to ještě vděčný. Nominace na Oscara je pak jen jakousi třešinkou, která kdyby vyšla a Banksy dostal i zlatou sošku, proměnila by se v ironizování sebe sama (a tak zvítězil ekonomický dokument, po němž nikdo ani neštěkne). Kdo by to byl řekl, graffiti pisálek umí natočit i film. A sakra dobrý. (11.11.2011)