Snadný prachy

Asi takhle: NEJpříjemnější překvapení a překonání vlastních očekávání za hooodně dlouhou dobu má jméno… Snabba Cash. Skandinávci jednoznačně dokazují, že tento žánr je jim vlastní a bodují (u mě) na všech frontách. Námětem, samotným zpracováním, hereckými výkony neokoukaných tváří, vizuálem, stylovým soundtrackem, až po VELMI jistou režii. Bonbonek a delikatesa pro fajnšmekry, kterou rád po čase rozbalím a ochutnám znovu. A hlavní deviza snímku?! Jednoznačně autenticita a propracování jednotlivých charakterů. Zatímco 90% snímků podobného ražení si “zkouší na něco podobného hrát”, (což jim ve výsledku láme vaz), Snabba Cash je od první do poslední minuty naprosto věrohodný. Teď pár řádků k snímku samotnému. JW je “mladej frajírek , kterej by rád víc přičichl ke zlaté smetánce” a žil si na vysoké noze. Bohužel mu k tomu chybí to nejdůležitější a to sice money. Co mu však schází na cash flow, to dohání měrou vrchovatou intelektem, (ikdyž…., ale o tom až o něco později). Šance (příležitost) se má chytnout za pačesy a tak, (když se JW naskytne) , dlouho neotálí. Problém je ten, že dostat se do mlýnku mezi Araby, Srby a Albánce nevěstí dlouhodobě nic dobrého a užívání si života “na výsluní” netrvá déle, než bys řekl IKEA. V momentě, kdy jim nemáte již co nabídnout, se pro ně stáváte bezcennou a zbytečně riskantní přítěží. Tento snímek Daniela Espinosy není rozhodně líbivým, nesnaží se divákovi podbízet, jít mu naproti, nepřidává své sympatie ani na jednu či druhou stranu, “pouze” věcně a syrově předkládá fakta a vypráví příběh. Tím bude (možná) pro mainstream hůře stravitelným, pro mě osobně je to trefa do černého a pěst přímo mezi oči. P.s. Bál jsem se závěru, ale (naštěstí) naprosto zbytečně. 90% (23.05.2011)

Kdybych tenhle film měl nějak popsat, tak bych zvolil přirovnání, že je to něco jako trilogie Pusher, ale ne tak dobrý. Tváří se to dost reálně, hemží se to tam imigrantama a i když se to odehrává ve Švédsku, tak jediná osoba se švédskou národností je tam holka hlavního hrdiny. Násilí je tam spíše mimo obraz a akce v podstatě taky moc není. Hraje se tam na takové ty klasické špinavé intriky, kde jsou všichni svině. Já fandil Srbovi s malou holčičkou. Jo a největšího mafiána Radovana tam hraje titulní trouba z V číně jedí psy. (30.06.2011)

Drsná krimi o podnikavém JW, který k úspěchu a penězům přišel jen díky svému důvtipu a předstírání, je podána velmi netypicky hlavně svou atmosférou a celkovým vyzněním. Velký vliv severské depresivní filmografie je znát, učesaný příběh není radno čekat. Defacto jediný Švéd v tomto švédském filmu je blonďatá slečna hlavního hrdiny, který je Nor, ostatní jsou buď muslimští přistěhovalci nebo Srbové nebo jiní. A taky ta slečna je jediný dobrý element příběhu, všichni ostatní jsou svině, tzv. bad guys. Temnost a deprese v druhé části filmu sálají na povrch, ale film je to hodně dobrý. 80 % (06.08.2011)

Takto to v živote naozaj chodí - zafilozofuje si Srb, po tom, ako spomenie príhodu z detstva o neblahom konci najlepšieho kamaráta, ktorého telo skončilo rozrezané na dve polovičky. Nuž veru hej, presne tak to chodí, pomyslí si, v objatí vážne znejúcich slov a ešte dramatickejšej znelky, aj divák. S potlačenou slzou v oku zaspomína na všetkých rozpidlikaných parťákov. A takto to je S ľahkými prachmi stále. Scény vycucané z prsta (nudné, fádne) sa naťahujú v snahe poľudštiť zločincov. Nestanú sa sympaťákmi, no divák vie, že vedia byť aj citliví. Vďaka tomu postupne varujú Arabi i Srbi nováčika pred zradou kohokoľvek z bandy. Nováčik je ale frajer. Vie kúpiť z pozície študenta banku. Žiadny problém: iba súčasť "realistického" scenára. Pred pár rokmi väčšina aktérov príbehu pásla v lúčoch ostrého Slnka kozy na vysušených marockých púštiach alebo na bielych vápencoch svahov Treskavice. Naakumulované slnká v duši prinášajú dnes títo drsní počerní obchodníci vyblednutým Švédom v podobe kokaínu. Každý z nich má kohosi - frajerku, dcérku či sestru + nejaké zážitky z minulosti. Dobre vymyslený scenár nie je na zahodenie. Ale tohto filmu sa nedotkol. V ňom sa len útrpne poskladalo čosi, čo sa práve nosí. Hlavne nech sa ľudia zabavia (čo na tom, že ide o totálny výplach mozgu?) a napíšu o niečom, čo echtovo zapadá do súčasnej štýlovej škandinávskej zločineckej kinematografie. Možno najväčšou chybou filmu je chýbajúci humor. Všetko je brané nesmierne vážne. Respektíve, možno tu humor je, no vysiela na úplne odlišných vlnových dĺžkach v nezrozumiteľnom kóde. (26.02.2015)

Drsná śvédská vecička. Tradičné severské civilné pojatie filmu občas bráni filmom v dosiahnutí vyšších obrátok. Väčšinou ale tá chladná atmosféra ide k dobru. Kinnaman je slizký nesymaptický ako to len ide. Zapletie sa do sračiek a nevie ako von. Švédi si pustili do krajiny kadejakú pakáž, ktorá nemá nič iné na práci ako robiť organizovaný zločin. Film ma bavil. A páčilo sa mi, že takmer každá postava bola vcelku gaunerská, ale zároveň ponúkla niečo ľudské, za čo som jej mohol fandiť. Ku koncu už človek stráca prehlad, kto je dobrý a kto zlý. Mohlo to byť drsnejšie, akčnejšie. Na 4* stačí. (07.06.2013)