Jana Eyrová

Neskutečný kus filmařiny, to že Cary Fukunaga ovládá vizuál stejně mistrně třeba jako Ridley Scott, není to hlavní (byť je to excelentní kvalita). On dokonale zvládl převést klasickou předlohu na filmové plátno způsobem, který se často nevidí. Jemně a přesně nadávkované zvraty, vypilované dialogy, krásná souhra Mia Wasikowska - Michael Fassbender, mnohé pasáže jsou vskutku dokonalé. Lehce potemnělá romantická atmosféra není to to nejlepší, co film nabízí, tím jsou skutečné emoce, které se derou nenásilně na povrch, opravdovost, uvěřitelnost. Vynikající dílo. (12.02.2012)

,,JSEM SNAD NĚJAKÝ STROJ BEZ CITŮ? MYSLÍTE, ŽE JEN PROTO, ŽE JSEM CHUDÁ A OBYČEJNÁ, TAK NEMÁM SRDCE A DUŠI? MÁM DUŠI, TAK JAKO VY, A STEJNĚ TAK I SRDCE! A KDYBY MĚ BŮH OBDAŘIL KRÁSOU A MAJETKEM, TAK BY PRO VÁS BYLO TAK TĚŽKÉ MĚ OPUSTIT, JAKO JE PRO MĚ TĚŽKÉ OPUSTIT VÁS!“..... /// Dobové drama plné Alenky (při kterém si jako v říši divů připadám spíš já) není kostýmní historickou podívanou, ani žádnou bod ,,G“ hledající romantikou současnosti. Je to JEN malý příběh o dívce, čisté duši hrdě nesoucí svůj osud, plný fungujících dialogů, ze kterých vyzařuje napětí a cit. ,,MUSÍM SE VÁS DOTKNOUT, ABYCH VĚDĚL, ŽE JSTE SKUTEČNÁ.“ Atmosféra plná staré Anglie, slova jako romantická básnička – jak poetické. A tajemný pan Rochester se svým démonem. Příběh čisté lásky, komorní romantika natočená velkým stylem, která jen jednu chybu má: nevešli se do ní emoce! JSI SKUTEČNÝ ČLOVĚK JANO? (Hmm, spíš UFO, o kterým si každá romantická duše může nechat zdát.) Tak hezký sny! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Každý měsíc trávím několik dní na podstavci hanby. 2.) Myslím si, že vzorem romantické ženy je Stiflerova máma. 3.) Knihu od Charlotte Brontëové Jana Eyrová číst nebudu. 4.) Thx za titule ,,maslanka“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (30.07.2011)

Bravo! První Jane Eyre, kterou jsem viděla, a těžko jí už něco překoná. Mám vroucí přání, aby se Fukunaga s tímhle obsazením vrhl na Větrnou hůrku! Přesně ty pocity, co jsem měla při její četbě, tu atmosféru viktoriánskýho románu, se tady podařilo dokonale zachytit (tajemný pomalý záběry na tajemný chodby tajemnýho tmavýho domu, mlha v šerým lese a náhle se zjevující jezdec na koni, podivný zvuky za zdmi) a Dario Marianelli k tomu složil odpovídající hudbu. Nemluvě o parádních výkonech ústřední dvojice (vedle nich se mi líbil i Jamie Bell a Judi Dench). Výborně, Cary. A teď tu Hůrku, prosím. (15.11.2011)

Temný a totálně emotivní film, který mě dostal naprosto nepřipraveného. Cary Fukunaga dokázal díky své bravurní režii najít v knižní předloze to, o co se tvůrci ostatní verzí někdy jen marně pokoušeli. Atmosféra filmu je temná a depresivní, což podtrhuje i výborná kamera a hudba. Největší výhrou bylo ale pro režiséra bezchybné herecké obsazení. Skvostná Mia Wasikowska ukázala, že není jen mladou hvězdičkou z Alenky, ale že od ní máme v budoucnu očekávat ještě velké věci. Judi Dench se své role zhostila se svou přirozenou grácií. Ale nejvíc pozornosti na sebe upíná, jak už je v poslední době zvykem, famózní Michael Fassbender, který si každou scénu doslova ukradne pro sebe. Ještě mnohem silnější film než Wrightova Pýcha a Předsudek. (02.10.2011)

Sociální horror, emancipační drama ... brutálně romantická vyprávěnka. Tááákhle si mě čapla mezi prsty a pěkně pomordovala - napětím jsem chvilkami ani nedýchala, hustota emočního náboje byla téměř na hraně fyzické bolesti. A to jsem si myslela, že mě nic po znalosti literární předlohy nepřekvapí. Inu někdo umí ... a nejen herecky (Austrálie vždycky vyplivne v nečekané chvilce supertalent, a navíc o Michaelovi jsem ani sekundu nepochybovala), rovněž režijně a hudebně. (07.08.2011)