Jana Eyrová

Najnovšej adaptácii slávneho románu nemám veľmi čo vytknúť, naopak musím vyzdvihnúť hneď niekoľko vecí. Prvou je menšia zmena v rozprávaní, čo je oproti iným osviežujúce a pre mňa najnudnejšie časti knihy sa rýchlo odbijú už v úvode. Ďalej je to Michael Fassbender, chodiaca charizma, pre ktorého akoby bola rola Rochestera šitá na mieru. A poslednou je opät magicky podmanivý soundtrack Daria Marianelliho. (13.07.2011)

Uměleckou hodnotu zcela evidentně shazuje režisérova očividná snaha natočit Pýchu a předsudek 1.5. Přitom je tahle historická romanťárna jen prachobyčejným a nudným pohledem na trable s láskou v době minulé. Celkový dojem pak bohužel nezachraňuje ani skvělý Fassbender, ani (ne)jeden velice příjemný zvrat. [MFFKV 2011] (02.07.2011)

Tohle je snad nejadaptovanější kniha pro film, kam mi jenom paměť sahá...a beztak je to vůbec první adaptace, ke které jsem se odhodlal. A taktéž poslední. Fukunaga je můj oblíbený režisér a myslel jsem si, že jeho režijní schopnosti u mě dokáží vyvolat zaujetí v přežití a silně neaktuální historický příběh. Nestalo se a mrzutého Fassbendera už nechci vidět...6/10 (22.08.2020)

S Jane Eyre se mi opět připomněl onen pradávný problém: Jak posuzovat filmovou adaptaci knižní předlohy (navíc tak profláklé)? Podle mého názoru by se film měl posuzovat naprosto nezávisle (oprostit se od předlohy, na chvíli na ni zapomenout). Nemuselo by pak docházet ke zbytečným zklamáním a rozčarováním typu to se vynechalo, tamto se zkrátilo, tohle je jinak... apod. Divák by tedy měl vnímat a posuzovat pouze film sám o sobě a nehodnotit podvědomě vlastní očekávání založené na znalosti knižní předlohy. To jen tak na úvod... V případě Jane Eyre mohu za sebe konstatovat, že film se povedl... Klasické vyprávěcí schéma není nijak převratné, avšak pomocí zručné montáže příběh perfektně drží pohromadě a bylo by myslím docela obtížné najít slabší okamžik, zbytečnou scénu či rušívý záběr. Fukunaga vypustil svoje postavy do poměrně syrové a temné atmosféry, která výborně souzní s jejich trudnými osudy. V dialozích jim scénárista zachoval literární akcent a i v ostatních ohledech film působí příjemně staromilsky a konzervativně. Mia Wasikowská i ten slavný Fassbender odvádějí skvělé herecké výkony, díky nimž jsou charaktery jejich postav perfektně vykresleny a "vysvětleny". Díky tomu také vztah Jane-Rochester vytváří potřebné napětí, které rozvíjením příběhu sílí a vrcholí v notoricky známém konci. S tím ovšem (s jako jediným prvkem filmu) mám malý kacířský problém: A teď následuje SPOILER: Dle mého by filmu mnohem více prospělo - a příběh by se dostal do ještě mnohem zajímavější polohy - kdyby Jane nezamířila z Thornfieldských ruin za svým ztrápeným Edwardem, ale naopak k jeho hrobu... Takto mi to finále (uvážíme-li všechy podivuhodné náhody, ke kterým mezitím došlo), přijde až příliš sladkobolné. Tedy uvítal bych raději, kdyby bylo pouze bolné... Když už deprese, tak pořádná! (4 a 1/2*) __Edit 3.9.2011: Podruhé se mi to líbilo ještě víc. Beru zpět slova o sladkobolnosti a i ten závěr je ok. Nechť tedy Rochester žije... Nějakému letošnímu filmu musím konečně dát 5*, tak nechť je to tento :) (28.07.2011)

V prevedení Mie Wasikowskej a Michaela Fassbendera nie je Jana Eyrová ženskou telenovelou 19.storočia, ale kvalitnou dobovou drámou. Obrazová estetika a krásne prostredie stašidelného Thornfield panstva dáva celému filmu svojské čaro a buduje správnu atmosféru. Réžijne sa podarilo vytvoriť ďalšiu zo série filmových adaptácií zo života Jany Eyrovej, kde je všetko čo má byť - romantika, psychológia postáv, dobová estetika a šikovne zrežírovaný filmový román. (02.04.2012)