Pohádka o staré tramvaji

Popravdě nevím, pro koho je film určen - malé děti nemají šanci pochopit, co se v jednotlivých fázích děje nebo proč Frantík jedná, jak jedná (chtělo by to vyprávěče), větší už jsou na něj zase moc velké. Tak snad aspoň dospělí ocení dokumentární hodnotu záběrů na okolí tramvajových drah v Praze na přelomu 50. a 60. let 20. století. Hlavní postava Frantík je pořád ustaranej, nevrlej, nezasměje se, jak je film dlouhej, ani nepoděkuje, když mu děti pomáhají sbírat železo, aby "strakatou" tramvaj Terezku zachránily, i když i další děti jsou nesympatické (zejména Pepík, kterého po krádeži nepochopitelně vezmou na milost), místy až hororové. Do toho ještě otravné dětské sbory v písních... Žádná sláva. "Mam starost." - "To přejde. Hlavně že máš tramvaj!" (23.04.2017)

Ačkoliv jsem se snažil dívat se na film stejnýma očima jako před padesáti lety, nějak se mi to nezdařilo. Pokud pamatuji na četbu Hofmanovy knihy, Vošmik její poetiku smíchal zčásti s agitkou na sběr starého železa. Film dost připomíná sovětské dětské filmy té doby; děti ovšem tenkrát s pionýrskými šátky skutečně po ulicích chodily; také příběh Terezky je pouze přetvořen v modenrí pohádku, tahle modrá tramvaj Terezka po Praze dlouhá léta jezdila s dětskými výlety, snad nějak patřila Ústřednímu domu pionýrů a mládeže, ale přesně to nevím... V roli chemika Karel Smyczek! Z profesionálních herců mi Josef Kemr v roli básníka připadal toporný, Fiala neměl co hrát a Mixa se jen dvakrát mihl. Sečteno: pro tehdejší děti film dobrý, dnešní by se asi u toho unudily, dvě hvězdičky. (05.07.2014)

Měl jsem rád knihu s Mihulkovými kresbami... Na film dělali konkurz Rudolf Hrušínský i se svým synem Janem Hrušínským na hlavní role. Jeho tatínek neuspěl, roli básníka hrál Josef Kemr a na Jeho syna zbyla místo hlavní role Franty, malá rolička kde se dokonce představuje svým jménem  a říká: "Já jsem Honza Hrušínský". Jednalo se o jeho první filmovou zkušenost. (02.08.2015)

Ano, nese si to v sobě otisk té doby... jsou tam pionýři atd... Na stranu druhou je to pohádka o dětech co chtějí zachránit stařičkou tramvaj Terezku před sešrotováním. Tramvaj je poslouchá, jezdí kam chtějí, je to plné písniček a navíc je pronásleduje ministr tramvají František Filipovský. Dětem zase pomáhá pan Kemr, je to plné písneček a hlavně záběrů na starou Prahu. A tak když už nic jiného se při té jízdě terezky dívejte kolem, protože jede městem, které dnes už vypadá zcela jinak a místy, kde už dnes tramvaje nejezdí, nebo se o tom zase začíná uvažovat (Václavák). Je to jízda Prahou s náplavkami, Prahou plných prkených ohrad a dřevěných skladů... Praha jakou pamatují naše rodiče z dětství. Už jen v tom má film jistou hodnotu, ovšem děti na to budou nahlížet podobně jako na Pohádky o mašinkách. A navíc, mně se ty prvorepublikové vozy elektrických drah líbí. Dávám tedy za 4 kila železa a jdu volat na linku 1 2 3 4 5 6. * * * * (14.05.2018)

Doslova zapomenutý film, který v dnešní době televize vůbec nevysílají. Ten důvod je prostý. Jedná se o vyloženě dětský film, který dnešnímu divákovi kromě pár nostalgických výjimek (stará Praha, staré pražské nádraží, stará tramvaje s průvodčím) nemá co dát. Středem filmu jsou dva šišlaví, tak sedmiletí kluci, kteří najdou zálibu ve starých tramvají, konkrétně jedné. Nakonec se o tu jednu tramvaj Terezku postará samotný Frantík, protože Pepík mu prostě utekl... Roku 1961 to mohlo na dětské publikum zabrat, dneska už to nezapůsobí. [361. hodnocení, 21. komentář, 68%] (05.02.2020)