Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hana (Jaroslava Panýrková) studuje na střední zdravotnické internátní škole v Praze a její přítel Ota (Rudolf Jelínek) pracuje jako pomocný opravář výtahů. Oba si v Praze užívají společné chvíle a bezstarostné mládí, ale všechno se má záhy změnit. Hanka se dozvídá o přidělené pracovní umístěnce a po absolvování studia má být poslána pracovat na Šumavu. To si ale nepřeje, neboť si na Prahu již zvykla. Stejný problém mají i ostatní budoucí zdravotnice, které musí taktéž opustit Prahu, a tak hledají způsob jak se tomu vyhnout. Jedna předstírá pokus o sebevraždu, další se hodlají ihned vdát, aby směly zůstat v Praze, jiné zase chtějí propadnout a odchod tím oddálit, včetně Hanky. Pokus o sabotování maturitní zkoušky však nevyjde – všechny úspěšně absolvují. Ota s Hankou se tedy rozhodnou se narychlo vzít, ale naskytne se nový problém. Nemají kde bydlet... Film o mladistvých nesnázích spojených s volbou budoucího povolání a hledání bydlení natočil režisér Ivo Novák podle námětu začínajícího Miloše Formana, který se podílel jak na scénáři, tak i na režii. Ztvárnění těchto témat však zcela nekorespondovalo s tehdejšími stranickými názory a film měl podávat „zkreslený“ pohled na současnou mládež a její problémy. I tento snímek tak byl kritizován na závěrečné konferenci filmového festivalu v Bánské Bystrici v roce 1959, spolu např. s filmy Škola otců (1959) nebo Zde jsou lvi (1958), a byl na nějakou dobu stažen z distribuce. (Česká televize)

(více)

Recenze (32)

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Co to byli pracovní umístěnky už současná mladá generace nemá ani potuchy. Tento snímek jim to může ukázat spolu s tím, jak se tomu mládež snažila vyhnout. Těžko hodnotit reálnost potíží s úmorným a neúspěšným hledáním bytu v 50. letech, ale na faktu zůstává, že tento problém přetrval do dnešních dnů. Nato, že film byl natočen v době, kdy vznikala jedna agitka za druhou, krapet připadá jak z jiného světa. Natočen byl v klidném nespěchajícím duchu a tak dnešnímu diváku může již připadat místy nudně. Jako výpověď o problémech a starostech tehdejší mládeže však dopadl velmi dobře. ()

Volpe 

všechny recenze uživatele

Jestli mi Štěňata přijdou v něčem opravdu zajímavá, pak je to především ambice referovat potíže tehdejší dospívající mládeže (a tehdejší stav Prahy) s takovou důsledností, která je spíše typická pro filmy následující dekády.  Sledujeme zde humorně laděný (i lehce ironický) vývoj mladého páru, který prochází od jednoho nezdaru k druhému, dokud si oba neuvědomí, co vlastně jeden od druhého chtějí. Navíc se nám zde otevírá obraz tehdejší Prahy, která má se svými špinavými zákoutími a drolící se omítkou opravdu daleko k blyštivému charakteru socialistického velkoměsta. Ne nadarmo se nejspíš na filmu podílel jako scénárista a pomocný režisér Miloš Forman. ()

Reklama

Master19 

všechny recenze uživatele

Celkem psycho na komedii. Chtěl jsem hvězdičku ubrat za to, jak je film vzdálen ode dneška, ale pak jsem si to rozmyslel, protože by to bylo alibistické. Tento film je totiž dobrý. Postavy jsou napsány výborně, nejsou stereotypní, ani v přehnaném afektu, takže není problém se do děje vžít - jakkoliv jsem zmínil jeho přežitost. Abych nezapomněl, přece jen jsem se zasmál - když nevěsta s provinilým výrazem pípla: "Upadl mi salám." :-) ()

Una111 

všechny recenze uživatele

Na tomto scénáři už je silně patrný podíl pětadvacetiletého Formana: scénář má všechno, co bude Miloše Formana provázet v další tvorbě. Satira, černý humor, generační střet dětí a rodičů a další. Nevím, jestli by film zaujal i dnešní mladé diváky. Pro mne byl milý i tím pohledem na Prahu, jaká kdysi bývala, jaká není a nikdy už nebude. Také jsem si kdysi myslela, že bez Prahy nemohu žít. Praha se ale změnila, svět se změnil, změnila jsem se i já. Dnes by byl naopak život v Praze pro mne čirým utrpením. A asi i proto mi ten závěr filmu vůbec nepřišel přehnaně optimistický, ale moudrý a šťastný. ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Dobový film, na kterém je znát Formanův rukopis, je velmi příjemný, civilně pojednaný a co si vzpomínám na mládí, tak i pravdivý. Pamatuji si na pracovní umístěnky i neochotu mládeže jít za prací do přidělených lokalit mimo místo svého bydliště. Taky bytová otázka byla zobrazena pravdivě. Moje pražská teta měla jen jednu univerzální místnost a společné WC na chodbě starého pavlačového domu. Bylo to jako ve filmu. Tady vedle mladé začínající herecké generace - Jelínek, Panýrková, Brejchová, Stivínová, která dostala příležitost, se v epizodních rolích objeví i zkušení borci - Lukavský, Kopecký, Menšík, Zíma, Pivec, Krejča, Kopecký, Záhorský. Milá nostalgická vzpomínka na mládí. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (8)

  • Scenár k filmu je vlastne diplomová práca Miloša Formana na FAMU. (Raccoon.city)
  • Film byl po svém uvedení na banskobystrickém I. festivalu československého filmu v roce 1959 podroben kritice a na několik let stažen z distribuce. Stejně tak dopadly další filmy jako například Zde jsou lvi (1958) nebo Tři přání (1958). Zpět do kin byly zakázané filmy uváděny až s politickým uvolněním po roce 1962. (Stegman)
  • Vladimír Menšík je v úvodních i závěrečných titulcích uveden ještě pod svým rodným jménem Vladislav Menšík. (bomber7)

Reklama

Reklama