Pan Wolodyjowski

Ač se jedná o třetí díl historické trilogie, Hoffman jej natočil jako první a je to poznat, jedná se o nejslabší článek. Lze jej srovnávat s Potopou, protože ta je k němu rokem vzniku nejblíže (první díl Ohněm a mečem vznikl až o 30 let později, samozřejmě s jinými technickými možnostmi natáčení). A v tomto srovnání je poznat, jak Hoffman postupně zraje. Zatímco Pan Wolodyjowski, který trvá 2,5 hodiny, obsahuje dost hluchých míst a občas jsem se opravdu neubránil sledování časomíry, pětihodinovou Potopu jsem absolvoval v napětí a "na jeden vrz" (a to jsem se začal dívat ve 21:30). Oproti Potopě se také nepříliš povedl scénář a finále filmu. Ukončení Wolodyjowského kariéry proběhne tak nějak mimochodem (za opravdové vyvrcholení se dá spíše považovat narážení na kůl ve dvou třetinách děje) a kdo nečetl Sienkiewiczowu trilogii (já naštěstí ano), nebude mu u některých postav moc jasná motivace k jejich činům (naproti tomu Potopa je dílem samostatně životným a vychutnají si ji i předlohou nepoznamenaní čtenáři). Po zhlédnutí celé trilogie bilancuji: Potopa*****, Ohněm a mečem****, Pan Wolodyjowski*** (07.08.2009)

Historický kostýmní romantizující velkofilm, s jehož výrobou má polská kinematografie a specielně Hoffman velké zkušenosti. V porovnání s francouzskou tvorbou se bere o poznání vážněji, dialogy mají nižší kvalitu a pokulhává milostná linie. Velkolepé jsou naopak heroizující bitevní scény s davovým komparsem, nicméně v detailu vychází vše podstatně hůř, je to podobné jako v Ozerovových válečných velkofilmech, kde davové scény s vojenskou technikou vypadají impozantně, ale pokud se kamera soustředí na konkrétního vojáka, je výsledek žalostný. Pokud bych měl možnost výběru, pak takové Angelice dám jednoznačně přednost. Celkový dojem: 50 %. (16.09.2009)

Je trochu ironií, že z filmové trilogie považuji tento film za nejzdařilejší a naopak v rámci knižní série za nejslabší. Hoffman dokázal podat stravitelně onu nezáživnou první polovinu knihy mapující hlavně milostné linky mezi postavami a když přešel do válečného prostředí působil film zajímavě, výpravně a hlavně uvěřitelně (narozdíl od Ohněm a mečem). Velké plus má Hoffman za upozadění nesnesitelného Zagloby. (01.03.2015)

Moc pěkný historický film a působivé nahlédnutí do polských dějin.. Příběh pana Michala je zajímavý i poutavý, pochvalu jistě zaslouží nádherná výprava a krásné kostýmy, celý herecký ansámbl mi byl sympatický, stálo to za to vidět.. Ono spojení Jerzy Hoffman a Henryk Sienkiewicz snad ani zklamat nemůže, mě určitě ne.. (15.11.2023)

Postava neporaziteľného šermiara - hrdinu Juraja Michala Wolodyowského (1626-1672) sa ako jedna z mála postáv (ešte aj tučný pán Zagloba) objavuje v každom diely Sienkiewiczovej národnej trilógie, no až v tejto časti sa predstavuje v hlavnej úlohe. Herec Tadeus Lomnicki sa do postavy vcelku hodí, škodou však je, že jeho charakter nie je dostatočne vykreslený a povedal by som, že občas spadáva do miernych groteskných rovín. Celkovo až patetickým dojmom vyznieva celá prvá polovica, ktorá sa aj vďaka vtipným výstupom výborne zahraného pána Zaglobu (M. Pawlikowski) dostáva do odľahčujúcich situácií, problémom i tak ostáva sa miestami cez ňu prekúsať. V poslednej hodine sa film naozaj vysoko zlepšuje pričom sa je naozaj načo pozerať. Záverečné obliehanie hradu Kamenec nespočítateľnou tureckou armádou ma svojou opulentnosťou uchvacovalo už ako malého, keď som film prvý krát videl (vždy som tomuto žánru holdoval) a mal som ju vtedy za najväčšiu bitku akú som dovtedy vo filmoch videl. Na moje potešenie bolo po rokoch nadšenie rovnaké a myslím, že Pán Wolodyjowski sa i dnes v tomto ohľade môže smelo rovnať súčasným najväčším hollywodskym veľkofilmom. (napísané 14. 6. ´09) (27.09.2007)