Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Poviedkový film, ktorý sa odohráva v slovenských horách na konci druhej svetovej vojny. Jeden zo zlatého fondu slovenskej kinematografie. Na svoju dobu modernými prostriedkami filmového rozprávania v kinách oslovovil aj v zahraničí. Film Pieseň o sivom holubovi je celovečerným režijným debutom Stanislava Barabáša. Ako predloha pre film poslúžil scenár Alberta Marenčina a Ivana Bukovčana ktorý získal prvú cenu v štátnej súťaži k pätnástemu výročiu oslobodenia Československa. Pieseň o sivom holubovi pozostáva zo šiestich poviedok, ktoré však vytvárajú kompaktný a súdržný celok. Dej filmu tvorí filmu šesť príbehov - prvý sa začína v lete 1944, posledný sa končí na jar 1945 - no tieto príbehy na seba nadväzujú, ich hrdinami sú vždy predovšetkým tí istí traja vidiecki chlapci rozličného veku, Rudko, Vinco a Martin. Práve skrz nich vnímame všetky udalosti prezentované vo filme. A to aj napriek faktu, že základnou a nosnou témou filmu je Slovenské národné povstanie. Pôsobivo prostredníctvom detských hrdinov vypovedá o hrôzach a nezmyselnosti vojny. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (46)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Člověk, to zní hrdo," zapsala hlavnímu dětskému hrdinovi tohoto poetického snímku z období slovenského národního povstání do deníčku ruská vojačka Nataša. Hrdí na své dílo mohou myslím být i na autoři tohoto povídkového filmu. Film svým důrazem na dětské hrdiny v kulisách událostí konce 2. světové války připomene obdobně laděné snímky a zejména pak ten Kachyňův (Vlak do stanice nebe). S tím má film mj. společného autora hudby (Z. Lišku), přičemž zejména tóny v úvodní povídce jsou vskutku mistrovské. První dvě povídky jsou svým vypravěčským jazykem takové trošku naivistické, což ale v zásadě koresponduje s reálnou situací "klidu před bouří". Ve třetí povídce zaujme v netradiční epizodní roli Jiří Sovák snažící se pro zábavu partyzánů karikovat Hitlera („Čo sem vlastně umelec nebo špeditér?"). Od okamžiku, kdy je tato postava odvelena k plnění "bojových" povinností začíná atmosféra filmu docela houstnout. Asi nejsilněji na mě v tomto smyslu zapůsobila předposlední pátá povídka z období vánoc, kde jsou děti konfrontovány s německými vojáky, jejichž pozornost se snaží (žel neúspěšně) odpoutat lidovými písněmi a říkadly. Ta poslední povídka mě pak svým koncem trošku naštvala. Byl sice dost šokující a dojemný zároveň, ale rozhodně ne "kachyňovský"... Pět hvězdiček i proto dát nemohu. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Ano, ano - som mylovnik ceskoslovenskej kynematografyje, ale urcite nemam rad rezisera Stanislava Barabasa a ani Rezuchu, no a pochopitelne Vojtecha Trapla. Takze tato znoska pribehov od vypuknutia SNP az po prve vojnove udalosti na mna nefunguje. Takze sa nestotoznujem s entuziazmom miestnych mentalov a napliaskam tomu len takych obycajnych 25 % ()

Reklama

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Z umeleckého a diváckeho hľadiska sa jedná o pozoruhodné a kvalitné dielo týkajúce sa povstania. Pohľad detí naň je vo viacerých filmoch a myslím, že tento si obľúbia viacerí ľudia, lebo tu majú len sovietsku a partizánsku stranu proti gardistickej a nemeckej, čiže aj tí dnešní pseudopravicoví intelektuáli si to buď nepozrú, ale budú zrejme na strane víťazov. Mrzeli ma výrazne len dve scény, teraz ich prezradím, čiže prezradím niečo z deja. Boli to tá naivná, kde deti vyzývali postavu, ktorú hral Chudík, aby sa postavila puškou proti stíhačke a záverečná s naivným správaním detí, kde jednému malo odtrhnúť nohu, no mierne ju slabo zahrabanú bolo vidieť. Tiež by na tejto stránke nemuseli písať medzi prvými hercami Machatu a Chudíka, keď oni vo filme boli len okrajovými postavami, no ústredné sú iné postavy. Svojím spôsobom filmu prospelo aj pozadie Tatier, režisér sa tohto diela zhostil výrazne. V roku 1968 sme prišli o dosť objektívneho umelca, ktorý vo svojej tvorbe nebol cítiť nenávisťou voči Rusom, či Sovietom celkovo, no vidno, že slobodu si veľmi cenil, za toto dielo mu patrí veľká vďaka. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Barabáš mal asi trochu zviazané ruky, čo sa týka objektívnosti zobrazenia udalostí okolo SNP, napriek tomu je obdivuhodné, že nikdy počas filmu neskĺzne k pátosu, propagande a sentimentalite. Pieseň nie je oslava osloboditeľských vojsk, ale oslava detskej odvahy a ukážka, že vojna nie je detská hra a napriek tomu musia byť deti jej priamymi účastníkmi. Barabáš naservíroval divákom niekoľko výborných vojnových (nie doslova bojových) sekvencií, kde nás mrazí a niekoľko napínavých komornejších, kde nás mrazí snáď ešte viac a ostanú správne nedopovedané. Je to umelecký film so zaujímavou kamerou, ktorý nemá klasický dej, na aký sme v žánri zvyknutí, ale napriek tomu nenudí a ostal mi po ňom ten známy hutný pocit z dobrého kvalitného filmu. Som obzvlášť rád, že v tomto prípade slovenského. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Mohol to byť prekrásny poetický film o svete videnom detskými očami. Lenže súdruhovia tam dosadili tie svoje čiernobiele figúrky s dialógmi schválenými v komisiách a naraz to získalo podobu denaturovaného liehu na sviatočnom stole. Ešte aj dnes pri ich objavení sa na obrazovke zaškrípem zvyškami chrupu. Ale aj napriek ich negatívnemu podielu na výsledku je to nadpriemerný film, za ktorý sa tvorcovia určite nemusia hanbiť a ktorý aj dnes zanechá v divákovi výrazný dojem. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (7)

  • Film sa natáčal v Liptovskej osade, Nízkych Tatrách a Vrátnej doline. (unagi)
  • Postavu Rudka hral mladučký neherec Pavol Poláček, ktorý pred nakrúcaním vyše mesiaca býval v režisérovej rodine, aby sa dokonale spoznali a zvykli si na seba. (Raccoon.city)
  • Režisér Barabáš zvolil unikátny spôsob natáčania a zvláštny zorný uhol kamery. Vnímanie sveta dospelých je zhruba vo výške 160cm, v tomto zornom uhle sa aj odohráva 99% všetkých filmov. Zorný uhol detí je však asi 70cm a do takejto výšky postavil režisér kameru. (Raccoon.city)

Související novinky

Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc

Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc

26.05.2009

Už ve čtvrtek 28. května začne v pražském kině Ořechovka filmová přehlídka „Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc“. 60. léta minulého století jsou všeobecně považována za zlatou éru… (více)

Reklama

Reklama